308abp- absolventská praktická práce Způsob zakončení: z rozsah: Semestr: L kredity: 12 Poznámka: Anotace

Cílem je seznámit posluchače s historickým vývojem evropské hudby a se základy hudební teorie. Přednášky jsou doplněny hudebními ukázkami z probíraného slohového období. Posluchač by se měl orientovat v elementární hudební terminologii, určovat slohová období vzniku skladby, charakterizovat skladebné techniky a hudební formy.

1/ Zvuk, tón - vlastnosti, hudební zápis, melodie, rytmus, metrické členění melodické linky, tempo. Hudba polymetrická, ametrická.

2/ Systémy tónových výšek v evropské hudbě - diatonika, chromatika, pentatonika, celotónový systém, konsonance a disonance.

3/ Tonální a atonální hudba, souzvuk, akord, durová a mollová tónina, harmonie, kontrapunkt.

4/ Forma hudebního díla, princip kontrastu a návratu (opakování), malé (písňové) formy, variační forma - charakteristické znaky a užití.

5/ Sonátová forma - charakteristické znaky, sonáta, symfonie, rondo - užití rondové formy, kontrapunktické formy - kánon, passacaglia, fuga, fugáto.

6/ Rozdělení hudebních nástrojů. Nástrojové skupiny symfonického orchestru - smyčce, dřeva, žestě, bicí. Charakteristické znaky. Elektronické hudební nástroje.

7/ Lidová a umělá píseň, chorál, melodram, opera (vývoj opery - monodie, recitativ, arie, bel canto, mše, ostatní velké vokální formy.

8/ Periodizace hudby podle uměleckých slohových období - antická hudba, gotika, renesance, baroko, klasicismus, romantismus, impresionismus, expresionismus, nová hudba,charakteristiky jednotlivých slohů.

9/ Gregoriánský chorál, deklamační a melismatický způsob zhudebnění textu, formy gregoriánského chorálu, notace chorálu - neumy, menzurová notace.

10/ Gotika 12.a 13.stol. světská hudba - trubaduři a truvéři, církevní hudba - počátky kontrapunktu - discantus, organum, gymel.

11/ Gotický motet, notredamská škola, Guillaume de Machaut, gotická hudba v Čechách, nejstarší české duchovní písně, některé hudební nástroje užívané ve středověké hudbě.

12/ Renesance - charakteristické znaky slohu, nizozemské školy - význam a hlavní představitelé, technika imitace, hudební hříčky, Benátská škola - dvojsborové skladby.

13/ Francouzská škola - zvukomalebný chanson, římská škola - G.P. da Palestrina - reforma mše, Orlando di Lasso, C.Gesualdo da Venosa - madrigal.

L. Zenkl ABC hudebních forem

J. Kouba : ABC hudebních slohů

CD-ROM - B. Smetana: Vltava (KZT)

Cílem je seznámit posluchače s historickým vývojem evropské hudby a se základy hudební teorie. Přednášky jsou doplněny hudebními ukázkami z probíraného slohového období. Posluchač by se měl orientovat v elementární hudební terminologii, určovat slohová období vzniku skladby, charakterizovat skladebné techniky a hudební formy.

1/ Baroko - charakteristické zvaky slohu, florentská kamerata - monodie, vznik opery, barokní suita, části suity.

2/ Sonata da camera, sonata da chiesa, triová sonáta, technika číslovaného basu (generálbas), concerto grosso, instrumentální koncert, sinfonia.

3/ České hudební baroko - Adam Michna, J. D. Zelenka, B. M. Černohorský.

4/ Evropské vrcholné baroko - Antonio Vivaldi, G. F. Händel, J. S. Bach.

5/ Klasicismus - charakteristické znaky slohu, vývoj sonátové formy, mannheimská škola, symfonie, složení orchestru, operní reforma Ch. W. Glucka.

6/ Český klasicismus - F. X. Brixi, F. X. Dušek, J. J. Ryba a další, česká emigrace - J. V. Voříšek, J. Mysliveček, J. L. Dusík, Ant. Rejcha a další.

7/ Vrcholná evropská klasika - J. Haydn, W. A. Mozart, L. van Beethoven.

