MECHANICKÁ ENERGIE
Nejjednodušší forma energie, s níž se setkáváme, je energie mechanická, ať už v podobě potenciální (polohové) nebo kinetické (pohybové) energie.
Pojem mechanické energie je úzce spjat s pojmem práce:
Práce je mechanická veličina, kterou definujeme jako dráhový účinek síly. Působí-li na těleso stálá síla F podél dráhy s, je práce A rovna součinu síly a dráhy:
V obecnějším případě, kdy na těleso působí síly svírající se směrem pohybu určitý úhel, platí
Pro = 0 dostáváme předešlý vztah.
Není-li splněn předpoklad, že velikost a směr síly jsou konstantní, musíme při výpočtu vykonané práce provést integraci.
Systémy, v nichž platí, že hodnota tohoto integrálu závisí pouze na počátečním a konečném stavu, nazýváme konzervativní. V takových systémech platí pro energii zákon zachování.
Příkladem konzervativního pole je např. pole gravitační, příp. elektrické. V gravitačním poli platí zákon zachování mechanické energie, který říká, že součet energie potenciální a kinetické je konstantní, jinak řečeno, potenciální energie se beze zbytku mění v energii kinetickou a naopak.
|
