Využití a limity SEMG pro potřeby funkční a zátěžové diagnostiky

Pro větší názornost jsou rozlišeny typy studií dle cíle sledování a způsobu vyhodnocení:

Sledování funkce svalů v čase

Jedná se obvykle o pozorování posloupnosti zapojení vybraných svalů v dané pohybové činnosti. Je pozorován začátek, průběh a konec aktivity. Studie řeší otázky použití konkrétních synergií za různých okolností (např. ve sportu, terapii, u zdravé populace

i u konkrétních patologických stavů), rychlosti reakce na daný podnět apod. K běžným patří pozorování stereotypu cyklických aktivit jako chůze (Winter, 1990, Zwieck, 1994), jízda na bicyklovém ergometru (Dietz, 1994) apod.

Zvláštním případem je sledování „timingu“ v souvislosti s nástupem síly. Mezi elektrickou aktivitou a mechanickou odpovědí dochází ke zpoždění. De Luka (De Luca, 1993) rozlišuje tzv. fyziologický charakter zpoždění, jehož příčinou je stavba a složení svalu a zpoždění na základě vedení a šíření elektrického potenciálu. Mezi faktory ovlivňující tzv. fyziologické zpoždění patří především: převaha typu vláken ve složení svalu, rychlost pálení motorické jednotky, viskoelastické vlastnosti svalu a šlachových tkání apod. (např. rychleji vyvine sílu – tzn. vykazuje menší zpoždění mezi elektromyografickým signálem a silou – sval s převahou rychlých /více glykolytických vláken/ při vyšší rychlosti pálení motorických jednotek).