308abp- absolventská praktická práce Způsob zakončení: z rozsah: Semestr: L kredity: 12 Poznámka: Anotace

Kuna, M.: Zvuk a hudba ve filmu - Panton 1969

Lexmann, J.: Teória filmovej hudby - Veda 1981

Hůrka, M.: Estetika zvuku ve filmu - ČsFÚ 1965

Kolektiv: Film a filmová technika - SNTL 1974

Stadtrucker, I.: Zvukové majstrovstvo ve filmu a televizi - SPN 1977

Stadtrucker, I.: Krása tmy

Barvík, Malát, Tauš: Stručný hudební slovník - KLHU 1960

Základní příprava na práci se zvukem při společných AV cvičeních. Posluchači mají k dispozici kompletně připravený obrazový i zvukový materiál a pod odborným dohledem se učí s tímto materiálem pracovat.

Posluchači se učí přemýšlet o vztazích mezi obrazem a zvukem, o proporcích a poměrech jednotlivých zvukových pásem, o zvukových přechodech, o estetických hodnotách jednotlivých zvukových kategorií. Nejde o pouhé teoretizování - všechny poznatky si ověřují a potvrzují při vlastním míchání. Zároveň si osvojují technologii a získávají základy praktických dovedností při míchání v reálném čase.

1) seznámení s technologickým řetězcem studia

2) opakování teorie seznámení s míchacím plánem

3) mix

a) projekce připravených zvukových pásů diskuse

c) vormix ruchů diskuse

d) závěrečný mix - vormix dialogů vormix ruchů postsynchron ruchů hudba

e) kontrolní projekce mixu diskuse

f) opravy mixu

Během semestru se posluchači při míchání postupně několikrát vystřídají, rovněžtak se obmění i míchaný materiál.

Praktické seznámení s problematikou počítačového zpracování zvuku, konkrétně v systému ProTools.

1. Základní orientace v platformě Apple MacInotsh

2. Princip zpracování zvuku při HD zpracování

3. Systém ProTools - jednotlivé druhy a možnosti zvukových stanic

4. Základní postupy při zpracování zvuku v systému ProTools .

5. Nahrávání, způsoby editace.

6. Playlist, práce s regiony.

7. Destruktivní možnosti úprav zvuku.

8. Dedestruktivní možnosti úprav zvuku.

9. Plug ins.

10. Automatizace jednotlivých parametrů.

11. Práce s digitalizovaným obrazem.

12. Praktické seznámení s jednotlivými školními stanicemi (seminární pracovna KZT - Lažan, zvukové studio p. Podroužka - Klimentská, Studio FAMU - TV zvuková režie).

13. Praktické cvičení nasazení a úpravy zvuku z archivu.

M. Jílek: Vztah technologických a uměleckých aspektů zvukové složky AV díla - diplomová práce FAMU - vybrané kapitoly.

Cílem předmětu je seznámit posluchače s problematikou nahrávání různých žánrů hudby. Dále poukazuje na rozdíly mezi nahráváním filmové hudby a hudby pro CD, rozhlas apod.

1. Zvukový režisér - tvůrčí profese

2. Hudba ve filmu a televizi

3. Principy nahrávání hudby různých žánrů. Rozdíly mezi nahráváním filmové hudby a hudby pro CD, rozhlas apod.

4. Výběr mikrofonů pro nahrávání hudby.

5. Nahrávání sólových nástrojů. Nahrávání komorních orchestrů a souborů.

6. Nahrávání symfonického orchestru.

7. Nahrávání dechové hudby. Nahrávání lidové hudby.

8. Nahrávání vokální hudby. Nahrávání oper.

9. Nahrávání hudby pro audiovizuální pořady.

10. Záznam a střih stereofonního signálu. Záznam a střih vícestopého signálu.

11. Používání upravovačů signálu.

12. Automatická mixáž hudby. Mixáž hudby pro vícekanálové technologie.

13. Závěrečná diskuse

Seznámení se s problematikou studiového a "live" nahrávání vážné hudby. Ve společné teoretické části jsou vysvětleny základní akustické, technické, organizační, psychologické a umělecké aspekty profese zvukového režiséra. V praktické části realizují posluchači nahrávku komorního či orchestrálního koncertu a studiovou nahrávku komorní hudby.