8/ Romantismus - charakteristické znaky slohu, F. Schubert, C. M. von Weber, F. Mendelssohn-Bartholdy, R. Schumann, F. Chopin.

9/ Operní skladatelé romantismu - G. Rossini, G. Verdi, R. Wagner, symfonikové - H. Berlioz, F. Liszt (symfonická báseň), J. Brahms, C. Franck, G. Mahler.

10/ Čeští romantičtí skladatelé - B. Smetana, A. Dvořák, Z. Fibich, J. Suk, ruský romantismus - M.I. Glinka, P.I. Čajkovský, mocná hrstka - M.P. Musorgský.

11/ Impresionismus - charakteristické znaky, C. Debussy, M. Ravel, pařížská šestka - A. Honegger, D. Milhaud.

12/ Expresionismus, 2. vídeňská škola - A. Schonberg, A. Berg, A. Webern, I. Stravinský.

13/ Novodobé skladebné směry v hudbě, významní skladatelé 20. století.

V. Holzknecht: Kniha o hudbě

J. Smolka a kolektiv: Dějiny hudby

M. Navrátil: Nástin vývoje evropské hudby

CD-ROM B. Smetana: Vltava (KZT)

308DS1- Diplomní seminář 1

Způsob zakončení: Z

Rozsah: 13/S

Semestr: Z

Kredity: 1

Poznámka:

Anotace:

Průběžná příprava diplomní teoretické práce k státní magisterské zkoušce. Metodou je společná diskuse posluchačů obou ročníků magisterského studia, v níž si studenti prohlubují schopnost systematického zkoumání látky, smysl pro zobecnění a teoretické domýšlení tvůrčí problematiky v široké profesní oblasti a tříbí si dovednost stylizace.

Student 1. mgr. ročníku se obeznámí s náležitostmi diplomního úkolu, jak jsou stanoveny ve Studijním řádu fakulty a upřesněny oborovými Pokyny k přípravě na státní magisterskou zkoušku. Přednese rozbor starší diplomní práce, vzniklé na katedře a projeví zájem o tematické zaměření vlastní teoretické práce Dále se student dozví o různých možných přístupech ke zpracování látky, požadavcích na obsah, rozsah, i na stylistické a formální náležitosti práce.

V rámci přípravy na teoretickou část diplomního úkolu - svoji písemnou diplomní práci - se posluchač

a) seznámí se soupisem titulů teoretických diplomních prací, které dosud na katedře vznikly,

b) podle svého zájmu si zvolí a prostuduje několik těchto prací a přinejmenším o jedné z nich přednese na semináři referát, v němž tuto práci kriticky zhodnotí,

c) navrhne, jakými tématy by se sám chtěl blíže zabývat a v diskusi se pokusí vyložit teze,

d) navrhne výstižný název své budoucí práce, případně sdělí i svoji představu o osobě odborníka, který by vzhledem k specifice tématu mohl být pověřen vedením práce. S přihlédnutím k tomuto návrhu stanoví katedra v daném termínu do konce 1. semestru Zadání diplomní práce a předá je ke schválení děkanovi fakulty.

Studijní materiály:

Vybrané oborové diplomní práce KZT.

Průběžná příprava diplomní teoretické práce k státní magisterské zkoušce. Metodou je společná diskuse posluchačů obou ročníků magisterského studia, v níž si studenti prohlubují schopnost systematického zkoumání látky, smysl pro zobecnění a teoretické domýšlení tvůrčí problematiky v široké profesní oblasti a tříbí si dovednost stylizace.

Student 1. mgr. ročníku se obeznámí s náležitostmi diplomního úkolu, jak jsou stanoveny ve Studijním řádu fakulty a upřesněny oborovými Pokyny k přípravě na státní magisterskou zkoušku. Přednese rozbor starší diplomní práce, vzniklé na katedře a projeví zájem o tematické zaměření vlastní teoretické práce Dále se student dozví o různých možných přístupech ke zpracování látky, požadavcích na obsah, rozsah, i na stylistické a formální náležitosti práce.

