• 6.1C Aplikace poznatků a řešení problémů
  • 6.2 Relativistická dynamika
  • 6.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
  • 6.2C Aplikace poznatků a řešení problémů
  • 7 Fyzika mikrosvěta
  • 7.1B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
  • 7.1C Aplikace poznatků a řešení problémů
  • 7.1E Komunikace -diskutovat o současných názorech na podstatu světla 7.2 Fyzika elektronového obalu
  • 7.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
  • 7.2C Aplikace poznatků a řešení problémů
  • 7.2D Pozorování, experimentování a měření
  • 7.3 Jaderná fyzika
  • 7.3B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
  • 8 Astrofyzika
  • 8B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
  • 8D Pozorování, experimentování a měření
  • 5 Ukázky testových položek
  • B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení




    Download 0.55 Mb.
    bet14/14
    Sana25.03.2017
    Hajmi0.55 Mb.
    1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   14

    6.1B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    - vysvětlit relativnost současnosti dvou událostí, synchronizaci hodin, dilataci času a kontrakci délek jako důsledek základních principů teorie relativity a správně interpretovat fyzikální význam veličin ve vztazích pro dilataci času a kontrakci délek

    - správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu pro skládání rychlostí


    6.1C Aplikace poznatků a řešení problémů


    - rozhodnout v konkrétní situaci, zda dvě události mohou být současné či nikoli a zda dané hodiny jsou synchronizovány nebo nejsou

    - používat vztahy pro dilataci času, kontrakci délek a skládání rychlostí pro řešení konkrétních problémů


    6.2 Relativistická dynamika

    6.2A Znalosti


    - určit, že hmotnost tělesa závisí na vztažné soustavě

    - formulovat relativistický vztah mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí

    - formulovat relativistický vztah mezi energií a hmotností tělesa

    6.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    - správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí

    - správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu mezi energií a hmotností tělesa


    6.2C Aplikace poznatků a řešení problémů


    - užívat vztahy mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí a mezi energií tělesa a jeho hmotností při řešení konkrétních problémů a úloh

    - ukázat, že ze vztahu mezi energií a hmotností tělesa plyne vztah mezi změnou energie a změnou hmotnosti tělesa

    - ukázat, že pro malé rychlosti ve srovnání s rychlostí světla ve vakuu přecházejí některé zákony speciální teorie relativity v zákony Newtonovy mechaniky

    7 Fyzika mikrosvěta

    7.1 Základní poznatky kvantové fyziky

    7.1A Znalosti


    - popsat vnější fotoelektrický jev

    - definovat foton a jeho energii

    - určit t vztah mezi energií fotonu a jeho frekvencí

    - určit řádově hodnotu Planckovy konstanty

    - určit podmínky, kdy se záření může chovat podobně jako vlna, a kdy jako částice

    - určit podmínky kdy se mikročástice může chovat podobně jako vlna, a kdy jako částice


    7.1B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    - vysvětlit vnější fotoelektrický jev pomocí Einsteinovy teorie tohoto jevu

    - správně interpretovat fyzikální význam veličin vystupujících ve vztahu mezi energií fotonu a jeho frekvencí

    - rozlišit vnější fotoelektrický jev od vnitřního fotoelektrického jevu

    - vysvětlit technické využití fotoelektrického jevu

    - vysvětlit na příkladech vlnově korpuskulární aspekty mikročástic a záření pomocí de Broglieho hypotézy

    - vysvětlit souvislost mezi vlnovou funkcí mikročástice a pravděpodobností jejího výskytu v dané oblasti prostoru


    7.1C Aplikace poznatků a řešení problémů


    - použít Einsteinův zákon (rovnici) pro fotoelektrický jev, vztah mezi energií fotonu a jeho frekvencí a de Broglieho hypotézu při řešení konkrétních problémů a úloh

    7.1D Pozorování, experimentování a měření


    - určit mezní vlnovou délku na základě popisu pokusu s fotonkou

    7.1E Komunikace


    -diskutovat o současných názorech na podstatu světla

    7.2 Fyzika elektronového obalu

    7.2A Znalosti


    - popsat složení atomů a vznik iontů

    - popsat základní pokusy, které vedly k objevu elektronu a atomového jádra

    - popsat, jak atomy,popř. jejich ionty, vysílají nebo pohlcují záření jen s jistými frekvencemi resp. vlnovými délkami a popsat vznik emisního a absorpčního čárového spektra

    - vyjádřit, že elektrony se mohou v atomu nacházet jen ve stavech s přesně určenou energií

