Problematika kompostování v praxi
SAPA-Atelier s.r.o. 2011
Kompostování, nebo též domovní kompostování, je způsob kterým si domácnost obvykle vyrábí kompost z bioodpadů produkovaných v domácnosti a na zahradě. Obvykle je realizováno v malém kompostéru (obr. 1), který může být vyroben ze dřeva, z pletiva, z plastu nebo lze na zahradě též kompostovat v kupě. Pro naše účely hovoříme o kompostování v této nádobě.
Je nutné si uvědomit, že se jedná o chemický proces kdy za pomocí bakterií aerobních i anaerobních dochází k přeměňování pevných látek v kompost tedy částečně nebo zcela rozloženou hmotu. Jde o proces, při kterém vzniká mimo jiné i teplo čehož se využívá ve větších komplexech k přeměně na ostatní energie (elektřina, výroba bioplynu, topení atd.) ovšem pro naše účely postačují základní vědomosti.
Domácí kompostování je z hlediska legislativy považováno za předcházení vzniku odpadu. Z hlediska hierarchie odpadového hospodářství je předcházení vzniku odpadů na prvním místě a mělo by být upřednostňováno. K tomu slouží různé programy na podporu domácího kompostování vedené většinou obcí či městem, na základě kterého můžete získat Váš kompostér i vy.
Obsah
-
1 Materiál ke kompostování
-
2 Umístění kompostéru
-
3 Možné způsoby domácího kompostování
-
4 Základní pravidla pro správné domácí kompostování
-
5 Kdy je kompost zralý?
-
6 Správné používání kompostu
-
7 Program na podporu domácího kompostování
-
8 Související termíny
|
1.Materiály vhodné pro domácí kompostování
|
odpad z kuchyně
|
odpad ze zahrady
|
jiné organické odpady
|
potraviny
|
květy
|
popel ze dřeva
|
zbytky jídel
|
pokosená tráva
|
hobliny a piliny
|
zbytky zeleniny a ovoce
|
posekané či rozdrcené větve
|
hnůj
|
čaj, kávový výluh
|
listí
|
tráva*
|
potravinami znečištěný papír
|
ovoce, zelenina
|
|
Při větším množství trávy a vařených kuchyňských zbytků je dobré tyto materiály smíchat s hrubším materiálem – větvičky, sláma a přidat také se zralým kompostem nebo zeminou, čímž se do odpadů přidají potřebné mikroorganizmy a drobní živočichové-
Teoreticky je možné kompostovat všechny organické (tedy rostlinné i živočišné) látky. V domácím kompostu by však neměly končit materiály, které jsou chemicky ošetřeny. Opatrně postupujeme také při kompostování rostlin, které jsou napadeny chorobami.
Materiál zásadně nevhodný na kompostování
|
druhotné suroviny
|
problémové látky
|
další
|
kovy
|
barvy
|
prach z vysavačů
|
plasty
|
staré léky
|
rostliny napadené chorobami*, oddenkaté
plevele* a plevele s vyzrálými semeny*
|
sklo
|
staré oleje
|
|
textil
|
baterky
|
masné a mléčné výrobky*
|
čistý
papír
|
chemické prostředky
|
Kosti *
|
*Tyto materiály sice je možné kompostovat, ale jejich kompostování vyžaduje zkušenosti a větší míru obezřetnosti.
3. Umístění kompostéru
Kompost můžete založit na kterémkoliv místě zahrady. Je však nutné dodržet několik zásad: · zajistit kontakt kompostu s půdou pod ním, aby k němu měly přístup půdní organismy, které pomáhají rozkladu organických materiálů. · kompost by neměl být vystaven přímému slunci, větru či dešti. Doporučuje se polostín a malá stříška. · Do kompostu budeme často odnášet odpady, takže by neměl být příliš daleko a měla by k němu vést zpevněná cestička.