V rámci přípravy na teoretickou část diplomního úkolu - svoji písemnou diplomní práci - se posluchač

a) seznámí se soupisem titulů teoretických diplomních prací, které dosud na katedře vznikly,

b) podle svého zájmu si zvolí a prostuduje několik těchto prací a přinejmenším o jedné z nich přednese na semináři referát, v němž tuto práci kriticky zhodnotí,

c) navrhne, jakými tématy by se sám chtěl blíže zabývat a v diskusi se pokusí vyložit teze,

d) navrhne výstižný název své budoucí práce, případně sdělí i svoji představu o osobě odborníka, který by vzhledem k specifice tématu mohl být pověřen vedením práce. S přihlédnutím k tomuto návrhu stanoví katedra v daném termínu do konce 1. semestru Zadání diplomní práce a předá je ke schválení děkanovi fakulty.

Studijní materiály:

Vybrané oborové diplomní práce KZT.

Průběžná příprava diplomní teoretické práce k státní magisterské zkoušce. Metodou je společná diskuse posluchačů obou ročníků magisterského studia, v níž si studenti prohlubují schopnost systematického zkoumání látky, smysl pro zobecnění a teoretické domýšlení tvůrčí problematiky v široké profesní oblasti a tříbí si dovednost stylizace.

Student 2. mgr. ročníku se obeznámí s náležitostmi diplomního úkolu, jak jsou stanoveny ve Studijním řádu fakulty a upřesněny oborovými Pokyny k přípravě na státní magisterskou zkoušku. Přednese rozbor starší diplomní práce, vzniklé na katedře a projeví zájem o tematické zaměření vlastní teoretické práce Dále se student dozví o různých možných přístupech ke zpracování látky, požadavcích na obsah, rozsah, i na stylistické a formální náležitosti práce.

Na základě zadaného tématu vypracuje student Nástin koncepce teoretické práce, který nejprve prodiskutuje na semináři a následně ho předloží k připomínkám vedoucímu i oponentovi práce. V semináři schválenou definitivní podobu tohoto Nástinu dá podepsat vedoucímu práce i oponentovi a odevzdá ho katedře k podpisu vedoucímu katedry. Tento dokument bude později vevázán do diplomní práce.

Studijní materiály:

Vybrané oborové diplomní práce.

Průběžná příprava diplomní teoretické práce k státní magisterské zkoušce. Metodou je společná diskuse posluchačů obou ročníků magisterského studia, v níž si studenti prohlubují schopnost systematického zkoumání látky, smysl pro zobecnění a teoretické domýšlení tvůrčí problematiky v široké profesní oblasti a tříbí si dovednost stylizace.

Student 2. mgr. ročníku se obeznámí s náležitostmi diplomního úkolu, jak jsou stanoveny ve Studijním řádu fakulty a upřesněny oborovými Pokyny k přípravě na státní magisterskou zkoušku. Přednese rozbor starší diplomní práce, vzniklé na katedře a projeví zájem o tematické zaměření vlastní teoretické práce Dále se student dozví o různých možných přístupech ke zpracování látky, požadavcích na obsah, rozsah, i na stylistické a formální náležitosti práce.

Na základě zadaného tématu vypracuje student Nástin koncepce teoretické práce, který nejprve prodiskutuje na semináři a následně ho předloží k připomínkám vedoucímu i oponentovi práce. V semináři schválenou definitivní podobu tohoto Nástinu dá podepsat vedoucímu práce i oponentovi a odevzdá ho katedře k podpisu vedoucímu katedry. Tento dokument bude později vevázán do diplomní práce.

Studijní materiály:

Vybrané oborové diplomní práce.

Cílem je seznámit posluchače s fyzikálními principy vzniku zvukových vln, jejich tvaru a šíření, jakým způsobem a jakými zařízeními je prováděn převod mechanických veličin na elektrické.

1. Kmitavé soustavy se soustředěnými prvky. Elektromechanické analogie - zásady vytváření analogických schémat, spojování impedancí.

2. Základní obvody v elektromechanické analogii včetně transformací.

3. Akustické soustavy, jejich základní zákony, sériové a paralelní spojení, vztahy mezi akustickými a elektrickými veličinami.