    - popsat uspořádání a výsledky Franckova-Hertzova pokusu potvrzujícího kvantování energie atomů

    - definovat kvantová čísla n, l, m, s elektronu v atomu

    - definovat atomový orbital, slupku a podslupku v atomu

    - charakterizovat iontovou, kovalentní a kovovou chemickou vazbu


    7.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    - vysvětlit podstatu pokusů vedoucích k objevu elektronu a atomového ádra

    - vysvětlit mechanismus vzniku iontu z atomu

    - vysvětlit vznik emise resp. absorpce záření atomem přechodem atomu ze stavu s danou energií do stavu s jinou energií

    - vysvětlit rozdíl mezi spontánní a stimulovanou emisí záření

    - objasnit výsledky Franckova-Hertzova pokusu

    - vysvětlit princip a funkci laseru

    - objasnit na příkladech význam pojmů atomový orbital, slupka a podslupka v elektronovém obalu atomu

    - objasnit na příkladech vznik iontové, kovalentní a kovové vazby


    7.2C Aplikace poznatků a řešení problémů


    - určit výsledný náboj iontu z počtu jeho protonů a elektronů a naopak

    - určit frekvenci emitovaného či absorbovaného fotonu při přechodu atomu z jednoho energetického stavu do druhého

    - určit z označení (symboliky) podslupek v atomu hodnoty hlavního a vedlejšího kvantového čísla a maximální počet elektronů v dané podslupce

    7.2D Pozorování, experimentování a měření


    - pozorovat spektra záření výbojových trubic spektroskopem

    - poznat spektrum vodíku


    7.2E Komunikace


    - vyhledat elektronovou konfiguraci atomu v periodické soustavě prvků a odvodit z ní rozložení elektronů v elektronovém obalu atomu do slupek a podslupek

    7.3 Jaderná fyzika

    7.3A Znalosti


    - popsat složení atomového jádra a charakterizovat ho nukleonovým, neutronovým a protonovým číslem a vazbovou energií

    - popsat pokusy, které vedly k objevu složení jádra

    - definovat nuklid, izotop a prvek

    - definovat hmotnostní úbytek (schodek) jádra a uvést vztah mezi vazbovou energií jádra a jeho hmotnostním úbytkem

    - uvést vlastnosti jaderných sil

    - vymezit pojmy jaderná reakce (přeměna), termonukleární syntéza a řetězová jaderná reakce

    - definovat energii reakce

    - popsat řízenou řetězovou reakci, složení jaderného reaktoru a jaderné elektrárny

    - popsat vznik různých druhů záření při jaderných reakcích a jejich různou pohltivost látkami

    - popsat přirozenou a umělou radioaktivní přeměnu atomových jader

    - vymezit pojem radionuklidu, uvést základní možnosti využití radionuklidů v praxi a možnosti ochrany před jejich škodlivými účinky

    - vyslovit zákon radioaktivní přeměny

    - vyslovit zákony zachování, které se uplatňují při jaderných reakcích

    - popsat vlastnosti antičástice

    - uvést rozdělení mikročástic na čtyři základní skupiny a zástupce těchto skupin

    - uvést základní typy fyzikálních interakcí a jejich charakteristické vlastnosti

    - popsat vytváření protonu a neutronu z kvarků

    - popsat základní detektory částic (Geigerův-Mllerův počítač, mlžná či bublinová komora)

    - popsat složení základních typů urychlovačů částic (lineární a kruhový urychlovač)

    7.3B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    -vysvětlit podstatu základních pokusů, které vedly k objevu složení atomového jaádra

    - vysvětlit fyzikální význam pojmů nukleonové, neutronové a protonové číslo a odvodit vztah mezi nimi

    - vysvětlit fyzikální význam pojmu vazbová energie

    - vysvětlit fyzikální význam pojmů nuklid, izotop a prvek

    - vysvětlit fyzikální význam pojmu hmotnostní úbytek (schodek) jádra a jeho vztah k vazbové energii jádra

    - vysvětlit podmínky a mechanismus vzniku jaderné reakce, termonukleární syntézy a řetězové jaderné reakce

    - vysvětlit fyzikální význam pojmu energie reakce

    - vysvětlit podmínky a mechanismus řízené řetězové reakce, principu fungování jaderného reaktoru a jaderné elektrárny

    - vysvětlit fyzikální podstatu jaderného záření , , a objasnit možnosti jejich odstínění