Kompostéry jsou vhodné hlavně tam, kde je nedostatek místa. Při trošce fantazie a zručnosti může působit atraktivně a dotvořit tak vzhled zahrádky. Existuje celá řada kompostérů různých tvarů a velikostí.
Nejlevnější je dřevěný kompostér, který si můžeme udělat doma každý sám. Dřevo však částečně hnije a tak mají dřevěné kompostéry omezenou životnost. Při jeho zhotovení musíme pamatovat na to, že by měl mít jednu stěnu otevírací, abychom mohli kompost překopávat a také abychom mohli snadno vybrat zralý kompost. Vlastnoručně zhotovený kompostér nemusí být nutně ze dřeva, ale také třeba z pletiva nebo z cihel a jiných stavebních materiálů. Vždy však musíme pamatovat na to, aby ve stěnách byly otvory, kterými do kompostu může procházet velmi potřebný vzduch. Kompostér si také můžeme zakoupit. Prodávají se hlavně plastové kompostéry, z nichž stojí za zmínku zejména kompostéry z recyklovaného plastu.
Plastový kompostér nehnije, a tak nám déle vydrží. Plechové kompostéry nejsou vhodné, protože plech vede velmi dobře teplo a kompost v takovémto kompostéru příliš rychle chladne a v zimních měsících může i zamrznout.
Jednou z dalších metod je tzv halda nebo Hromada Hojně se využívá ve velkokapacitních závodech na zpracování bio-odpadů dokonce jsou k dispozici i látky na nastartování komponovacího procesu.
Na stavbu nepotřebujete žádný zásobník. To znamená, že je nejméně náročná na peníze. Stačí materiál vhodně navršit dle níže uvedených pravidel. Hlavní nevýhodou je velký zábor půdy. Hromada zabírá podstatně víc místa než vysoký uzavřený zásobník. Pokud jde o rozměry, doporučuje se šířka nejvíc 2 m. Tím se omezí výška asi na 1,5 m (kvůli stabilitě). Délka může být podle potřeby. Časem se hromada může prodlužovat tak, že se na konci hromadí nové odpady a na začátku se odebírá hotový kompost. Když tomu zabrání nedostatek místa, může se postavit nová hromada. Záleží jenom na prostoru.
4. Základní pravidla pro správné domácí kompostování
-
Do spodu kompostu hrubý a vzdušný materiál, který by neměl chybět i ve vyšších vrstvách (větvičky, sláma, suché rostliny…) k zajištění dobré aerace
-
Místo ke kompostování by mělo být přístupné za každého počasí - nejlépe po zpevněné pěšince
-
Mícháme vlhké se suchým
-
Mícháme"zelené s hnědým" - dusíkaté s dřevnatým
-
Porézní materiál s hutným
-
Hrubší materiál je dobré nadrtit
-
K rychlejšímu a kvalitnějšímu kompostování přidáváme zralý kompost nebo zeminu (zejména když kompostujeme větší množství jednodruhového materiálu např. trávu, listí apod.)