4. Konkrétní mechanický nebo akustický obvod - jeho řešení, schéma.

5. Akustické pole v plynech. Zvuková vlna, její základní veličiny, typy zvukových polí.

6. Obecná vlnová rovnice v pravoúhlých souřadnicích - postup při jejich odvození, rychlostní potenciál, základní tvar a význam vlnové rovnice.

7. Obecná vlnová rovnice pro harmonický signál - základní tvar a jeho vysvětlení.

8. Vlnová rovnice pro rovinnou vlnu a jiné tvary vlnové rovnice - význam řešení v cylindrických a sférických souřadnicích. Akustický výkon a intenzita zvukového pole.

9. Akustické vysílače. Akustický vysílač nultého řádu - bodově symetrická kulová vlna, podstata vyzařování, kritická frekvence, vyzařovací a akustická impedance, analogické náhradní schéma.

10. Akustický dipól. Akustické vysílače vyšších řádů - podstata. Směrová funkce - činitel a index směrovosti, účinnost a charakteristická citlivost zářiče.

11. Zvukovody. Funkce zvukovodů, jejich význam a základní předpoklady jejich činnosti. Websterova vlnová rovnice a vytvářecí funkce zvukovodů.

12. Cylindrický zvukovod, konický zvukovod, exponenciální zvukovod. Jejich fyzikální význam, vlastnosti a praktické použití.

13. Teorie elektromechanických a elektroakustických měničů. Obecná teorie měničů - vysvětlení podstaty, reciprocita měničů, základní vztahy. Základní druhy elektroakustických měničů se soustředěnými prvky.

J. Merhaut : Teoretické základy elektroakustiky, Academia Praha 1971

C. Smetana : Praktická eletroakustika, SNTL 1981

Z. Škvor : Akustika a elektroakustika - AVČR 2001

G.M.Ballou : Handbook for Sound Engineers - Focal Press 2002

308EA2- Elektroakustika 2

Způsob zakončení: ZK

Rozsah: 2/T

Semestr: L

Kredity: 2

Poznámka:

Anotace:

V předmětu studenti získávají základní znalosti o elektromechanických měničích , jejich vlastnostech , konstrukci a praktickém použití mikrofonů v rozsahu nutném pro kvalifikované užití. Poskytuje i orientaci ve vývoji nových systémů.

1. Elektromagnetický měnič, elektrodynamický měnič, elektrostatický měnič - principy funkce, základní vztahy. Náhradní elektrická schémata elektromechanických měničů - základní rozdělení, typické vztahy pro měniče s elektrickým a magnetickým polem, měniče první a druhé kategorie.

2. Měniče s rozprostřenými parametry. Páskový elektrodynamický měnič s elektretovou membránou - princip funkce, základní vztahy, náhradní schéma.

3. Elektroakustické přijímače. Rozdělení elektroakustických přijímačů podle - použitého měniče, typu pole, spojení s vnějším akustickým polem.

4. Přijímače nultého řádu - základní definice, vlastnosti, směrová charakteristika, tlakový mikrofon. Frekvenční charakteristiky při použití měniče rychlostního a výchylkového.

5. Přijímače prvního řádu - základní definice, přijímače vyšších řádů - základní definice, vlastnosti, směrové charakteristiky.

6. Příklad konstrukce konkrétního mikrofonu, shrnutí teoretických podkladů na konstrukčním řešení. Příklady.

7. Měření v elektroakustice. Význam a základní druhy elektroakustických měření. Měření akustického tlaku - měřící mikrofon, základní vlastnosti.

8. Kalibrace měřících metod - reciprocita, pístofon a membránofon. Druhotné cejchování akustického tlaku, kompenzační metody a jejich význam pro praxi.

9. Měření sluchátek, audiometrická měření. Měření akustických vysílačů - měření citlivosti, výkonu, směrových charakteristik. Použití výsledků měření pro praxi.

10. Přenos zvukových signálů. Základy přenosu signálu, stereofonie - základní charakteristika a porovnání s monofonním přenosem.

