• Nemálo užitečných informací najdete ke kompostování také na internetu. Mezi poučné stránky patří například www.kompostuj.cz .
  • KAM UMÍSTIT KOMPOSTÉR Kompostér musí být v kontaktu s půdou
  • Kolem kompostéru si nechte dostatečný prostor
  • DO KOMPOSTU PATŘÍ listí, drobné nebo drcené větve piliny a jemný dřevní odpad drcený karton
  • Milí občané




    Download 352.06 Kb.
    bet1/2
    Sana31.12.2019
    Hajmi352.06 Kb.
      1   2

    Kompostéry byly pořízeny za finanční podpory Fondů EU – Operační program Životní prostředí 2014-2020 v rámci projektu „Předcházení vzniku BRKO v obcích Mikroregionu Rychnovsko“.



    Milí občané.

    Město usiluje o zavedení kvalitního systému nakládání s komunálním odpadem, který by zaručoval ekonomickou únosnost, likvidaci a zároveň umožňoval jeho další využitelnost ve prospěch přírody i Vás občanů samotných. Záměrem města je tedy snížit náklady na dopravu a likvidaci bioodpadu, které se ročně pohybují okolo 170.000,- Kč, přitom 117.000,- Kč tvoří ročně jen náklady na dopravu. Nejlepším řešením tak je vzniklý biologický materiál přetvořit na kompost ještě na území města a složitě a draze jej neodvážet mimo území. Vlastníci zahrad a rodinných domků s pozemky k tomu tak mají nejlepší předpoklady.


    Obdrželi jste od města kompostér. Jedná se o kompostér moderní konstrukce z tvrzeného plastu, vyrobený v Rakousku, který zaručuje, v případě správného používání, kvalitní výsledek. Výsledek ovšem záleží na vašem přístupu ke správnému způsobu kompostování. Tento kompostér vám bude sloužit k ukládání bioodpadu, který jste byli zvyklí doposud ukládat do hnědé nádoby.

    Ke kompostéru přikládáme informační materiál, jak správně kompostovat. Člověk je tvor zvídavý a celý život se učí nové věci. Přistupte prosím k této věci se zápalem, naučit se něco nového a šetřit tak své peníze i životní prostředí.


    V případě, že nebudete mít pro vyrobený kompost využití, město si jej odebere pro vlastní potřebu. Musí se však jednat o kompost, který bude splňovat základní parametry kvality pro jeho další využití.
    V kompostéru můžete využít i biosáčky, které někteří z vás používají. Sáčky jsou vyrobeny z kukuřičného škrobu a kyseliny polymléčné. V prostředí kompostu (kde jsou přítomny aerobní bakterie a vlhkost) se do 90 dnů kompletně biologicky rozloží s nulovým negativním vlivem na životní prostředí.

    Pokud budete mít dotazy ke kompostování, navštivte paní Janu Gärtnerovou na Městském úřadě, příp. si sjednejte schůzku telefonicky na čísle 494 379 029. Není problém ani navštívit Vaše stanoviště kompostéru a na místě Vám poradit s případnými nedostatky při domácí výrobě kompostu.

    Nemálo užitečných informací najdete ke kompostování také na internetu. Mezi poučné stránky patří například www.kompostuj.cz .

    Přejeme hodně úspěchů v kompostování.

    Petr Hudousek, starosta města

    JAK SPRÁVNĚ KOMPOSTOVAT V KOMPOSTÉRU

    Kompostování je přirozená přírodní cesta recyklace organických materiálů a snížení množství odpadu, a jeho následného využití na zahradě jako hnojivo i jako substrát pro zlepšení mechanicko-fyzikálních vlastností půdy. Za kontrolovaných podmínek, které zaručují kompostéry, se organický materiál velmi rychle rozkládá pomocí bakterií, hub, hmyzu i žížal, a tím tak dochází přírodní cestou  k recyklaci dusíku, draslíku fosforu a dalších prvků. Hnojiva, která bychom draze kupovali v supermarketu, nám vzniknou zcela zadarmo na naší zahradě a navíc ještě ušetříme za odpad
    KAM UMÍSTIT KOMPOSTÉR

    Kompostér musí být v kontaktu s půdou -  pro zlepšení přístupu mikroorganismů a půdních organismů ke kompostování materiálu je třeba zajistit přímý kontakt se zemí. Před umístěním kompostéru půdu nakypřete.

