Elektromobilita tisková konference

Výrobu elektrických verzí vozů italských automobilek zahájila již v roce 1991. V současné době postupně uvádí do výroby novou řadu Fiorino Electric. Elektrické vozidlo pro čtyři až pět cestujících má hydraulické brzdy se systémy ABS a EBD, baterie typu lithium – polymer a může se nabíjet prostřednictví běžné zásuvky 230 V/16 A. Výrobce nabízí rozsáhlou volbu úprav vozidla včetně interiéru podle individuálních přání zákazníka.

Elektromobily nabízejí řadu výhod. Předně, při provozu nevypouštějí žádné emise škodlivých plynů (CO₂, NO_x apod.). Celkové emise CO₂ (se započtením emisí z výroby elektřiny) se liší podle způsobu výroby: při využití obnovitelných zdrojů či jádra se pohybují kolem 0,25 gramů na ujetý kilometr, současný energetický mix Skupiny ČEZ generuje 95 g CO₂/km. Běžné benzinové vozidlo vypustí na ujetý kilometr 164 gramů CO₂.

Nezanedbatelnou výhodou elektromobilů je i jejich levný provoz. Z hlediska uživatele jsou náklady na pohonné látky elektromobilů v přepočtu na kilometr již nyní levnější než u běžného auta na spalovací motor. Celkové náklady na provoz elektromobilů jsou srovnatelné s běžnými vozy a do budoucna lze očekávat jejich výrazné snižování (celkové náklady na provoz elektromobilů pozitivně ovlivní vývoj cen elektřiny a očekávané snížení nákladů na výrobu baterií). V mnoha evropských zemích existují také významné pobídky, například ve formě daní z emisí CO₂ u běžných aut se spalovacím motorem, nebo přímé pobídky na nákup. To vše představuje při používání elektromobilu ve srovnání s klasickým automobilem viditelné úspory nákladů. Důležitým parametrem je i nízká hlučnost elektromobilů a jejich pomalejší opotřebení.

Zájemce o nový elektromobil zajímá především několik základních parametrů. V prvé řadě je to dojezdová vzdálenost, dále dostupná infrastruktura, cena elektřiny a baterií, daně a pobídky, segmenty, a také značka výrobce. Dnes ještě trápí majitele elektromobilů relativně nízká dojezdová vzdálenost (ve srovnání s klasickými vozy), vysoké náklady na baterie a jejich klesající kapacita v průběhu životnosti a nízká rychlost dobíjení vozidla. Na technologických řešeních se však intenzivně pracuje.

Další z výzev je změna chování uživatelů elektromobilů v případě doplňování „paliva“. Zatímco běžné spalovací motory doplní palivo během několika minut, u elektromobilů je nutné počítat s delším časovým obdobím. Elektromobil může být nabíjen normálním nebo rychlým způsobem. Normální nabíjení trvá přibližně 4 až 6 hodin. Jeho hlavní výhodou je vysoká dostupnost díky tomu, že elektromobil může být dobíjen kdekoli, kde je k dispozici „běžná zásuvka". Výrobní náklady normální dobíjecí stanice jsou nízké a také investice k modernizaci sítě jsou ve srovnání s rychlým dobíjením nižší. Normální nabíjení (např. doma) umožňuje vyrovnávání sítě tak, že se z připojených baterií elektromobilů uskladněná elektřina zpětně odčerpá. To umožňuje lepší zapojení obnovitelných zdrojů energie, mající za následek nižší emise CO₂. Rychlé nabíjení trvá pouze 10 až 15 minut. Jeho dostupnost je ale spíše omezená, nabíjení je možné pouze tam, kde se nachází speciální infrastruktura. Výrobní náklady na jednotku jsou vysoké a dodatečné investice na modernizaci sítě nutné, protože rychlé nabíjení více zatěžuje elektrickou síť.

Jednou z rozhodujících podmínek úspěchu elektromobilů je dostatečně rozsáhlá a dobře fungující síť dobíjecích stanic. Musí plnit několik klíčových požadavků zákazníků: výhodné a bezpečné použití i vysokou dostupnost (možnost dobíjet kdykoli a kdekoli). Široce rozšířená infrastruktura eliminuje obavy zákazníků, že uvíznou bez energie a bez možnosti dobytí. Pomáhá je přesvědčit o komfortu elektromobilů a zajišťuje, že elektromobilitu vnímají jako opravdovou možnost dopravy. Technologie dobíjecí infrastruktury se vyvíjí velmi rychle. Dobíjecí infrastruktura může být založena na různých výkonech – od 11 do více než 100 kW. Poskytovaný výkon určuje čas, který elektromobil potřebuje k dobytí.

V současnosti se uvažuje o čtyřech hlavních typech dobíjecích míst: doma, na pracovišti, u firemních zákazníků a na veřejných místech. Všechny z nich jsou založeny na předpokladu, že elektromobily budou dobíjeny v době parkování. Doma zákazníci nabíjejí převážně v noci a o víkendech v garáži. Běžná nabíjecí doba je obvykle delší než 4 hodiny, výhodou je využití nočních nižších tarifů elektřiny. Na pracovišti zákazníci parkují po dobu své pracovní doby několik hodin, a proto je normální doba dobíjení i v tomto případě dostatečná. U firemních (B2B) zákazníků, kde se předpokládá kratší parkovací čas (max. 3 hodiny), je možnost dobíjení kompenzována vyšší dobíjecí rychlostí. Podobně by měla být kratší parkovací doba kompenzována vyšší dobíjecí rychlostí také na veřejných místech. Ačkoli se na těchto místech předpokládá nižší míra využití, dobíjecí místa na veřejných místech jsou vysoce důležitá pro účely zviditelnění (najít dostupná a atraktivní místa).

V neposlední řadě je pro rozvoj elektromobilů důležitý i jejich estetická stránka a značka. Výrobci automobilů v Evropě plánují zahájit sériovou výrobu elektromobilů již v roce 2011. O podíl na evropském trhu již dnes bojují takoví obři, jako jsou Renault-Nissan, Mitsubishi, Toyota a Daimler. Očekává se, že velká nabídka elektromobilů předních značek bude k dispozici již v roce 2012.