11. Stereofonní systémy a systémy vícekanálové. Zásady pro ozvučování prostor. Akustická zpětná vazba - podstata a její odstranění.

12. Základní části elektroakustického řetězce. Monitorování a zpracování signálu ve zvukové režii.

13. Druhy ozvučení - jedno a vícekanálové, centralizované a decentralizované, ambiofonní a efektové systémy, vazba na poslechovou místnost.

J. Merhaut-: Teoretické základy elektroakustiky, Academia Praha 1971

C. Smetana : Praktická eletroakustika, SNTL 1981

Z. Škvor : Akustika a elektroakustika - AVČR 2001

G.M.Ballou: Handbook for Sound Engineers - Focal Press 2002

308EAH- Elektroakustická hudba

Způsob zakončení: KZ

Rozsah: 2/T

Semestr: Z

Kredity: 2

Poznámka:

Anotace:

Posluchači se seznamují s vývojem elektroakustické hudby od jejího vzniku až po současnost, s možnostmi jejího využití v auditivní i AV tvorbě. Posluchači si prakticky vyzkouší tvůrčí práci s výrazovými prostředky EA hudby a možnosti využití prostorového zvuku. Seznámí se nejnovějšími díly domácích i světových autorů elektroakustické hudby.

1) Historie elektroakustické hudby.

2) Vývoj hudebních nástrojů užívaných v elektroakustické hudbě - Trautonium, Martenotovy vlny, a další. Moogův syntezátor.

3) Music for tape - postupy zpracování hudebního materiálu při užití magnetického záznamu zvuku, technická omezení. Americká škola - V. Ussachewsky.

4) Německá škola - tvorba na základě elektronicky vyrobených zvuků.

5) H. Eimert a K. Stockhausen - hlavní představitelé německé školy. Ukázky z tvorby.

6) Francouzská škola - tvorba na základě natočených konkrétních zvuků.

7) P. Schaeffer a P. Boulez - hlavní přestavitelé francouzské školy. Ukázky z tvorby.

8) Další významné osobnosti světové EA hudby - E. Varese, I. Xenakis, M. Subotnik...

9) Kombinace tradičních hudebních nástrojů a elektroakustické hudby.

10) Tvůrčí práce s elektronickým zvukem v sekvenceru - interaktivní generátor frází.

11) Transformace MIDI eventů - software pro interaktivní hudební tvorbu s pomocí počítače Koan, Acid, ReBirth.

12) Prostorový zvuk v oblasti elektroakustické hudby.

13) Nová tvorba, instalace, multimediální využití elektroakustické hudby.

S. Pellman - AN INTRODUCTION TO THE CREATION OF ELECTROACOUSTIC MUSIC

V. Syrový - Technické základy elektroakustické hudby

E.R. Miranda - Computer Sound Synthesis for the Electronic Musician

CH. Dodge, T. A. Jerse - Synthesis, Composition and Performance

D. Forró - Počítače a hudba

Posluchači se seznamují s šíří tvůrčích postupů, výrazových prostředků, přístrojovým i softwarovým zázemím v oblasti elektronického zvuku. Pomocí dílčích úkolů jsou vedeni k získání řemeslné zručnosti, tvůrčího nadhledu a ke zdokonalování svého estetického cítění. Realizují požadovaný zvukový komplex vytvořením a kreativním zpracováním elektronických zvukových objektů.

1/ Elektronický zvuk. Historie, důležité pojmy, možnosti uplatnění v audio a AV dílech.¨

2/ Zaměření tvorby elektronického zvuku

a) k simulaci naturálního akustického zdroje

b) k vytváření nových zvukových objektů (netradiční zvuky)

3/ Parametry elektronického zvuku. Základní periodické kmity a šum.

4/ Analogové a digitální zdroje EA zvuku. Generátory, oscilátory.

5/ Syntezátory, historický vývoj hardwarových syntezátorů. Kompaktní a modulární typy syntezátorů.

6/ Syntezátor jako počítačový program. Samostatné (Standalone), a vložené moduly (Plugin). Standardy Dxi, VSTi, MAS a RTAS.