    Pro vaše pohodlí a efektivitu doporučujeme, aby nebyl vzdálený od zdroje biologického odpadu a přístup k němu byl pohodlný i za deštivého počasí. Kompostér nesmí být umístěn na celodenním přímém slunci - nejvhodnější je polostín, a na větrném místě. Neměl by být umístěn ani v úplném bezvětří. Vzdálenost od sousedního pozemku by měla činit minimálně 0,5 m.



    Kolem kompostéru si nechte dostatečný prostor na možnost manipulace s nářadím a následné vybírání kompostu.
    ZAČÍNÁME KOMPOSTOVAT

    Na dno kompostéru dejte menší větvičky, asi do výše 15 cm. Docílíte tím toho, že do kompostéru a následně do kompostu bude pronikat vzduch. Vás ani sousedy tak nebude obtěžovat nepříjemný zápach. Toto je tzv. „hnědá vrstva“ (bohatá na uhlík). Do tzv. hnědé vrstvy patří drcené větve, piliny a jemný dřevní odpad, drcený karton, zemina. Nyní už můžete přidávat vrstvu „zelenou“ (bohatá na dusík). Do tzv. zelené vrstvy patří posekaná tráva, zelené části rostlin, kávová sedlina, čajové sáčky a běžný domácí rostlinný odpad. Vrstvy by se měly v kompostéru střídat. Čím pestřejší složení, tím kvalitnější výsledný humus.

    Aspoň jednou za měsíc promíchejte „hnědé“ se „zeleným“ kvůli provzdušnění, tzn. především posekanou trávu s trochou zeminy nebo jemným dřevním odpadem. Jestliže jste kompost správně založili, začne se do dvou dnů zahřívat činností mikroorganismů. Tato fáze se nazývá „horká“. Horká fáze dosahuje teploty více než 50 °C a trvá řádově dny až týdny. Dochází při ní k hygienizaci kompostu, při níž se likvidují zárodky chorob. Po tu dobu musíte kompost zásobovat dalším materiálem, protože bude tlením sesedat. Jestliže se hmota správně nezahřívá, je třeba ji zalít nebo přidat materiál. Správná vlhkost kompostu je taková, že když kompost zmáčknete, nesmí z něho téci voda!

    Čerstvý kompost tak vznikne už za dva měsíce. A když dodržíte správný postup a vydržíte přibližně rok, získáte z odpadu prsť. Prsť je nejúrodnější a přirozeně prohnojená zemina, která bude krásně vonět lesem. Pak už jen stačí zapravit ji mělce do půdy. Přibližně dvoucentimetrová vrstva dodá zemině výživu na celý další rok.






    DO KOMPOSTU PATŘÍ


    • listí, drobné nebo drcené větve

    • piliny a jemný dřevní odpad

    • drcený karton

    • pečící papír, kuchyňské papírové utěrky znečištěné běžným biologickým materiálem

    • posekaná tráva

    • zelené části rostlin

    • odřezky nebo zbytky ovoce a zeleniny

    • běžný kuchyňský odpad rostlinného původu

    • podestýlka od býložravých zvířat a jejich trus

    • kávová sedlina a čajové zbytky

    • rozdrcené na malé kousky skořápky vajec

    • popel ze dřeva



    DO KOMPOSTU NEPATŘÍ


    • dřevěné odřezky a větve ve velkých kusech či průměrech

    • překližka a jiné materiály ze dřeva s přídavkem pojiv

    • lakované nebo natírané dřevo

    • křídový nebo voskovaný papír, časopisy a barevně potištěný papír

    • maso, drůbež a mléčné výrobky

    • zbytky rostlin zasažené úpornými druhy plísní

    • semena invazivních plevelů

    • exkrementy masožravých zvířat

    • vykvetlý plevel

    • větve z tújí

    • pecky, skořápky ořechů, listí ořešáku

    • slupky z citrusových plodů


      1   2


    Download 352.06 Kb.

    Bosh sahifa
    Aloqalar

        Bosh sahifa


    Milí občané

    Download 352.06 Kb.