3. Boltzmannova konstanta
Boltzmannovu rovnici použil teprve roku 1900 Max Planck při odvozování svého radiačního zákona. Plank také objevil, že Boltzmannova konstanta k je rovna plynové konstantě dělené konstantou Avogadrovou a představuje tedy plynovou konstantu vztaženou na jednu /reálnou/ molekulu. Je to přírodní konstanta, která má univerzální charakter a vyskytuje se ve většině vztahů statistické fyziky. Její číselná hodnota je rovna 1,3806505.10 -23 JK-1.
Boltzmannova konstanta se vyskytuje ve stavové rovnici pro ideální plyn a v mnoha dalších rovnicích termodynamiky. Řadí se mezi fundamentální konstanty.
/Avogadrova konstanta udává počet molekul, popřípadě jiných částic v látkovém množství jeden mol . Značí se NA. Nejpřesnější metody jsou založeny na rentgenové difrakci aplikované na vzorky monokrystalů křemíku nebo kalcitu. Poslední nejpřesněji stanovená hodnota Avogadrovy konstanty je rovna NA = 6,0221415.1023mol-1 . Z mikroskopického hlediska jde o pouhé množství částic. Skoro nás to přivádí k otázce, proč je tedy látkové množství zavedeno jako fyzikální veličina.Vždyť se jedná o celočíselný počet částic a fyzikální veličiny jsou obvykle spojité. Látkové množství má smysl jen v makrosvětě a projeví se vždy v souvislosti se statistickým průměrováním na velkém počtu částic.Molární plynová konstanta – konstanta vyskytující se ve stavové rovnici pro ideální plyn a v mnoha dalších rovnicích termodynamiky. Značí se R. Řadí se mezi odvozené fyzikální konstanty a lze ji vyjádřit pomocí základních fyzikálních konstant. Vztahem R = NA .k Poslední určená hodnota molární plynové konstanty je R = 8,134472 K-1 mol-1/ [2]
|