5.3 Redoxní systém mědi s přídavky adeninu
Na PIGE a na HMDE jsme měřili voltametrické signály v závislost na přídavcích adeninu.
Obr. 25 Cyklický voltamogram pro 0,5mM CuCl2 se základním elektrolytem 0,5M NaCl. Měřeno na HMDE, pro rychlosti polarizace v = 25mV/s, pro různé koncentrace adeninu.
Na obr. 25 jde vidět, že přídavky adeninu působí inhibičně na katodický pík c1. Přídavky adeninu potlačují celkovou redukci mědi, dochází ke splývání katodických píků c1 a c2. Adenin má vliv také na oxidační píky a1 a a2. Jejich zvýšení bylo pozorováno pouze pro střední koncentrace adeninu.
Obr. 26 Cyklický voltamogram pro 0,5mM CuCl2 se základním elektrolytem 0,5M NaCl. Měřeno na PIGE, pro rychlosti polarizace v = 25mV/s, pro různé koncentrace adeninu.
Na obrázku 26 lze vidět, že s přídavky adeninu se změnšuje katodický c2 pík. Katodický pík c1 se s přídavky adeninu potenciálově posouvá do větších kladných hodnot. Zatímco se anodický a2 pík s přídavky adeninu změnšuje, anodický pík a1 se s přídavky adeninu naopak zvětšuje. Z analytického hlediska je vidět, že pík a1 je vhodný pro mikrostanovení adeninu.
6. Závěr
Projdeme-li si články týkající se elektrochemického chování mědi, zjistíme, že většina autorů si za své pracovní elektrody volila nejčastěji elektrody rtuťové (kap. 3.1). Není mnoho těch, kteří při svém studiu využívali elektrody grafitové. Z toho také vyplývá fakt, že právě elektrochemické chování mědi je na rtuťových elektrodách více známo než na elektrodách grafitových. Předkládaná bakalářská práce se snažila objasnit chování redoxního systému mědi na grafitové elektrodě, přesněji na PIGE, a to jak bez přítomnosti, tak v přítomnosti adeninu.
Bylo zjištěno, že za určitých experimentálních podmínek na PIGE elektrodě lze zřetelně registrovat dvoustupňový redoxní proces mědi je (obr. 7). Potenciálově oddělené redukční i oxidační procesy mědi mohou být velmi výhodné pro další studium komplexů mědi s purinovými bázemi. Při následném srovnání voltametrických signálů, získaných na HMDE a PIGE, bylo dobře viditelné, že na HMDE (obr. 19, 20) píky odpovídající redukčním a oxidačním procesům nebyly tak dobře potenciálově odděleny, jako je tomu na PIGE (obr. 21).
Výsledky ukázaly, že na redoxní chování mědi má podstatný vliv nejen typ používané elektrody, ale také složení a koncentrace základního elektrolytu. Pro naše měření se jako vhodný základní elektrolyt potvrdil chlorid sodný s koncentrací 0,5M.
Kromě vlivu základního elektrolytu na redoxní systém mědi jsme se zabývali také vlivem pH. Na rozdíl od jiných prací, kde se osvědčilo alkalické prostředí, naše experimenty na PIGE ukázaly, že odezvy mědi v alkalické oblasti jsou minimální. Z toho vyplývá, že alkalické prostředí nepřispívá ke zřetelnější separaci katodických a anodických píků mědi.
Studiem elektrochemického chování mědi v přítomnosti adeninu bylo zjištěno, že s přídavkem adeninu do studovaných měďnatých roztoků byly registrovýny změny nejen u u katodických píků c1 a c2, ale také u anodických píků a1 a a2 (obr. 26), ale nejmarkantnější vliv byl pozorován u anodického píku a1.
Do budoucna plánujeme využití metody adsorpční rozpouštěcí voltametrie (AdSV – Adsorptive Stripping Voltammetry), neboť předběžné experimenty AdSV ukázali, že zvolené akumulační časy a z toho vyplývající odlišná adsorpce látky na elektrodě, budou mít vliv na charakter anodického píku a1.
5. Literatura
[1] D.L. Smith, P.J. Elving, Anal. Chem. 34 (1962) 930
[2] E.Paleček, F. Jelen, M.A. Hung, J.Lasovsky, Bioelectrochem. Bioenerg. 8 (1981) 621
[3] E. Paleček, F. Jelen, M. Tomshik, J. Electroanal. Chem. 423 (1997) 141
[4] M.B.R. Bastos, J.C. Moreira, P.A.M. Farias, Anal. Chim. Acta 408 (2000) 83
[5] I.C.S. Fraga, P.A.M. Farias, A.K. Ohara, Fresenius’ J. Anal. Chem. 366 (2000) 307.
[6] I.C.S. Fraga, P.A.M. Farias, A.K. Ohara, Anal. Lett. 33 (5) (2000) 905
[7] J. Flemming, J.Electroanal. Chem. 75 (1977)421
[8] B.C. Househam, C.M. vandenBerg, J.P. Riley, Anal. Chim. Acta 200 (1) (1987) 29
[9] M.J. Kendrick, M.T. May, M.J. Plishka and K.D. Robinson, Metals in Biological Systems, Ellis Horwood,Chichester, 1992
[10] J. Simao, M.H. Lopes, M. Hutchings, Electrochim. Acta 6 (1988) 19
[11] P.A.M. Farias, A.de L. R. Wagener, A.A. Castro, Talanta 55 (2001) 281-290
[12] P.A.M. Farias, A.de L. R. Wagener, A.A. Castro, Anal. Letters, 34 (12),2125-2140 (2001)
[13] A.Safavi, N.Malcki, E.Shams, H.R. Shahbaazi, Electroanalysis 2022, 14 No.13
[14] R. Bilewicz, S. Glodowski,Z. Kublik, J. Electroanal. Chem, 274 (1989) 201-212
[15] H. Shiraishi, R. Takahashi, Bioelectrochem. Bioenerg. 31 (1993) 20
[16] M.M.C. dos Santos, C.M.L.F. Lopes, M.L.S. Goncalves, Bioelectrochem. Bioenerg. 39 (1996) 55-60
[17] A.M. Oliveira-Brett,V. Diculescu, J.A.P. Piedade, Bioelectrochemistry 55 (2002) 61-62
[18] Elektrochemické metódy, K. Markušová, Univerzita P.J. Šafárika v Košicích
[19] Základy polarografie, J. Heyrovský, J. Kůta, 1962, str. 38-39
[20] http://www.upce.cz/priloha/kalch-anal2lab-uloha3
[21] L. Trnková, Chem. Listy 95, 518-527 (2001)
[22] Základy polarografie, J. Heyrovský, J. Kůta, 1962, str. 381
|
