brusinka obecná
Rhodococcus vitis – idaea (L.) Arronin
Čeleď: vřesovcovité – Ericaceae
synonyma: Vaccinum vitis – idaea, Vaccinum punctata, Vitis – idaea punctata
slovenský název: brusnica obyčajná
anglický název: Cowberry
německý název: e Preisselbeere
lidové názvy: kyselina, kyselinka, jahodnička, kaliny, bruslinka, červená borůvka
Areál rozšíření:
Evropa kromě Středomoří, Kavkaz, hory Malé Asie, Sibiř, Sachalin, Kamčatka, Bulharsko
(KOLBEK J. a VĚTVIČKA V. 2000)
Popis rostliny:
vytrvalý keřík vždyzelený
jemně větvené adventivní kořeny vyrůstající spolu s nadzemními výběžky z paždí šupinatých listů,
dřevnatějící větve nebo vystoupavé, oblé, v mládí pýřité. Výška 10 – 20 (30)cm,
listy střídavé, obvejčité až eliptické, celokrajné, 5 – 10 (20) mm široké, podvinuté, na líci lysé na rubu
světle zelené, drobně hnědě tečkované, kožovitě tuhé
květy oboupohlavné, kalich zvonkovitý, neopadavý, koruna zvonkovitá ve 4 – 5 zašpičatělých nazpět ohnutých cípů, květy slabě vonné
květenství bílých až starorůžových květů je uspořádáno v převislém hroznu (3 – 8) květů
doba květu – květen až červenec, v nižších polohách i v srpnu
plody jsou bobule až 10 mm velké, mnohosemenné, nahoře korunované zbytky kalicha. Zpočátku bílé, potom temně šarlatové, jedlé a trpké chuti. Semena červenohnědá ve tvaru půlměsíce ( HEJNÝ S., SLAVÍK B. 1990, JANČA J., ZENTRICH J. A. 1994, BOLLIGER M. A KOL. 1998 )
Obsahové látky:
glykosid arbutin, třísloviny, fenolické a flavonovité glykosidy, kyselina gallová, kyselina hydrochinon
Ekologie:
Stanovištní podmínky: kyselé, světlé, jehličnaté i listnaté lesy, paseky, vřesoviště. Nejhojněji na horách. V teplejších krajích méně hojná. (KOLBEK J. a VĚTVIČKA V. 2000)
Společenstva: společenstva tříd Nardo-Callunetea, Vaccinio-Piceetea a rovněž Oxycocco-Sphagnetea. Řídčeji v porostech svazu Luzulo-Fagion. Diagnostický druh svazů Dicrano-Pinion, Vaccinion a Genisto germanicae-Quercion ( zde v asociaci Vaccinio vitis-idaeae-Quercerum Obert. 1957), častý též i v jiných společenstvech. (HEJNÝ S. a SLAVÍK B. 1990)
Význam a využití v praxi:
Léčivá rostlina využívaná jako náhrada za vzácnější medvědicový list do urologických čajů. Plody jako klasický kompot ke zvěřině.
Využití v léčitelství: Drogou je list, sbíraný koncem léta a na podzim. Nověji se udává, že list sbíraný na jaře poskytuje hodnotnější drogu. Jinak se běžně sbírají i plody, obvykle v srpnu. Mají tu zajímavou vlastnost, že jejich výtečná chuť vynikne teprve úpravou na kompot. Dříve dost hojný sběr květů se dnes z ekologických důvodů nedoporučuje.
Drogu lze bez problémů zařazovat do směsí, ovšem musíme věnovat zvýšenou pozornost přípravě čaje. Většinou bývá nutno jej připravovat na dvě části. První polovina se připraví následovně: 8 hodin připravovaný macerát, který před použitím necháme projít několika sekundovým varem, s následným vyluhováním do přirozeného poklesu teploty. Teprve potom cedíme a podáváme. Druhá polovina se připraví formou obyčejného nálevu. Výsledné výluhy se potom spojí.
Výrazné vedlejší ani nežádoucí účinky droga nemá, kontraindikací však budou závažnější poruchy jater. Droga není vhodná pro dlouhodobé užívání. (JANČA J. a ZENTRICH J.A. 1994)
Zajímavosti:
Květomluva: ,,Toužím po tobě čím dál víc!”
Pověsti: Nejčastějším počtem květů v hroznovém květenství je 7. Pověst vypráví, že červenající brusinky jsou srdíčka sedmi lesních trpaslíčků.
Kuriozity: Pod názvem Rhodocinium intermedium byl v ČR nalezen mezinárodní kříženec borůvky a brusinky, pro něhož byl navržen český název borsinka. (KOLBEK J. a VĚTVIČKA V. 2000)
Použitá literatura:
Kolbek J., Větvička V. ( 2000 ): Rostliny na každém kroku. Granit s.r.o. Praha: 139
Hejný S., Slavík B. ( 1990 ): Květena ČR. Academia Praha: 505,506
Janča J., Zentrich J.A. ( 1994 ): Herbář léčivých rostlin 1. Eminent Praha: 160
Bolliger M., Grau J., Erben M. ( 1998 ): Keře. Ikar Praha: 242
|