1. Obecné aspekty studiového a "live" nahrávání vážné hudby

2. Akustická specifika studií a koncertních prostor. Geometrie prostoru, jeho akustické vybavení a hlučnost

3. Posouzení dozvuku a difuzity akustického pole. Odhad vlivu publika, odhad poloměru doznívání

4. Orientace v akustických vlastnostech hudebních nástrojů. Dynamika, barva a vyzařování tónu v reálném prostoru

5. Rozmístění sólistů a souborů ve studiu a na pódiu sálu. Technické podmínky studiového a "live" nahrávání

6. Volba mikrofonů, počet, typy, volba typu stereofonie. Vztah mikrofonu a hudeb. nástroje, volba polohy a vzdálenosti. Přístupy k zamikrofonování, volba podpůrných mikrofonů

7. Šířka a hloubka zvukového obrazu. Koncepce zvukového pojetí a účel nahrávky. Kontrolní poslech

8. Orientace v uměleckých aspektech nahrávání. Příprava nahrávání, režijní koncepce studiová a "live"

9. Komunikace s interpretem a hudebním režisérem. Psychologické aspekty přítomnosti techniky na pódiu

10. Zásahy do dynamiky, barvy a lokalizace zvukového obrazu. Použití umělého dozvuku

11. Sestřih a dodatečné úpravy nahrávek a jejich další použití. Dokumentace nahrávání a nahrávky

12. Organizační aspekty studiového a "live" nahrávání

13. Hudební rozhlasový a televizní přenos

Hodnocení: zkouška

Studijní materiály:

V. Zamazal: Hudební nástroje před mikrofonem - Supraphon 1975

V. Vlachý: Praxe zvukové techniky - Muzikus 1995

308ZTA- Zvuková tvorba v animovaném filmu

Způsob zakončení: Z

Rozsah: 13/S

Semestr: L

Kredity: 1

Poznámka:

Anotace:

Předmět má povahu tvůrčí dílny specializované na tvorbu zvukové složky animovaného filmu. Slouží jako příprava k vlastním praktickým cvičením studentů.

1) naučit studenta samostatně přemýšlet o koncepci a realizaci zvukové složky animovaného filmu

2) zamýšlet se nad jednotlivými zvukovými detaily i funkčností zvuku jako celku

3) rozbory animovaných filmů různých typů (kreslený, loutkový, pixilovaný, kombinovaný, multimediální atd.)

4) diskuse o zvukovém ztvárnění animovaných filmů, o volbě stylizačních prostředků díla a technologických možnostech zpracování zvuku (natáčení, střih zvuku, mix).

V návaznosti na tento předmět pedagog v době dokončovacích prací jednotlivých cvičení dále spolupracuje se studentem ve střižně a při mixáži zvuku. Výsledky se pak zpravidla uplatňují jako další výukový materiál.

Štěpán Müller - Zvuková složka animovaného filmu, FAMU 1998

Štěpán Müller - Zvuková dramaturgie animovaného filmu, FAMU 2003

Robert Dufek - Typy zvukové skladby v animovaném filmu, FAMU 2003

Pohled na zvukovou tvorbu s ohledem na specifičnost dokumentárního filmu. Přednášky, spojené s videoukázkami, volně přecházející v diskusi nad úskalími a možnostmi zvukové složky v dokumentárním filmu. Cílem je přinést studentům koncentrovaný souhrn ryze praktických rad, jak postupovat při snímání zvuku v dokumentu.

1. Specifika dokumentárního filmu vzhledem k filmu hranému a animovanému. Umělecké možnosti dokumentárního filmu, tvůrčí zapojení zvukové složky. Stírání hranic - kombinace s prvky hranými, animovanými apod.

2. Vliv výrobní technologie a realizačních podmínek na tvůrčí možnosti.

Dodržování řemeslného a tvůrčího standardu, postavení a role zvukařské profese mezi ostatními tvůrčími profesemi. Prostor pro zvukaře v podmínkách televizní výroby.

3. Osobnostní dispozice zvukaře. Práce v malém štábu, samostatnost. Vstupování do soukromí cizích lidí, většinou neuvyklých vystupování před kamerou - problémy s tím spjaté. Schopnost komunikace a vcítění do okamžité situace, do režijního záměru, souznít se stylem práce ostatních spolupracovníků, předvídavost.

4. Výběr vhodného zařízení, popřípadě technologie s důrazem na mobilnost, pohotovost a spolehlivost.. Organizační a technické přípravy před natáčením - určení vhodné zvukové techniky a technologie, vzhledem k rozpočtu filmu a s respektem k postprodukci a výslednému formátu (TV-kino -stereo-vícekanál atd...)

5. Práce zvukaře při natáčení. Přehled používaných technologií a přístrojů - mixážních pultů, zvukových záznamových strojů, mikrofonů, příslušenství, jejich vhodnost pro dokumentární natáčení.

