|
Vývoj veteránských spolků v poválečném Přerově
|
bet | 14/22 | Sana | 07.04.2017 | Hajmi | 121.59 Kb. | | #3425 |
9. Vývoj veteránských spolků v poválečném Přerově
Prvním poválečným odbojářským sdružením ve městě se stala obnovená ČsOL navazující na svou meziválečnou tradici, která zahájila svou činnost již 23. května 1945.112 Záhy ji následoval Svaz osvobozených politických vězňů v Přerově, který byl nově založen na své ustavující schůzi již počátkem července 1945. Z úsilí tohoto spolku došlo 7. října 1945 k vytvoření okresního vedení organizace, která na Přerovsku sdružovala na 400 členů.113 Do prosince 1945 probíhalo organizační sjednocování partyzánů z Přerovska, jejichž první konference s převážně evidenční funkcí se konala již těsně po válce, 22. května 1945. Tyto snahy vyvrcholily ustavující schůzí Sdružení českých partyzánů okresu Přerov 9. 12. 1945, na které bylo zvoleno jedenáctičlenné předsednictvo v čele s bývalým příslušníkem partyzánské brigády Jana Žižky, Vojtěchem Hermanem.114 Počet členů přerovské pobočky se pohyboval do 300 osob.115 21. května 1946 byla na ustavující schůzi založena přerovská odbočka Svazu národní revoluce, jejímž předsedou byl zvolen Bohuslav Šída.116 Kromě výše jmenovaných spolků sdružovaly místní odbojáře v období třetí republiky též organizace Sdružení čsl. dobrovolců z let 1918/1919 pro Přerov a okolí či místní skupina Družiny čsl. válečných poškozenců.117
|
| |