-
Nezapomínejme kontrolovat vlhkost
-
Nic nezkazíme, když kompost překopeme častěji
Ze špatných surovin nemůže být dobrý kompost
5. Kdy je kompost zralý?
Kompost můžeme použít zhruba za půl roku. Abychom si mohli být jisti, že dostatečně vyzrál, je dobré jej jednou až dvakrát překopat, čímž se kompost provzdušní a načechrá. Opravdu vyzrálý kompost nám vznikne zhruba za rok od začátku kompostování. Zralost kompostu lze též posoudit tzv. indexem klíčivosti semen. Tzv. řeřicha test
6. Správné používání kompostu
Kompost je kvalitní organo-minerální hnojivo, kterým jsou do půdy navraceny všechny cenné živiny. Na rozdíl od minerálních hnojiv dodáváme do půdy také velmi důležitou organickou hmotu, tedy především humus. Ten velmi dobře působí na vlastnosti půdy. Vyzrálý kompost nejčastěji zapravujeme mělce do půdy. Přibližně se dává 1-2 cm vrstva ročně. Pokud máme méně zralý kompost, použijeme jej jako mulč, který do půdy nezapravujeme. Tento mulč může potlačit růst plevelů ale je třeba si pamatovat že je potřeba dohnojovat hnojivem s vyšším podílem dusíku třeba NPK nebo ledek amonný s Vápencem atd., kvůli vyšší spotřebě aerobních bakterií. Během sezóny pak dozraje namístě a na podzim jej zapravíme do půdy. Kompost se hodí ke všem plodinám. Velmi jej ocení například dýně, která se někdy pěstuje přímo ve zrajícím kompostu. Stejně tak kompost ocení ovocné stromy a trávník.
Program na podporu domácího kompostování
je systém opatření za účelem zvýšit u občanů zapojenost do domácího kompostování a tím minimalizovat množství bioodpadů vstupujících do systému nakládání s odpady. Rakouské zkušenosti ukazují, že je vhodné tyto programy zahájit alespoň rok před chystaným zavedením odděleného sběru bioodpadů. Programy na podporu domácího kompostování se mohou skládat z těchto prvků:
Biologicky rozložitelný odpad (bioodpad) je jakýkoli odpad, který je schopen anaerobního nebo aerobního rozkladu (např. potraviny, odpad ze zeleně, papír) a jehož respirační aktivita po čtyřech dnech (AT4) je nad 10 mg O2/g sušiny a dynamický respirační index je nad 1.000 O2/kg spal. látek/h. Po proběhnutí biologického rozkladu se odpad mění ve stabilizovaný odpad.
Velmi důležitou částí biologicky rozložitelných odpadů jsou biologicky rozložitelné komunální odpady (BRKO), které dle Plánu odpadového hospodářství ČR tvoří tyto druhy:
Druhy odpadů podle Katalogu odpadů tvořící BRKO
|
Katalogové číslo
|
Název druhu
|
Podíl biologicky rozložitelné složky (% hmotnostní)
|
20 01 01
|
Papír a/nebo lepenka
|
100
|
20 01 07
|
Dřevo
|
100
|
20 01 08
|
Organický kompostovatelný odpad
|
100
|
20 01 10
|
Oděv
|
75
|
20 01 11
|
Textilní materiál
|
75
|
20 02 01
|
Kompostovatelný odpad z údržby zeleně
|
100
|
20 03 01
|
Směsný komunální odpad
|
40[1]
|
20 03 02
|
Odpad z tržišť
|
75
| -
↑ Podíl BRKO v komunálním odpadu v roce 1995 byl stanoven v „Situační zprávě o biologicky rozložitelných odpadech v ČR“ (ČEÚ, 2000) na 41 % hmotnosti. Do skupiny odpadů použité pro stanovení podílu BRKO byly v členění komunálních odpadů podle Katalogu odpadů platném v roce 1995 (Katalog odpadů k zákonu č. 238/1991 Sb.), zařazeny: domovní a jemu podobný odpad z obcí, objemný a jemu podobný odpad z obcí, uliční smetky a odpad ze zeleně. Ve skupině komunální odpad (kód 91) nebyly sledovány odděleně sbírané využitelné složky z komunálních a jim podobných odpadů. Z hlediska BRKO se jedná zejména o sběrový papír a lepenku.
Z toho tedy plyne, že obsah bioodpadů ve směsném, přesněji ve zbytkovém komunálním odpadu je ještě vyšší. Lokálně může dosahovat až 60 % hmotnostních.
BRO jsou skupinou odpadů, která lze dobře využít např. kompostováním nebo k výrobě bioplynu.
Naopak skládkování biologicky rozložitelných komunálních odpadů je omezováno, tato povinnost vyplývá ze směrnice o skládkování 99/31 Evropského společenství, která byla implementována do Plánu odpadového hospodářství ČR
|