6. Praktické zacházení s technikou při příjmu zvuku : práce s mikrofonem na tyči, s bezdrátovými mikrofony, s mixážními pulty propojenými kabelem do videokamery,se samostatnými zvukovými záznamy : digitálními či analogovými, páskovými či nelineárními; způsoby synchronizace, problémy s kapacitou baterií, klimatickými podmínkami, spolehlivostí, pohotovostí, atd.

7. Slovo, ruch, hudba v dokument.filmu. Pohled na základní zvukové kategorie z hlediska dokumentárního filmu, způsoby a možnosti práce s nimi.

8. Rozmanité typy přístupu ke zvukové dramaturgii u různých režisérů. Možnosti zvukaře, jak pozitivně ovlivnit zvukovou dramaturgii - před natáčením, při natáčení a ve stádiu postprodukce.

9. Postprodukce : přepisy, synchroniz

Studijní materiály:

308ZTEZ- Základy tvorby elektroakustického zvuku

Způsob zakončení: Z

Rozsah: 2/T

Semestr: L

Kredity: 1

Poznámka:

Anotace:

Student se v tomto předmětu seznámí s tvorbou elektronického zvuku a možnostmi jeho následného tvůrčího zpracování. Prakticky si vyzkouší tvorbu zvukových elementů a jejich organizaci pomocí počítačových programů. Seznámí se metodami tvůrčí práci s výrazovými prostředky elektroakustické hudby.

1/ Vybavení studia pro tvorbu elektronického zvuku, minimální požadavky, specializace.

2/ Propojení elektronické aparatury - síť, audio, MIDI. Synchronizace, video.

3/ Druhy tvorby EA hudby - svébytná (artificiální, komerční), pro AV užití (filmová, scénická a pod).

4/ Vývoj hudebních nástrojů užívaných v elektroakustické hudbě - Trautonium, Martenotovy vlny, a další. Moogův syntezátor.

5/ Tvorba zvuku na moderních EA nástrojích. Elementární vlnové průběhy - sinus, pulz, trojúhelník, šum. Základní typy syntézy zvuku. Tvorba zvuku pomocí aditivní syntézy.

6/ Dynamická obálka (ADSR). Ovládání parametrů tónu v programu Softsynth.

7/ Moogův syntezátor - otevřený stavebnicový systém. Důležité pojmy - VCO, VCA, AE.

8/ Princip a užití FM syntézy - praktické ukázky tvorby v programech Softsynt a Avalon.

9/ Některé další druhy zvukové syntézy - fraktálová, Karplus-Strong ?Praktické ukázky.

10/ Základy editace zvukových vzorků. Editory zvuku v počítači - K-Edit, Sound Diver, speciální editory. Editační praxe - tvorba a úprava zvukového vzorku.

12/ Sampler - tvorba a úprava zvukových vzorků (samplů). MIDI - komunikační jazyk. Praktické propojování, přenos dat po MIDI. Sekvencer - tvorba hudby pomocí sekvenceru.

13/ Efektové procesory (DSP), praktické ukázky úpravy zvuku. Počítačové pluginy pro úpravu zvuku. Problematika synchronizace zvuku s videem. Surroundový zvuk.

Hodnocení:

Posluchač je hodnocen za aktivní účast na semináři a za úspěšné absolvování testu.

Studijní materiály:

S. Pellman - AN INTRODUCTION TO THE CREATION OF ELECTROACOUSTIC MUSIC

V. Syrový - Technické základy elektroakustické hudby

E.R. Miranda - Computer Sound Synthesis for the Electronic Musician

CH. Dodge, T. A. Jerse - Synthesis, Composition and Performance

D. Forró - Počítače a hudba

Cílem předmětu je prohloubení znalostí zvukové tvorby se zaměřením na hraný film. Výklad je zaměřen na tvorbu zvuku celovečerních hraných filmů, které jsou jedním z nejkomplikova-nějších tvůrčích úkolů zvukových mistrů - sound designérů. Výklad je doplňován AV ukázkami.

1. Téma : Úvod a základní poznatky o zvukové tvorbě.

Vymezení pojmu mistr zvuku a sound designer.

Zvuková složka filmu jako výtvor svébytné umělecké individuality mistra zvuku.

Funkce a práva režiséra hraného filmu, vliv producenta.

Vlastnosti mistra zvuku.

2. Téma : Příjem a záznam kontaktního zvuku při tvorbě hraného filmu.

Vliv TV jako média na zvukovou složku hraného filmu.

Kritéria čistoty a věrnosti a funkčnosti zvuků.

