6.2. Tabulky
|
předseda
|
čestný
|
jednatel
|
pokladník
|
účetní
|
hospodář,
|
vedoucí
|
|
|
předseda
|
|
|
|
zástupce
|
promítačů
|
|
|
|
|
|
|
licence
|
|
1930
|
Demel, J.
|
|
Janovský, J.
|
Valtr, F.
|
Holotík, B.
|
Koňařík, A.
|
|
1931
|
Dadák, A.
|
Demel, J.
|
Janovský, J.
|
Valtr, F.
|
Holotík, B.
|
Koňařík, A.
|
|
|
od prosince:
|
|
|
|
|
|
|
|
Demel, J.
|
|
|
|
|
|
|
1932
|
Moravec, A.
|
Demel, J.
|
Janovský, J.
|
Valtr, F.
|
Holotík, B.
|
Koňařík, A.
|
Petr, B.
|
1933
|
Holotík, B.
|
Demel, J.
|
Petr, B.
|
Valtr, F.
|
Janovský, R.
|
Koňařík, A.
|
Petr, B.
|
1934-38
|
Holotík, B.
|
Demel, J.
|
Petr, B.
|
Moravec, A.
|
Janovský, R.
|
Koňařík, A.
|
Petr, B.
|
1939
|
Holotík, B.
|
Demel, J.
|
Petr, B.
|
Moravec, A.
|
Janovský, R.
|
Koňařík, A.
|
Petr, B.
|
|
od dubna:
|
|
od dubna:
|
|
|
|
|
|
Petr, B.
|
|
Holotík, B.
|
|
|
|
|
1940
|
Petr, B.
|
Demel, J.
|
Holotík, B.
|
Moravec, A.
|
Janovský, R.
|
Koňařík, A.
|
|
Tabulka 1: Rozdělení nejdůležitějších funkcí v kinoodboru TJ Sokol Valašské Meziříčí v letech 1930 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4].
Celá jména: Dadák, Arnošt; Demel, Josef; Holotík, Bohumír; Janovský, Julius; Janovský, Rudolf; Koňařík, Alois; Moravec, Antonín; Petr, Bohuslav; Valtr, František.
|
počet
|
počet
|
filmy podle země výroby (výběr)
|
|
představení
|
filmů
|
české
|
americké
|
německé
|
francouzské
|
1931
|
278
|
178
|
12
|
|
108
|
|
1932
|
271
|
135
|
|
|
48
|
|
1933*
|
|
130
|
15
|
58
|
40
|
6
|
1934
|
|
136
|
17
|
27
|
58
|
23
|
1935
|
213
|
148
|
18
|
28
|
71
|
12
|
1936
|
221
|
156
|
18
|
60
|
53
|
15
|
1937
|
238
|
154
|
24
|
54
|
56
|
6
|
1938*
|
|
156
|
24
|
36
|
23
|
4
|
1939
|
358
|
177
|
38
|
93
|
23
|
7
|
1940
|
465
|
167
|
45
|
66
|
44
|
|
Tabulka 2: Počty celovečerních filmů hraných v kině Bio Sokol v letech 1931 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4; SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, (*) Seznamy hraných filmů (1931-1938) z žádostí o prodloužení kinematografické licence].
Chybějící údaje se nepovedlo dohledat.
|
PŘÍJMY
|
VÝDAJE
|
|
|
|
daň z obratu
|
dávka ze zábav
|
1933
|
221 312
|
200 391
|
|
|
|
5 845
|
|
1934
|
268 648
|
196 352
|
|
|
|
11 054
|
32 714
|
1935
|
267 255
|
210 860
|
|
|
|
10 084
|
32 870
|
1936
|
307 142
|
288 842
|
|
|
|
|
39 815
|
1937
|
320 884
|
282 656
|
|
|
|
9 613
|
45 705
|
1938
|
319 176
|
278 959
|
|
|
|
9 566
|
43 126
|
1939
|
418 162
|
372 941
|
|
|
|
|
60 027
|
1940
|
|
|
|
|
|
|
78 894
|
Tabulka 3: Výdaje a příjmy kina v letech 1933 až 1940 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Účetní výkazy (1933-1940) z žádostí o prodloužení kinematografické licence].
Podrobnější představu o struktuře příjmů a výdajů si můžeme udělat na příkladu roku 1937. Příjmy 320 884 Kč se skládaly ze zisku z promítání filmů 306 723 Kč, šatny 5 792 Kč, reklamy a pronájmu budovy 7 913 Kč a darů 456 Kč. Výdaje 282 656 Kč zahrnovaly kromě daní ještě půjčovné 122 323 Kč, mzdy 16 101 Kč, náklady za dovoz filmů 11 861 Kč nebo například tisk 10 217 Kč. Ve výdajích nejsou zahrnuty odpisy. Všechny hodnoty jsou uvedeny v Kč a od roku 1939 v K. Chybějící údaje se nepovedlo dohledat.
