Možnosti domácího kompostování
Jak je to s naším odpadem…….
Jen přímo z domácností vyprodukuje každý obyvatel v průměru 225 - 240 kg odpadu ročně. Ten skončí ve většině případů na skládkách, nebo ve spalovnách. Tato různorodá směs (papír, sklo, plasty, bioodpad, kovy, textil, nebezpečný odpad atd.) a nakládání s ní způsobuje mnoho problémů. Největším problémem je, že všechny tyto odpady smícháme dohromady. Na skládkách a ve spalovnách potom probíhá nespočetné množství reakcí, které dosud neznáme. Nemůžeme se divit, že když smícháme zápach s vůní, toxickou látku s netoxickou, užitečnou s neužitečnou, vznikne nám zapáchající škodlivý výsledek. Způsobujeme tím škody ekologické (zábor půdy, znečištění vody, půdy a vzduchu, plýtvání neobnovitelnými i obnovitelnými zdroji atd.), ekonomické (platíme zbytečně za likvidaci odpadu, přicházíme o hodnotné suroviny, které většinou dovážíme atd.), ale i etické (ničení přírodních biotopů, které doprovází každá těžba surovin, plýtvání neobnovitelnými zdroji, o které připravujeme budoucí generace atd.). Je na každém z nás, abychom pomohli životnímu prostředí, generacím, které přijdou po nás, a taky vlastní peněžence. Řešení je jednoduché:
-
Všude, kde se to jen trochu dá, minimalizovat vznik odpadu
-
Znovu začít používat a opravovat staré věci, které se ještě dají použít
-
Třídit odpad pro recyklaci a kompostovat.
Nabízíme vám návod jak snížit množství odpadu téměř na polovinu - kompostování. Je to jedinečný způsob využití bioodpadu. Cílem kompostování je přeměnit organický odpad pomocí přirozeného rozkladu do formy, která je silně redukovaná, jak do objemu tak do hmotnosti, je neškodná hygienicky a esteticky nezávadná. Bioodpad vhodný na kompostování tvoří 30-45 % z celkového množství odpadu. Konečný produkt, kompost, může být použit při pěstování květin jako humusové hnojivo. Tím vyřešíte jednou ranou několik problémů - snížíte množství odpadu, budete platit za jeho likvidaci a zároveň získáte hnojivo na svoji zahrádku.
Kompost nebo kompostér ?
Hromada je základem všeho kompostování. Na stavbu nepotřebujete žádný zásobník. To znamená, že nejméně náročná na peníze. Stačí materiál vhodně navršit, případně zakrýt. Hlavní nevýhodou je velký zábor půdy. Hromada zabírá podstatně víc místa než vysoký uzavřený zásobník. Pokud jde o rozměry, doporučuje se šířka nejvíc 2 m. Tím se omezí výška asi na 1,5 m (kvůli stabilitě). Délka může být podle potřeby. Časem se hromada může prodlužovat tak, že se na konci hromadí nové odpady a na začátku se odebírá hotový kompost. Když tomu zabrání nedostatek místa, může se postavit nová hromada. Záleží jenom na prostoru.
Zásobníky na kompost jsou vhodné hlavně tam, kde je nedostatek místa. Při trošce fantazie a zručnosti může působit atraktivně a dotvořit tak vzhled zahrádky. Pokud jste se už rozhodli pro zásobník, je potřeba si odpovědět na některé otázky. Hlavně na to, z jakého materiálu má být, jestli si ho postavíte sami ze dřeva, nebo si koupíte již hotový plastový, kovový, zděný atd., a kolik jste ochotni za něj zaplatit. Dřív než se rozhodnete, měli byste se seznámit s vlastnostmi zásobníků.
Dřevěné zásobníky jsou většinou nejlevnější a nejlépe zapadají do zahrádky. Dřevo se snadno opracovává, a proto si zásobník můžete udělat sami na míru. Takto sestavené zásobníky patří mezi nejhezčí. Mohou mít různou výšku a otevírací přední stěnu. Největší nevýhodou těchto zásobníků je jejich životnost. Jsou neustále vystavené vlivům počasí, a proto při ošetřování dřeva dávejte pozor na přípravky, které mohou být jedovaté. Mohly by se dostat do kompostu a pak do potravinového řetězce.
Betonové a kamenné zásobníky jsou dražší, ale trvanlivé, vhodné na velké zahrady. Působí však mohutným a těžkým dojmem. Nesmíte zapomenout na větrací otvory.