Důležitost srozumitelnosti dialogů.

Příprava záběru, zkoušky, komunikace s kameramanem, režisérem, produkcí, herci, architektem, rekvizitáři, skriptem a klapkou..

Spolupráce s mikrofonistou.

Záznamová zařízení, záznam do jedné nebo více stop.

Mikrofony a příslušenství.

Okolní hluk, směrování mikrofonu.

Prostorový charakter zvuku a hlučné prostředí.

Použití polymikrofonie a mikroportů.

Mikroporty - barva zvuku, kostýmy, uchycení, akustická protifáze.

Příjem kontaktního zvuku pro vícekanálové systémy.

Příjem nedialogových kontaktních záběrů a SZ.

3. Téma : Dialogový postsynchron v hraném filmu.

Důvody pro dialogový PS.

Pomocný zvuk.

Rozhodnutí, které dialogy PS.

Příprava PS, starty, značky M.O. dialogy.

Smyčková nebo bezsmyčková technologie.

Mikrofony, PS studio, záznamová zařízení - počty stop.

Dva tvůrčí způsoby příjmu PS ve studiu.

Herci, neherci, děti a senioři.

Rytmus dialogů, zkoušky, synchronnost, mechanický mluvní projev, herec, kontroly a výběr, možnost kombinací a synchronizace.

Postavení herců u mikrofonu.

Typické odezvy prostoru (impulsní zvuky-křik).

Zvuková perspektiva.

Zpětná vazba při analogovém záznamu, výhody analogového záznamu.

Postsynchrony pro vícekanálové systémy.

Postsynchrony sborů.

4. Téma : Dialogový a hudební playback v hraném filmu.

Playback - platný nebo pomocný PB.

Dialogový playback.

Dialogový playback vnitřních monologů.

Hudební playback - partitura a rozzáběrování, při kontaktním natáčení.

Technologie kontaktního natáčení s hudebním playbackem.

Zajištění synchronnosti playbacku.

5. Téma : Nahrávání filmové hu

J.Borwick - Sound Recording Practice 4 th.edit (Oxford University Press)

I.Stadtrucker - Zvukové majstrovstvo ve F a TV (SPN 1977)

I.Bláha - Zvuková dramaturgie AV díla (AMU 1995)

Dolby Laboratories Inc. - Firemní literature (web:www.dolby.com)

M.Hůrka - Estetika zvuku ve filmu ( ČsFÚ 1965)

Kolektiv - Film a filmová technika (SNTL 1974)

F.Kolmer - Prostorová akustika SNTL 1984)

M.Kuna - Zvuk a hudba ve filmu ( Panton 1968)

L.Zenkl - ABC hudební nauky ( Supraphon)

I.Janoušek - ABC akustiky pro hudební praxi (Supraphon)

308ZTT1- Zvuková tvorba v televizi 1

Způsob zakončení: Z

Rozsah: 2/T

Semestr: L

Kredity: 1

Poznámka:

Anotace:

Předmět má povahu specializované tvůrčí dílny zaměřené na zvukovou tvorbu v televizních žánrech. Součástí předmětu jsou zvukové rozbory ukázek tohoto programového žánru.

A. Studenti jsou uvedeni do obecné problematiky práce mistra zvuku při výrobě televizních dramatických programů (inscenací, videofilmů a divadelních přenosů), jsou seznámeni s technologickými postupy a estetickými zásadami používanými při vytváření zvukové složky pořadů.

B. Výuka se člení dle fází geneze TV dramatických pořadů :

1) Předvýrobní etapa

2) Realizační etapa

3) Postprodukce

V jednotlivých přednáškách jsou podrobně rozkrývány veškeré technické, tvůrčí a organizační aspekty práce mistra zvuku v podmínkách televizní výroby.

C. Zvukové rozbory ukázek - diskuse nad videoukázkami, v nichž se probíraná problematika prakticky dokumentuje.

Náplní semináře jsou projekce televizních dramatických pořadů s následnou diskusí a rozborem zvukové složky díla, zejména s ohledem na zvukovou dramaturgii.

Na praktických ukázkách lze nejlépe demonstrovat nejrozmanitější postupy zvukové dramaturgie. Vzhledem k orientaci semináře na televizní tvorbu jsou diskutované ukázky z produkce televizního studia. Posluchači mají prokázat schopnost formulovat svůj vlastní názor na použití, výběr, umístění a zpracování jednotlivých komponent zvukové složky AV díla - mluveného slova, hudby, ruchů a atmosfér. Zúročují zde teoretické i praktické znalosti získané v průběhu studia.