6.1B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
- vysvětlit relativnost současnosti dvou událostí, synchronizaci hodin, dilataci času a kontrakci délek jako důsledek základních principů teorie relativity a správně interpretovat fyzikální význam veličin ve vztazích pro dilataci času a kontrakci délek
- správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu pro skládání rychlostí
6.1C Aplikace poznatků a řešení problémů
- rozhodnout v konkrétní situaci, zda dvě události mohou být současné či nikoli a zda dané hodiny jsou synchronizovány nebo nejsou
- používat vztahy pro dilataci času, kontrakci délek a skládání rychlostí pro řešení konkrétních problémů
6.2 Relativistická dynamika
- určit, že hmotnost tělesa závisí na vztažné soustavě
- formulovat relativistický vztah mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí
- formulovat relativistický vztah mezi energií a hmotností tělesa
6.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
- správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí
- správně interpretovat fyzikální význam veličin v relativistickém vztahu mezi energií a hmotností tělesa
6.2C Aplikace poznatků a řešení problémů
- užívat vztahy mezi hmotností tělesa a jeho rychlostí a mezi energií tělesa a jeho hmotností při řešení konkrétních problémů a úloh
- ukázat, že ze vztahu mezi energií a hmotností tělesa plyne vztah mezi změnou energie a změnou hmotnosti tělesa
- ukázat, že pro malé rychlosti ve srovnání s rychlostí světla ve vakuu přecházejí některé zákony speciální teorie relativity v zákony Newtonovy mechaniky
7 Fyzika mikrosvěta 7.1 Základní poznatky kvantové fyziky 7.1A Znalosti
- popsat vnější fotoelektrický jev
- definovat foton a jeho energii
- určit t vztah mezi energií fotonu a jeho frekvencí
- určit řádově hodnotu Planckovy konstanty
- určit podmínky, kdy se záření může chovat podobně jako vlna, a kdy jako částice
- určit podmínky kdy se mikročástice může chovat podobně jako vlna, a kdy jako částice
7.1B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
- vysvětlit vnější fotoelektrický jev pomocí Einsteinovy teorie tohoto jevu
- správně interpretovat fyzikální význam veličin vystupujících ve vztahu mezi energií fotonu a jeho frekvencí
- rozlišit vnější fotoelektrický jev od vnitřního fotoelektrického jevu
- vysvětlit technické využití fotoelektrického jevu
- vysvětlit na příkladech vlnově korpuskulární aspekty mikročástic a záření pomocí de Broglieho hypotézy
- vysvětlit souvislost mezi vlnovou funkcí mikročástice a pravděpodobností jejího výskytu v dané oblasti prostoru
7.1C Aplikace poznatků a řešení problémů
- použít Einsteinův zákon (rovnici) pro fotoelektrický jev, vztah mezi energií fotonu a jeho frekvencí a de Broglieho hypotézu při řešení konkrétních problémů a úloh
7.1D Pozorování, experimentování a měření
- určit mezní vlnovou délku na základě popisu pokusu s fotonkou
-diskutovat o současných názorech na podstatu světla
7.2 Fyzika elektronového obalu 7.2A Znalosti
- popsat složení atomů a vznik iontů
- popsat základní pokusy, které vedly k objevu elektronu a atomového jádra
- popsat, jak atomy,popř. jejich ionty, vysílají nebo pohlcují záření jen s jistými frekvencemi resp. vlnovými délkami a popsat vznik emisního a absorpčního čárového spektra
- vyjádřit, že elektrony se mohou v atomu nacházet jen ve stavech s přesně určenou energií
- popsat uspořádání a výsledky Franckova-Hertzova pokusu potvrzujícího kvantování energie atomů
- definovat kvantová čísla n, l, m, s elektronu v atomu
- definovat atomový orbital, slupku a podslupku v atomu
- charakterizovat iontovou, kovalentní a kovovou chemickou vazbu
7.2B Porozumění poznatkům a jejich hodnocení
- vysvětlit podstatu pokusů vedoucích k objevu elektronu a atomového ádra
- vysvětlit mechanismus vzniku iontu z atomu
- vysvětlit vznik emise resp. absorpce záření atomem přechodem atomu ze stavu s danou energií do stavu s jinou energií
- vysvětlit rozdíl mezi spontánní a stimulovanou emisí záření
- objasnit výsledky Franckova-Hertzova pokusu
- vysvětlit princip a funkci laseru
- objasnit na příkladech význam pojmů atomový orbital, slupka a podslupka v elektronovém obalu atomu
- objasnit na příkladech vznik iontové, kovalentní a kovové vazby
7.2C Aplikace poznatků a řešení problémů
- určit výsledný náboj iontu z počtu jeho protonů a elektronů a naopak
- určit frekvenci emitovaného či absorbovaného fotonu při přechodu atomu z jednoho energetického stavu do druhého
- určit z označení (symboliky) podslupek v atomu hodnoty hlavního a vedlejšího kvantového čísla a maximální počet elektronů v dané podslupce
7.2D Pozorování, experimentování a měření
- pozorovat spektra záření výbojových trubic spektroskopem
- poznat spektrum vodíku
7.2E Komunikace
- vyhledat elektronovou konfiguraci atomu v periodické soustavě prvků a odvodit z ní rozložení elektronů v elektronovém obalu atomu do slupek a podslupek
7.3 Jaderná fyzika 7.3A Znalosti
- popsat složení atomového jádra a charakterizovat ho nukleonovým, neutronovým a protonovým číslem a vazbovou energií
- popsat pokusy, které vedly k objevu složení jádra
- definovat nuklid, izotop a prvek
- definovat hmotnostní úbytek (schodek) jádra a uvést vztah mezi vazbovou energií jádra a jeho hmotnostním úbytkem
- uvést vlastnosti jaderných sil
- vymezit pojmy jaderná reakce (přeměna), termonukleární syntéza a řetězová jaderná reakce
- definovat energii reakce
- popsat řízenou řetězovou reakci, složení jaderného reaktoru a jaderné elektrárny
- popsat vznik různých druhů záření při jaderných reakcích a jejich různou pohltivost látkami
- popsat přirozenou a umělou radioaktivní přeměnu atomových jader
- vymezit pojem radionuklidu, uvést základní možnosti využití radionuklidů v praxi a možnosti ochrany před jejich škodlivými účinky
- vyslovit zákon radioaktivní přeměny
- vyslovit zákony zachování, které se uplatňují při jaderných reakcích
- popsat vlastnosti antičástice
- uvést rozdělení mikročástic na čtyři základní skupiny a zástupce těchto skupin
- uvést základní typy fyzikálních interakcí a jejich charakteristické vlastnosti
- popsat vytváření protonu a neutronu z kvarků
- popsat základní detektory částic (Geigerův-Mllerův počítač, mlžná či bublinová komora)
- popsat složení základních typů urychlovačů částic (lineární a kruhový urychlovač)
| 