Zásobník z pletiva se dá velice snadno vyrobit. Opticky je nejméně nápadný, ale působí provizorně. Na jeho zhotovení vám stačí asi 3 m pletiva (podle velikosti) s menšími oky, které se stočí a na konci spojí.
Plastové zásobníky jsou většinou uzavřené a umožňují kompostování v malých prostorech (např. balkón). Z počátku vám, pokud nejste zvyklí na uzavřené systémy, bude dělat problém dosáhnou regulovaného rozkladu. Málo vzduchu, malý prostor a malá možnost dostatečného zpracování jsou hlavními problémy, které rozklad stěžují. Na jedné straně má materiál sklony k promočení, na druhé, když je zásobník tmavé barvy vystaven přímému slunci, vzniká nebezpečí vysušení materiálu.
Prodávají se i kovové zásobníky, musíme však dávat pozor, aby měly antikorozní povrchovou úpravu, dostatečné větrání a tepelnou izolaci. Pokud nemají, jsou pro svoji tepelnou vodivost velmi závislé na počasí. Pocínované zásobníky mají za následek vysoký obsah cínu v kompostu, a proto se nedoporučují.
Správné používání kompostu
Na začátku je potřebné zdůraznit, že i kompostem je možné přehnojit. Na dostatečné zásobení půdy živinami stačí i při náročnějších plodinách 1 cm vysoká vrstva kompostu ročně. Nedostatečné je jen množství dusíku, který je třeba přidávat.
Čerstvý, tedy surový kompost, starý 2-6 měsíců obsahuje ještě velké množství aktivních mikroorganismů, což zajišťuje urychlení rozkladu v půdě a tím i uvolnění živin. Dá se použít už po šesti týdnech, ale pouze jako nastýlka, která se nezapracovává do půdy, ale nechá se ležet na povrchu. Je nutné ji udržovat vlhkou, aby se půdní mikroorganismy hned neztratily. I čerstvý kompost musí být dostatečně vyzrálý, aby neškodil při testu klíčení rostlin. Z hnojícího účinku čerstvého kompostu krátkodobě získávají obzvláště lehké, písečné půdy, které zadržují jen málo živin.
Zralý kompost se projeví na trvalém zlepšení půdní struktury, což je způsobeno tím, že obsahuje trvalý humus. Proto mu při zakládání nových ploch dáváme přednost. V takovém případě může být vrstva kompostu vysoká i několik centimetrů. Je vhodný zejména pro těžké půdy, protože zabezpečuje lepší hospodaření se vzduchem a vodou.
Příklad výpočtu
Pro pokrytí jednoho metru čtverečního záhonu 1 cm vysokou vrstvou kompostu je potřeba jeden kbelík s 10 litry kompostu. S plným kolečkem kompostu se dá pokrýt přibližně 5 metrů čtverečních plochy. Jeden kubík kompostu váží v částečně vysušeném stavu 500 - 1200 kg a vystačí na 100 metrů čtverečních zahradní plochy.
Proč kompostovat?
Důvodů pro založení domácího kompostu je několik. Tím nejprozaičtějším a nejčastějším je samozřejmě získání kvalitního a levného hnojiva pro zahrádky. V určité formě má u nás takový domácí kompost většina rodinných domků. Existuje však také "ekologický" důvod pro kompostování organického odpadu. Tzv. bioodpad (rostlinné a živočišné zbytky) tvoří cca. 30 % běžného směsného domovního odpadu. Vytříděním a kompostováním této části odpadu omezíme o jednu třetinu množství odpadu, které musí být uloženo na skládku či spáleno ve spalovně. Šetříme tak naši kapsu (platíme méně za odvoz odpadu) i životního prostředí: spotřebuje se méně energie a vznikne podstatně méně škodlivých látek než při skládkování či spalování odpadu.
Co se může kompostovat?
Teoreticky je možné kompostovat všechny organické (tedy rostlinné i živočišné) látky, kromě těch, které jsou chemicky ošetřené anebo napadnuté nemocemi. Např. se nehodí slupky od citrusů či banánů, které bývají ošetřeny pesticidy a herbicidy a jejichž kompostování by vám kontaminovalo váš pečlivě připravovaný kompost. Zbytky vařených jídel a kosti by se do domácího kompostu také neměly dávat ve velkém množství, protože lákají zvířata, brzy se kazí a nepříjemně zapáchají.
Jak založit kompost?
Kompost můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad:
-
zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy, které pomáhají rozkladu organických materiálů.
-
kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti. Doporučuje se polostín a malá stříška.
