Dovedou tvořivě využívat fyzikální poznatky při řešení úloh a problémů včetně úloh s praktickými aplikacemi

1 Úvod

Cílem maturitní zkoušky z fyziky je prověřit, jak studenti pronikli do podstaty fyzikálních jevů, které jsou zahrnuty do obsahu učiva fyziky uvedeném ve standardech vzdělávání pro jednotlivé typy středních škol. Studenti mají prokázat, že :

- si vytvořili aktivní systém racionálně uspořádaných poznatků, spočívající na tvůrčím osvojení pojmů, zákonů, teorií a fyzikálních modelů v rozsahu a pojetí, jak je vymezuje katalog cílových požadavků;

- dovedou používat fyzikální terminologii, symboliku a adekvátní matematické a grafické prostředky k vyjadřování fyzikálních jevů, vztahů a zákonů, k popisu i vyhodnocování pozorování a experimentů;

- dovedou tvořivě využívat fyzikální poznatky při řešení úloh a problémů včetně úloh s praktickými aplikacemi;

- dovedou ústně i písemně zformulovat své myšlenky, získat potřebné informace z různých zdrojů , stručně a přehledně je zaznamenat a kriticky zhodnotit;

- dovedou používat fyzikální poznatky i v ostatních, zvláště přírodovědných předmětech.

Maturitní zkouška z fyziky je koncipována pro všechny typy středních škol, kde se fyzice vyučuje v odpovídajících hodinových dotacích. Východiskem pro stanovení cílových požadavků byly učební dokumenty pro gymnázia a současné učebnice gymnázia, neboť odrážejí na středoškolské úrovni komplexní pojetí tohoto předmětu. Důvodem pro tento přístup byla skutečnost, že střední odborné školy přistupují k výuce fyziky podle svého zaměření.

Účelem předkládaného katalogu je vymezit obecné cíle výuky fyziky, uvést přehled tematických celků fyziky a jejich dělení, stanovit specifické cíle především pro společnou část maturity z fyziky, charakterizovat maturitní test a uvést příklady testových položek.

Obecné cíle mají podobu cílových kompetencí, přičemž nejsou specifikovány konkrétní situace, ve kterých má být žák schopen je uplatňovat. Jde o obecně formulované znalosti a dovednosti. Hodnotové cíle nejsou z důvodů uvedených v předmluvě uvedeny.

Obecné cíle jsou rozděleny do pěti kategorií:

A Znalosti

B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení

C Aplikace poznatků a řešení problémů

D Pozorování, experimentování a měření

E Komunikace.

Každá kategorie je uvedena formulací “Žák dovede”. Návrh procentuálního zastoupení jednotlivých kategorií v testu společné části maturitní zkoušky z fyziky v roce 2002 je v následující tabulce:

Cílová kategorie	%
Znalosti	20
Komunikace	15

Tento návrh vychází ze současného pojetí a stavu výuky fyziky na našich středních školách, kdy došlo k výrazné redukci počtu hodin, což se odrazilo především ve snížení počtu experimentálních cvičení. V následujících letech se tabulka bude upravovat s preferováním vyšších cílových kategorií na úkor kategorie A.

Tematické okruhy fyziky jsou stanoveny na základě vývoje fyzikálního poznávání a postupně skládají fyzikální obraz skutečnosti od dostupných makroskopických objektů a jevů k mikrosvětu a vzdáleným kosmickým objektům. Tato posloupnost odpovídá postupu rozvoje poznávacích schopností studentů, navazuje na dostupnou matematizaci fyzikálních poznatků a v praxi se stále osvědčuje. Rozdělení tematických okruhů také odpovídá současnému členění v učebních dokumentech a názvům v učebnicích fyziky pro čtyřletá gymnázia. Tematické okruhy budou platit pro studenty maturující v r. 2002, kteří projdou tímto typem výuky. V dalším nejbližším období se však nepředpokládají žádné zásadní změny.

Následující tabulka uvádí návrh procentuálního zastoupení tematických okruhů v testu společné části maturitní zkoušky z fyziky v roce 2002:

Hlavní částí katalogu jsou specifické cíle, které představují konkrétní cílové požadavky v jednotlivých tematických okruzích a cílových kategoriích. Vznikly podrobnějším rozpracováním obecných cílů pro jednotlivé tematické celky. Pro lepší přehlednost již v nich není uváděna úvodní formulace “Žák dovede”. Specifické cíle řadí vzestupně nároky studenta na orientaci ve fyzikálním učivu. Do kategorie A jsou zařazeny znalosti ve spojení s aktivními slovesy a slovesnými vazbami. Není zde tedy uveden prostý obsah (celkový pojmový aparát) jednotlivých tematických celků, protože ten je obsažen ve standardech. Cíle byly vybírány tak, aby převážně respektovaly obsah tematických celků v učebních osnovách. Z doporučeného rozšiřujícího učiva byly vybrány jen některé poznatky, které považoval autorský tým za vhodné i pro společnou část maturitní zkoušky. Ostatní doporučené rozšiřující učivo by mělo být zařazováno do profilové části maturity podle podmínek a zaměření školy.

Výběr specifických cílů do jednotlivých kategorií je svým způsobem u nás práce průkopnická. Je to zcela otevřený systém. Jednotlivé položky mají ve výuce fyziky na středních školách odlišné podmínky pro naplnění. Položky A, B, C jsou podpořeny textem učebnice, výkladem učitele, ověřováním znalostí studentů, prací v semináři pro zájemce o další studium fyziky. Položky D a E jsou omezovány restrikcí hodinové dotace, vybavením fyzikálních učeben a rozsahem sbírek fyzikálního kabinetu a konečně i výpočetní technikou dané školy. Výběr specifických cílů proto jistě vyvolá věcnou diskusi, která pomůže postupně vytvářet kvalitnější podobu katalogu cílových požadavků a tím i podmínky pro konstrukci optimálního modelu společné části maturitní zkoušky z fyziky.