Kineziologická SEMG
se zabývá především vyšetřením svalové funkce během selektovaného i komplexního pohybu, sleduje koordinaci činnosti svalů, pozoruje speciální vliv a efekt tréninkových metod, terapeutických prvků, vztah velikosti elektromyografického signálu k síle, únavě a vliv interakce zátěže či nástroje a svalové funkce (Clarys, 2000).
Kineziologickou analýzou sportovního pohybu se v současné době zabývá Kračmar (Kračmar, 2002), který vychází z poznatků vývojové kineziologie, fyzioterapie a léčebné rehabilitace. Principy, vytvořené Jandou, Lewitem, Vojtou a Vélem, v současnosti aktualizované a rozvíjené především Kolářem vysvětlují podstatu lidského pohybu. Kračmar (Kračmar, 2002) aplikuje výsledky výzkumů patologických stavů, motorických poruch
a insuficiencí, které iniciují současné trendy fyzioterapie a léčebné rehabilitace do oblasti rozboru a deskripce lokomoční pohybové činnosti zdravé populace.
Na podkladě srovnávání lokomočního pohybu ve vybraném sportovním odvětví (kanoistika, cyklistika,) s obecně platnými globálními lokomočními vzory s využitím metody SEMG dochází k obecným závěrům, aplikovatelným do dalších sportů.
Využití závěrů výzkumu je v současnosti ověřováno při výuce kanoistiky studentů UK FTVS v Praze.
|