Nejlepším indikátorem rostoucí návštěvnosti kina jsou rostoucí odvody na dávku ze zábav. Dávka ze zábav tvořila určitý podíl z ceny vstupenky. Pro levné lístky byla určena pevně danou sazbou: cena vstupenky 1 Kč – sazba 10 h, 2 Kč – 40 h. U dražších lístků byla dávka ze zábav určena postupně rostoucí procentuální sazbou (až 50 % z ceny vstupenky) [Kusý, 1932: 32-38] .
6.3. Obrázky
Obrázek 1: Sokolský dům, ve kterém byl v letech 1912 až 1928 biograf, 1927 [SA Josef Fabián].
Obrázek 2: Kolorovaná pohlednice zobrazující zleva Mostní ulici, Restauraci českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě (tzv. Pivovarská restaurace) a budovu pivovaru, za kterou je fara a kostel, 1910 [Fabián, 2009: 102].
Obrázek 3: Fotografie pivovarských budov a dnešní ulice Nábřeží, 1915 [Fabián, 2009: 220].
Obrázek 4: Hotel Tobolář z Mostní ulice za nímž jde vidět napravo budova pivovaru, 192-? [Fabián, 2009: 96].
Obrázek 5: Plán přestavby bývalé pivovarské budovy č. 268 na nové sokolské kino, architekt František Krásný, řez A, 1927 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Plán na přestavbu sladovny akc. pivovaru, květen 1927]
Obrázek 6: Plán přestavby budovy č. 268, architekt František Krásný, řez B, 1927 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Plán na přestavbu sladovny akc. pivovaru, květen 1927]
Obrázek 7: Fotografie kina Bio Sokol z Vodní ulice, 1928 [Baletka – Paštiková, 2007: 55].
Obrázek 8: Fotografie pořízená z Krásna nad Bečvou zachycuje zleva most přes Rožnovskou Bečvu a za ním navazující Mostní ulici, Hotel Tobolář a budovu kina, 1936 [Janoušek, 1996b: 51].
Obrázek 9: Protektorátní vstupenka do Kina Alfa [SA Josef Fabián].
Obrázek 10: Situační plán blízkého okolí kina (červeně vyznačeno) v roce 1949 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 1100, k. 789, Návrh na úpravu místního kina v obci VM, 19. 7. 1949].
Vpravo od budovy kina (východně) je vyznačen Hotel Tobolář a stojící na křižovatce ulice Mostní a Nábřeží. Před sokolským kinem (severně) je Pagáčův dům a Rožnovská Bečva oddělující Valašské Meziříčí a Krásno nad Bečvou. Vlevo (západně) jsou další dvě budovy, také v majetku TJ Sokol. Za kinem (jižně) se nachází kostel Nanebevzetí Panny Marie a fara.
Obrázek 11: Bio Sokol z ulice Nábřeží, 1951 [SA Josef Fabián].
Podle Jiřího Fojtíka jde o fotografii předválečnou [Fojtík, 2009: rozhovor].
Obrázek 12: Fotografie sálu kina, fotograf Jiří Fojtík, 1973 [SA Jiří Fojtík].
Fotograf Jiří Fojtík pořídil tento snímek při úpravě plátna na širokoúhlý formát v roce 1973. I Když je snímek novější, dává představu o podobě sálu prvorepublikového kina Bio Sokol, neboť kromě základních zabezpečovacích prací po válce neproběhly v kině žádné větší stavební úpravy [Fojtík, 2009: rozhovor]. Na zdi nalevo od plátna byl v roce 1973 stále zřetelný nápis „BIO“, napravo bylo ze slova „SOKOL“ slabě čitelné písmeno „O“.
Obrázek 13: Asanace původní budovy kina, 1981 [SOkA Vsetín, f. MNV VM, inv. č. 1450, Asanace v rámci generální opravy kina, fotografie, 22. 6. 1981].
Obrázek 14: Reklama na zvukové zařízení Radio Junior firmy Gaumont [Meinel, 1931: 95].
Bylo zde na vše důmyslně pamatováno a tak lze aparátu používati jako zvukového a němého zároveň. Na litinové desce, kde nalézají se synchronisátory, umístěny jsou rychlostní skříně, opatřené pákou, již lze pouhým přepnutím regulovati chod projektoru a počet obrátek disku. Jsou zde čtyři možnosti předvádění a to pouhým přepnutím na: 1. systém fotocelární, 2. deskový, 3. němý film s doprovodem obyčejných gramofonových desek, 4. gramofonová hudba samostatná. [...] Fotocela i zesilovací lampy jsou výrobkem firmy »Radio-Cinéma«. Rozváděcí desky mramorové opatřeny jsou kontrolními a měřícími přístroji největší přesnosti, jež jsou výrobkem pařížské továrny Chauvin a Arnoux, elektrodynamický reproduktor standardně konstruovaný pro sály až do 3000 míst vyniká přesnou reprodukcí zvuku i řeči, hlavní zesilovač je vybaven harmonickými transformátory speciální výkonnosti, a jeho blokové kondensátory jsou zkoušeny na vysokou voltáž. [...] Magnetisace reproduktoru děje se speciálním usměrňovačem, filtrovaný zvuk je reprodukován naprosto neskresleně. Aparát hodí se dobře pro kina od 300 – 700 míst, jelikož jeho kinotechnická i zvuková výprava odpovídá v plné míře požadavkům takových kin.204
|