    - vysvětlit rozdíl mezi přirozenou a umělou radioaktivitou

    - vysvětlit princip některých metod využívání radionuklidů v praxi

    - správně interpretovat fyzikální význam veličin v zákonu radioaktivní přeměny

    - objasnit na příkladech zákony zachování uplatňující se při jaderných reakcích

    - vysvětlit rozdíl mezi částicí a antičásticí

    - objasnit, mezi jakými druhy objektů se uplatňují jednotlivé základní typy interakcí

    - vysvětlit princip fungování základních detektorů mikročástic

    - vysvětlit principy fungování základních typů urychlovačů částic

    - použít v konkrétní situaci vztah mezi nukleonovým, protonovým a neutronovým číslem a ze symboliky označování atomů nuklidů určovat z kolika se skládají protonů, neutronů, popř. elektronů

    - určovat z protonového a neutronového čísla a hmotnosti jádra hmotnostní úbytek jádra

    - určovat vazbovou energii jádra atomu z hmotnostního úbytku jádra a naopak

    - poznat z hodnoty energie reakce v konkrétním případě, zda jaderné reakci je nutno energii dodat nebo se při ní energie uvolňuje

    - využívat zákony zachování uplatňující se při jaderných reakcích pro ověřování správnosti zápisů jaderných reakcí, popř. předpovídání jejich možného průběhu či další analýzu

    - využívat zákon radioaktivní přeměny při řešení konkrétních úloh a problémů

    7.3E Komunikace


    - diskutovat výhody a nevýhody využívání jaderných elektráren v praxi

    - diskutovat možnosti využití detektorů mikročástic v praxi


    8 Astrofyzika

    8A Znalosti


    - vyjmenovat základní stavbu vesmíru (hvězdy, galaxie, planety sluneční soustavy, další kosmické objekty

    - charakterizovat stručně jednotlivé vesmírné objekty

    - popsat Sluneční soustavu

    - nakreslit schéma Galaxie a vědět, kde je přibližně Slunce

    - vyslovit Keplerovy zákony

    - definovat astronomickou jednotku


    8B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení


    - vysvětlit skleníkový jev

    - vysvětlit podstatu ozónové díry

    - vysvětlit zatmění Slunce a Měsíce pomocí náčrtků

    8C Aplikace poznatků a řešení problémů


    - řešit úlohy s využitím fyzikálních poznatků z předchozích fyzikálních okruhů k vysvětlení jevů ve Sluneční soustavě (např. vypočítat hmotnost planety, která má měsíc)

    8D Pozorování, experimentování a měření


    - odlišit při dlouhodobém pozorování oblohy planetu od hvězdy

    8E Komunikace


    - vyhledat informace o Slunci, Zemi, Měsíci, planetách a důležitých astronomických konstantách a pracovat s nimi

    - získat základní informace o rozvoji kosmonautiky a o jejím významu pro lidstvo


    5 Ukázky testových položek


    Pro písemnou část maturitní zkoušky z fyziky v r. 2002 se předpokládá použití testu tvořeného uzavřenými položkami s výběrem jedné správné odpovědi ze čtyř nabídnutých. Uvědomujeme si, že tento typ položek nemůže komplexně kontrolovat všechny cílové kategorie. Bylo by také vhodné zařadit otevřené položky. V současné době však ve fyzice není propracován a vyzkoušen způsob tvorby a především vyhodnocování tohoto typu položek - kódování odpovědí a jejich statistické zpracování. Na problému se pracuje a doufáme, že postupně budou do písemné části maturity zahrnuty i tyto položky.

    Zatím se předpokládá, že na vypracování písemné části maturitní zkoušky bude vyhrazena doba 120 minut a tomu bude odpovídat i počet položek obsažených v testu. Při řešení budou mít studenti k dispozici matematické, fyzikální a chemické tabulky pro střední školu a budou moci používat kalkulačku.



    1.2B Pro vznik dostředivé síly, jež způsobí pohyb cyklisty na vodorovném hřišti po kružnici, je rozhodující:

    a) Sklon cyklisty s kolem v zatáčce

    b) Dostatečně-velká třecí síla pneumatik na podložce

    c) Dostatečně-velká rychlost pohybu jízdního kola

    dd) Ani jedna z uvedených podmínek sama o sobě není dostačující
    1.2C Lyžař sjíždí z kopce se stálým sklonem p = 0,18 po umrzlé trase 1 500 m. Hmotnost lyžaře i s lyžemi je 80 kg, g = 10 m . s–2 . Síly působící na lyžaře vidíme na náčrtku. F1 je tíhová síla, F2 složka síly směrem pohybu, F3 třecí síla, Fodporová síla.