7/ Modulace parametrů elektronického zvuku.Tvorba obálek a permanentních modulačních signálů pro parametr síly, výšky a barvy zvuku.

8/ Editace elektronického zvuku - počítačové programy pro zpracování elektronického zvuku - Sound Diver, Avalon, Softsynt, Syntworks atd.

9/ Úrovně pracovního postupu ve zvukovém editoru od jednotlivých zvukových elementů přes jejich vrstvení (layer) k výslednému zvukovému objektu (voice).

10/ Tvorba zvukových elementů pomocí některých typů elektronické syntézy (aditivní syntéza, FM syntéza?). Příklady dalších možných typů syntéz a jejich uplatnění při tvorbě elektronických ruchů a atmosfér.

11/ Možnosti tvůrčí práce na layerové úrovni - pitch, dynamika, envelope, LFO atd.

12/ Možnosti tvůrčí práce na úrovni voice - split, slučování layerů, time shift, loop.

13/ Vyšší úrovně editace - slučování voice, instrumentů, efektové a prostorové úpravy výsledného elektronického zvuku.

S. Pellman - AN INTRODUCTION TO THE CREATION OF ELECTROACOUSTIC MUSIC

V. Syrový - Technické základy elektroakustické hudby

V. Syrový - Hudební akustika AMU 2003

E.R. Miranda - Computer Sound Synthesis for the Electronic Musician

308EAT2- Elektroakustická tvorba 2

Způsob zakončení: KZ

Rozsah: 2/T

Semestr: L

Kredity: 1

Poznámka:

Anotace:

Seznamuje posluchače s možnostmi tvorby tónových i netónových zvukových objektů a editací jejich parametrů, s využitím sekvencerové technologie pro záznam zvukových i hudebních dat v časové posloupnosti. Přináší teoretické i praktické informace o MIDI systémech a AWS (Audio Work Station). Prakticky si ověří možnosti jejich vzájemného propojení.

1/ Možnosti a využití kombinace akustického a elektronického zvuku.

2/ Tvorba elektronických ruchů a atmosfér, jejich využití v audiovizuálních dílech.

3/ Imitace a elektronická stylizace mluveného (zpívaného) slova.

4/ Základy MIDI - důvody vzniku komunikační sběrnice, historie, standard MIDI.Nastavování parametrů elektronického zvuku pomocí MIDI, řízení parametrů v reálném čase.

5/ Problematika komunikace a řízení elektroakustických nástrojů, praxe propojování MIDI systému, větvení sběrnice - thrubox, mergebox.

6/ Ovládání parametru výšky - pitch bender. Jiné možnosti řízení výšky elektronického zvuku. Důležité MIDI ovladače (controllers) - rozdělení ovladačů. Standardní přiřazení MIDI hodnotám. Tvůrčí užití kontrolérů.

7/ Kontinuální kontroléry (CC) - modulation wheel, faders, keyboard aftertouch, breath controller, apod. Tvůrčí využití MIDI kanálů a MIDI modů. General MIDI.

8/ Sekvencer - historický vývoj sekvencerů. Krokový sekvencer, tracker, smyčkový sekvencer. Využití krokových sekvencerů v rámci efektových plugin.

9/ MIDI sekvencer, běžné typy počítačových sekvencerů - Notator, Cubase, Cakewalk, Logic. Midi sekvencer jako součást AWS.

10/ Záznam a tvůrčí zpracování MIDI dat v sekvenceru. Možnosti zobrazení hudebních dat na stopě sekvenceru, notace - výhody a omezení tradičního notového zápisu.

11/ Tvůrčí zpracování kontrolérových dat - hypereditor, eventeditor a pod. Zvláštní MIDI data (Sys-Ex messages), jejich využití pro přenos dat mezi elektronickými přístroji a pracovními stanicemi.

12/ Archivace MIDI dat (bulk dump). Tvorba zvukových bank, knihoven zvuků a zvukových úprav v DSP.

13/ Synchronizace sekvenceru pomocí MIDI Time Code a SMPT. Propojení více pracovišť zvukové tvorby. Kombinace MIDI a audiostop. Tvůrčí možnosti využití MIDI sekvencerů v surroundových aplikacích.