Nejjednodušší způsob kompostování je "na hromadě". Tuto hromadu lze dřevěným či jiným rámem, zásobníkem či boxem tvarovat dle potřeby. Rám ovšem vždy musí zajistit přístup vzduchu. Kompost by neměl být více jak 1 m vysoký a 2 m široký, aby byl zajištěn stálý přístup vzduchu. Délka kompostování je libovolná.
Vlastní kompostování
-
Ať už jste se rozhodli pro volnou hromadu či zásobník, začněte s ukládáním jednotlivých vrstev nasbíraného materiálu. Dno kompostoviště vysypte hrubším materiálem (posekané dřevo, větve, sláma, aj.), aby mohla odtékat voda a proudit vzduch.
-
Veškeré materiály by se do kompostoviště měly ukládat upravené (posekané, drcené) a dostatečně promíchané (suché s mokrým, tvrdé s měkkým).Urychlí se tak doba rozkladu.
-
Pokud máte větší množství určitého materiálu (např. listí), je dobré počkat, dokud nebudete mít jiný vhodný materiál k promíchání. Zaručíte tak bohatší složení kompostu.
-
Je vždy nutné zajistit přístup vzduchu. Ten omezuje pachy a urychluje zrání kompostu.
-
V případě déle trvajících veder a sucha je nutné kompost navlhčit. Bez vody rozkladný proces neprobíhá.
-
Pokud kompost na povrchu plesniví, je nutné ho navlhčit a promíchat.
-
Teplo urychluje zrání kompostu. Na zimu se proto doporučuje kompost zakrýt igelitovou fólií.
-
Kompostovaný materiál je vhodné po každých 15 - 20 cm překrýt tenkou vrstvou zeminy. Urychlí se zrání kompostu a zemina bude udržovat vlhkost.
-
Je vhodné kombinovat dusíkaté a uhlíkaté látky. Zatímco dusíkaté látky jako kuchyňský odpad, tráva a hnůj jsou bohaté na živiny a rozkládají se rychle, uhlíkaté látky jako listí, dřevo, seno a piliny se rozkládají pomalu a udržují strukturu kompostu.
-
Nově založený kompost je vhodné po jednom měsíci obrátit a promíchat.
Další obracení závisí na mnoha faktorech, proto kompost promíchejte
např. když páchne (přidat suchý materiál), když vysychá (navlhčit) atd.
11. Přibližně za rok bude kompost zralý.
12. Po vyzrání je nutné kompost přesít a nerozložené zbytky vložit zpět do
nového kompostoviště.
Materiál vhodný na kompostování
odpad z kuchyně
|
odpad ze zahrady
|
jiné organické odpady
|
potraviny
|
květy
|
popel ze dřeva
|
|
ovoce, zelenina
|
|
Materiál nevhodný na kompostování
druhotné suroviny
|
problémové látky
|
další
|
kovy
|
barvy
|
prach z vysavačů
| |
papír
|
chemické prostředky
|
|
Kdy je kompost zralý?
Plytký talíř naplníme kompostem a dobře navlhčíme. Na povrch vysejeme semínka, přitlačíme a zakryjeme fólií. Pokud po 3 - 4 dnech většina semen vyklíčí, znamená to, že kompost již neobsahuje žádné škodlivé látky a můžeme ho použít v zahradě. Sytě zelené klíčky svědčí o dobře vyzrálém kompostu, žluté a hnědé o nevyzrálém.
Jak použít hotový kompost?
Zralý kompost je hnědý až tmavohnědý, jemný nepáchne. Jeho výhody jsou v tom, že má schopnost zadržovat vodu, provzdušňovat půdu a obohatit půdu živinami. Lze jej použít v zeleninových, ovocných i okrasných zahradách. Použít by se měl v zimě či brzy na jaře. Na 1 metr čtvereční plochy se používá 1 kg či 2 - 3 litry kompostu.
| Metr (belgilanishi: m; grekcha μέτρον - o'lchov) - SI dagi uzunlik o'lchov birligi. 1 metr - yorug'lik nurining vakuumda, 1/299 792 458 soniya ichida bosib o'tgan masofasiga teng. |
Na závěr
Možná se vám zdá kompostování trochu složité, ale není to pravda. Chce to jen trochu zkušeností a výsledky na sebe nenechají čekat. Možná se vám to napoprvé nepodaří "na jedničku", ale hlavní je začít a experimentovat. Snížíte tak množství domovního odpadu, ušetříte za odvoz popelnic, přispějete k ochraně životního prostředí a získáte kvalitní hnojivo pro vaši zahrádku. Doufáme, že se vám to podaří.
|
