| 2.2 Rizika
Z mikrobiologického hlediska mohou rizika působit organismy obsažené ve zpracovávaném materiálu, organismy vznikající v průběhu kompostování nebo mikroorganismy, které se do kompostů dostanou jako sekundární kontaminace.
Mikroorganismy přicházející do procesu se zpracovávaným odpadem jsou většinou spojeny se zažívacím traktem a většina by jich měla v průběhu kompostování vymizet. Organismy, které se vyvinou v průběhu kompostování a podílejí se na degradaci organické hmoty, jsou většinou mezofilní a termofilní bakterie a plísně. Mezi nimi se vyskytuje několik podmíněně patogenních druhů (Strauch, 1987). Organismy, jejich spory i toxiny (endotoxiny gramnegativních bakterií) působí zdravotní nebezpečí u pracovníků kompostáren i uživatelů kompostů. Do organismu se dostávají především dýchacími cestami. Jsou to grampozitivní bakterie (včetně aktinomycet), gramnegativní bakterie a plísně.
O tom, jaká kriteria z biologického hlediska by kompost měl splňovat se vedou stále spory. Avšak jako doporučené hodnoty z literatury lze uvést následující: fekální streptokoky max. 5x103/g, enterobakterie 5x102/g, nepřítomnost salmonel ve 100 g kompostu a nepřítomnost vajíček parazitů (Strauch, 1987).
Přežívání virů závisí především na vlhkosti a teplotě. Jejich množení v hotovém kompostu nebylo prokázáno. Přežívání vajíček parasitů (Ascaris) je velmi dlouhé. Byla nalezena i tři roky po aplikaci kompostu do půdy. V kompostech byly kvalitativně prokázány i aflatoxiny. Jejich koncentrace však nebyly zjištěny, a proto nelze posoudit jejich negativní vliv (Epstein a Epstein, 1985).
Gramnegativní bakterie jsou nebezpečné proto, že tvoří endotoxiny. Jako limit se uvádí koncentrace gramnegativních bakterií v 1 m3 vzduchu 1000 KTJ. Stanovení endotoxinů ve vzduchu v kompostárnách ukázalo jejich koncentraci v rozmezí 10 až 14 ng/m3 vzduchu. Tato koncentrace je považována za neškodnou (Désportes et al., 1995).
Poměrně velké riziko souvisí s výskytem aktinomycet. Jejich negativní vliv byl prokázán již dříve u zaměstnanců v žampionárnách. Koncentrace aktinomycet jsou v kompostech často velmi vysoké a jejich negativní působení na zdraví zaměstnanců kompostáren bylo prokázáno (Shenyi et al., 1991).
V kompostech byla sledována i přítomnost patogenních kvasinek, zejména kvasinky Candida albicans. Tento druh ani jiné patogenní kvasinky nebyly v kompostech nalezeny.
Při kompostování organického podílu vytříděného z pevného domovního odpadu po drcení byly nalezeny fekální koliformní bakterie, enterokoky, Salmonella, gramnegativní bakterie a plísně (Jager et al., 1994).
V Australii bylo prokázáno, že většina infekčních onemocnění působených bakteriemi z rodu Legionella je způsobována druhem Legionella longbeachae, který byl prokázán v kompostech z dřevních odpadů (Hughes a Steele, 1994). Kromě tohoto druhu se v tomto druhu kompostu vyskytovala i L. bozemanii a některé další druhy tohoto rodu. Vzhledem k rozsahu infekcí (Cameron et al., 1991) byl proveden podrobný průzkum v kompostech vyráběných průmyslově i na zahrádkách a v parcích soukromých osob. V podstatě ve všech vzorcích byly bakterie rodu Legionella nalezeny (Hughes a Steele, 1994).
Z literárních údajů vyplývá, že patogenní organismy zjištěné v kompostovaných odpadech zahrnují přes dvacet druhů virů, 15 druhů protozoí, kolem 30 druhů a rodů bakterií, 15 druhů plísní a 14 druhů helminthů (Déportes et al., 1995).
|