    Odpovězte na otázky:

    I) Které ze znázorněných sil při větší rychlosti podstatně ovlivňují rychlost lyžaře:

    a) F1

    b) F1 , F2

    c) F1 , F2 , F3

    dd) F1 , F4
    II) Síla působí ve směru pohybu lyžaře. Ze zadaných údajů ji určíme ze vztahu:

    aa) F2 = m . g . p

    b) F2 = m . g . sin

    c) F2 = F3+ F4

    d) F2= F1+ F3+ F4
    III) Během pohybu lyžaře po kopci se jeho polohová energie Ep a pohybová energie Ek mění:

    a) Ep se zmenšuje, Ek se zvětšuje, ale Ep + Ek = konst.

    bb) Ep se zmenšuje, Ek se zvětšuje, ale Ep + Ek není stálé

    c) Ep se zmenšuje, Ek se nemění

    d) Ep se nemění, Ek se zvětšuje
    IV) Třecí síla a odporová síla, závisející na velikosti rychlosti způsobí, že po určité době se pohyb stane:

    a) rovnoměrně zrychleným

    bb) rovnoměrným

    c) rovnoměrně zpomaleným

    d) nelze stanovit
    1.2E V určitém úseku silnice se mění velikost rychlosti vozidla tak, jak určuje obrázek:



    I) Vozidlo se pohybuje rovnoměrným pohybem v úsecích

    a) A


    b) B, D

    cc) A, E


    d) A, C, E
    II) Zrychlení vozidla je

    a) 0,83 m . s–2 

    b) 0,75 m . s–2 

    cc) – 0,83 m . s–2 ; 0,75 m . s–2 

    d) 0,83 m . s–2 ; – 0,75 m . s–2 
    III) Celková dráha vozidla je

    a) 950 m


    b) 875 m

    c) 1 100 m

    dd) 1 475 m
    1.3C Sportovec vrhá kouli počáteční rychlostí v0 z výšky h0 pod úhlem směrem k vodorovné rovině. Pro dosažení lepšího sportovního výsledku musíme zajistit:

    a) Zvětšení rychlosti v0

    b) Dosažení úhlu odhod = 45

    cc) Koordinaci volby úhlu v závislosti na výšce odhodu h0

    d) Úhel závisí jednak na počáteční výšce, ale i na počáteční rychlosti odhodu
    1.6A Moment síly vyjadřují otáčivé účinky síly o velikosti F působící na těleso otáčivé kolem pevné osy, r je rameno síly. Pro moment síly platí vztah

    aa) M = F . r

    b) M = F . r . cos

    c) M = F . r . sin

    d) M = F . r . tg
    1.6C Měděná koule o hmotnosti 1,0 kg je zavěšena na siloměru. Při jejím úplném ponoření do kapaliny ukázal siloměr, že na něj koule působí silou 8,9 N. Rozhodněte, o kterou ze čtyř následujících kapalin se jednalo. Tíhové zrychlení volte 10 m.s-2.

    a) glycerin

    b) ethanol

    cc) voda


    d) terpentýnový olej
    2.4C Do chladničky dáme sklenici s vodou o teplotě 0 oC a sklenici s ledovou tříští (směs ledu a vody) také o teplotě 0 oC. Teplota v chladničce je udržována stále na hodnotě 0 oC. Které z následujících tvrzení popisuje správně děj v chladničce?

    a) Voda v nádobě zmrzne na led o teplotě 0 oC, ledová tříšť zůstane beze změny

    bb) Voda v nádobě zůstane beze změny, ledová tříšť zůstane beze změny

    c) Voda v nádobě zůstane beze změny, ledová tříšť zmrzne na led teploty 0 oC

    d) V obou sklenicích je led o teplotě 0 oC
    3.1B Pružinový oscilátor je tvořen tělesem o hmotnosti 0,2 kg a pružinou o tuhosti 80 N.m-1. V počátečním okamžiku je oscilátor vychýlen z rovnovážné polohy o 2 cm. Napište rovnici okamžité výchylky oscilátoru.

    aa) {y} = 0,02sin(20t + /2)

    b) {y} = 0,2sin(2t + /2)

    c) {y} = 0,02sin(20t + )

    d) {y} = 2sin(5t + /2)
    3.1C Dvě harmonická kmitání jsou popsána rovnicemi {y1} = 1,2.10-2sin(2t + /2)
    a {y2} = 0,6.10-2sin(2t - /2). Určete amplitudu výchylky a frekvenci kmitání, které vznikne složením obou kmitavých pohybů.

