|
Pokus 30. Nesamostatný výboj, ionizátory
|
| bet | 13/31 | | Sana | 31.03.2020 | | Hajmi | 6,32 Mb. | | #9399 |
Pokus 30. Nesamostatný výboj, ionizátory.
Potřeby: elektroskop, kahan.
Postup: do blízkosti nabitého elektroskopu umístíme plamen kahanu. Elektroskop velmi rychle ztratí náboj bez ohledu na to, zda byl nabit kladně, či záporně.
Závěr: ionizovaný plyn plamene a jeho záření způsobí ionizaci plynu mezi lístky elektroskopu a tedy jeho rychlé vybití.
Pokus 31. Nesamostatný výboj, ionizátory.
Potřeby: deskový kondenzátor, indukční elektrika, elektroskop, galvanometr, kahan, vysoušeč vlasů.
Postup: kondenzátor, spojený s elektrometrem podle Obr. 5.21 nabijeme dotykem s póly indukční elektriky. Na elektroskopu budeme pozorovat stálou výchylku. Vsuneme – li plamen kahanu mezi desky kondenzátoru tak, aby plyny, vzniklé hořením stoupaly vzhůru mezi deskami, bude výchylka elektrometru klesat.
Závěr: plyny plamene jsou vždy ionizovány. Zároveň dochází k ionizaci atomů vzduchu mezi elektrodami světelnými a tepelnými účinky plamene. O tom, že horké plyny plamene způsobují ionizaci se přesvědčíme tak, že horký vzduch a spaliny z Bunsenova hořáku foukáme vysoušečem vlasů mezi desky elektroskopu (Obr.5.22).
Pokus 32. Nesamostatný výboj, ionizátory.
Potřeby: zdroj stejnosměrného proudu (napětí cca 300 V), kondenzátor, galvanometr, žhavící zdroj, žhavené odporové vlákno, reostat.
Postup: obvod zapojíme podle Obr.5.23. Kondenzátor nabijeme asi na 300 V. Mezi desky kondenzátoru zavedeme tenký odporový drát, který rozžhavíme žhavícím proudem. Po rozžhavení vlákna pozorujeme na citlivém galvanometru malý proud, který je tím vyšší, čím více žhavíme vlákno.
Závěr: elektrony, emitované ze žhaveného vlákna jsou urychlovány elektrickým polem a ionizují neutrální atomy vzduchu.
 
Obr.5.23. Ionizace plynu Obr.5.24. Ionizační účinky rtg
(nebo uv) lampy.
|
| |