    a) 12 cm; 2 Hz

    b) 1,2 cm; 4 Hz

    cc) 0,6 cm; 1 Hz

    d) 6 cm; 0,5 Hz
    3.1E Na obrázku jsou časové diagramy dvou harmonických kmitání. Určete amplitudu výchylky a frekvenci kmitání, které vznikne složením obou kmitavých pohybů.

    a) 5cm; 1 Hz

    b) 10 cm; 0,5 Hz

    c) 5cm; 4 Hz

    dd) 7 cm; 2 Hz
    4.1C Svitkový kondenzátor vznikl svinutím dvou pruhů hliníkových fólií šířky 2 cm. Mezi nimi je parafinovaný papír (  r = 4), který má tloušťku 0,2 mm. Jak dlouhý musí být hliníkový pruh, aby vzniklý kondenzátor měl kapacitu 10 nF?

    a) asi 30 m

    b) asi 20 m

    c) asi 4 m

    dd) asi 3 m
    4.2C Na obrázku je sériové spojení rezistoru o odporu R1 = 50 a rezistoru o odporu R2 měnitelném v rozsahu 0 až 100 . Obvod je připojen ke zdroji napětí 12 V. V jakém rozsahu se bude měnit proud v obvodu a napětí na svorkách A, B?

    aa) 0 až 8 V

    b) 0 až 12 V

    c) 0 až 6 V

    d) 0 až 10 V
    4.2C Na obrázku jsou dvě spojení rezistorů (A a B). V jakém poměru RA : RB jsou odpory obou obvodů?

    a) 2 : 3


    b) 4 : 9

    c) 3 : 2


    dd) 9 : 4
    4.2E Na obrázku jsou voltampérové charakteristiky dvou rezistorů. Napětí na ose U je ve voltech, proud na ose I v ampérech. Rezistory spojíme sériově a připojíme ke zdroji napětí 30 V. Jaký proud rezistory prochází?

    a) 1,5 A


    b) 1,2 A

    cc) 2,0 A

    d) 3,0 A
    4.4C Okamžité hodnoty napětí (ve voltech) a proudu (v ampérech) ve střídavém obvodu vyjadřují rovnice
    {u} = 200 sin (100), {i} = 1,4 sin (100 + /3). Určete činný výkon střídavého proudu.


    aa) 70 W

    b) 280 W

    c)140 W

    d) 35 W
    6.1A Hvězda se přibližuje k Zemi rychlostí o velikosti v. Jak velkou rychlostí se šíří světlo této hvězdy vzhledem k Zemi?

    a) c + v


    bb) c

    c) c - v


    d) c.v
    7.1C Mezní vlnová délka u zinku je 343 nm. Zinková destička byla ozářena rentgenovým zářením o frekvenci 1017 Hz. Jak velkou rychlostí opouštěly elektrony tuto destičku?

    aa) 1,2.107 m.s-1

    b) 12.107 m.s-1

    c) elektrony kov neopustily

    d) 1,2.10-7 m.s-1
    7.3C Jaký je užitečný výkon jaderného reaktoru, v němž se za dobu 24 h rozpadne 10 g nuklidu , a je-li účinnost reaktoru 22 %? Při rozpadu jednoho jádra se uvolní energie 200 MeV.

    a) 1,25.1025 W

    b) 20 MW

    cc) 2 MW


    d) 2.1016 W
    7.3C Radioaktivní látka obsahuje 106 jader s poločasem přeměny T. Kolik těchto jader se nerozpadne za dobu T/2?

    a) 2,5.105

    bb) 707.103

    c) 70.105

    d) 7,5.105
    8B Ozonová díra je název pro úbytek stratosférického ozonu. Je vyvolaný:

    a) ultrafialovým zářením ve stratosféře

    bb) rozkladem molekul ozonu volnými atomy chloru nebo fluoru ve stratosféře

    c) zvýšeným podílem oxidu uhličitého v atmosféře

    d) rozkladem molekul freonů molekulami ozonu ve stratosféře
    8C Teplo z horkého zemského nitra neustále postupuje na chladnější povrch a tím uniká do vesmíru. Z měření vyplývá, že v průměru za každou sekundu neustále prochází plochou 1 m2 zemského povrchu energie 50 mJ. Odhadněte průměrnou energii, která uniká z nitra Země celým jejím povrchem za jednu hodinu.

    aa) asi 9.1016 J

    b) asi 2.1016 J

    c) asi 3.1013 J



    d) asi 1,4.1010 J






    Download 0.55 Mb.
    1   ...   6   7   8   9   10   11   12   13   14




    Download 0.55 Mb.

    Bosh sahifa
    Aloqalar

        Bosh sahifa



    B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení

    Download 0.55 Mb.