| Správa kina Bio Sokol
Podle výše zmíněného lze usoudit, že zřízení jakéhokoli nového kina bylo primárně záležitostí jednotlivých sokolských jednot a povolujících úřadů. V následující části bude popsáno, kdo se podílel na správě kina Bio Sokol.
V rámci organizace Sokol existovalo několik orgánů, které měly na starost záležitosti kolem provozu kin. Na úrovni ČOS existoval Biografický odbor ČOS.68 Župy dále zřizovaly své vlastní biografické odbory. Užitečným zdrojem informací o poměrech v sokolských župách provozujících kina byl Věstník sokolských biografů vydávaný ČOS. V rubrice Ze žup vyšel v dubnovém čísle roku 1938 krátký referát i o župě Valašské Františka Palackého:
V biografickém odboru sokolské župy Valašské-Františka Palackého je soustředěno celkem 20 sokolských biografů. Z toho je 18 zvukových a 2 němé biografy, které budou v nejbližší době přeměněny na zvukové. [...] Všem biografům bylo doporučeno hráti sokolské filmy [...]. Zdůrazněno promítání tištěných proslovů vzdělávacího sboru ČOS, které jsou velmi cenným prostředkem k šíření myšlenky sokolské. V posledních měsících minulého roku byly promítány téměř ve všech kinech filmy ze života a z pohřbu presidenta Osvoboditele. V lednu a v únoru t. r. byly promítány v 16 kinech vojenské filmy, které nám zdarma zapůjčilo MNO. V naší župě jedná se již delší dobu o společném nákupu filmů pro celou župu. Statistika: Počet obyvatel v místech, kde je sokolský biograf, činí 65.163. Počet sedadel ve všech 20 biografech činí 5483. Počet návštěvníků za rok 1937 asi 450.000. Počet odehraných filmů 1389. Kult. vých. filmů 94. Československé výroby 379. Cizí výroby 1010. Počet představení pro dospělé 2283. Počet představení pro mládež 184. Průměrný počet návštěvníků na 1 film 324. Průměrný počet na jedno představení 188. Všechny biografy, až na jeden, vykázaly na konci roku 1937 zisk.69
Jednotlivé jednoty sdružené do žup měly pro správu svých kin zřízeny kinoodbory, které byly ustaveny podle pokynů ČOS, a právě tyto kinoodbory byly zodpovědné za provoz kin. Zástupci byli do kinoodborů pravděpodobně voleni předsednictvem správního výboru příslušné jednoty. Členové kinoodborů, kteří byli ve velké většině i členové Sokola, vykonávali nejen běžnou správu kina (tvorba programu, objednávání filmů, najmutí promítačů, reklama apod.), ale rozhodovali i o větších investicích (nákup nebo úprava zvukového zařízení). Nákladnější investice musely schválit správní výbory nebo valné hromady jednot.
Kinoodbor zřízený Tělocvičnou jednotou Sokol Valašské Meziříčí spravoval záležitosti kina již od udělení první kinematografické licence pro Sokolský dům v roce 1912. Členů kinoodboru bylo kolem osmi a vždy na první schůzi daného roku si rozdělili funkce. Některé roky proběhly jen tři schůze kinoodboru, ze kterých byl pořízen zápis, v jiných letech jich bylo více než deset.
V září roku 1930 proběhly velké změny v organizační struktuře kinoodboru řídícího Bio Sokol. Předsednictvo správního výboru TJ Sokol kinoodbor rozpustilo a pověřilo Josefa Demela, aby ustanovil nový odbor, který měl uvést poměry v kině do „normálních kolejí“ a jehož fungování by bylo přizpůsobeno řádu vydanému ČOS. Předsedou nově zřízeného kinoodboru se stal Josef Demel. Další funkce v něm v roce 1930 zastávali: Julius Janovský (jednatel), František Valtr (pokladník), Bohumír Holotík (účetní) a Alois Koňařík (hospodář a zástupce licence).70 Objednávky filmů byly uzavírány po společné domluvě, další obchodní jednání měl na starost František Valtr a Bohumír Holotík. Vstupenky byly tisknuty žáky ústavu pro hluchoněmé ve Valašském Meziříčí a ti za odměnu mohli navštěvovat dětská představení zdarma. Přehrávání hudby na gramofonu během představení měl za volnou vstupenku na starost Julius Janovský, Bohumír Holotík nebo Karel Strnadel.71
V Dokumentační příloze této bakalářské práce je uvedena Tabulka 1, která přehledně shrnuje obsazení funkcí v kinoodboru i v dalších letech (do roku 1940). Nyní jen uveďme, kdo zastával funkci předsedy kinoodboru. V roce 1931 byl do konce listopadu předsedou Arnošt Dadák, který byl kvůli nemoci v prosinci 1931 vystřídán Josefem Demelem. V roce 1932 byl předsedou Antonín Moravec. Od roku 1933 do dubna 1939 byl předsedou Bohumír Holotík, který byl poté vystřídán Bohuslavem Petrem.
Členové kinoodboru a ani většina pracovníků v kině (většinou šlo o členy TJ Sokol) nedostávali za svoji práci žádnou mzdu. Pravidelnou peněžní odměnu však dostávali promítači a domovník, který měl v budově kina svůj byt. Ti, co v kině vypomáhali, měli nárok na volné vstupenky.
Největší spory v kinoodboru se vedly kolem pořadatelské služby. S kvalitou práce uvaděčů bylo dlouhá léta mnoho problémů a přísnější pravidla z roku 1937 měla konečně zajistit zlepšení. Hlavním problémem byla zřejmě špatná docházka.72 Kvůli uvaděčce, která neplnila řádně své povinnosti, se dostal v roce 1937 předseda Bohumír Holotík do ostrého sporu se členem kinoodboru, který měl pořadatelskou službu na starosti.73 Potíže s pořadateli pokračovaly po celý rok 1938 a vyvrcholily v roce 1939.74 Na dubnové schůzi roku 1939 předseda kinoodboru Bohumír Holotík rezignoval. Důvodem byla podle zápisu ze schůze kinoodboru „sabotáž některých spolupracovníků a snaha bývalého předsedy umožniti klidnější práci v kinu“. 75 Tato nepříjemná situace se vyřešila přijetím návrhu, aby si Bohumír Holotík a Bohuslav Petr (do té doby s funkcí jednatele) prohodili své funkce. Bohuslav Petr se tak stal novým předsedou kinoodboru.76
15. března 1939 vstoupila německá vojska na naše území a 16. března vznikl Protektorát Čechy a Morava. Mnoho členů Sokola se následně aktivně zapojilo do odbojové činnosti. Legální status ČOS byl využíván k plnění ilegálních úkolů, které byly soustředěny na předávání zpráv a šíření tisku. Okupační úřady však proti těmto aktivitám bojovaly a mnoho členů zaplatilo za svoji odvahu životem [in Waic, 1998: 23-26]. Do Valašského Meziříčí přijelo okupační vojsko 15. března 1939 a nastěhovalo se do budovy gymnázia [Janoušek, 1996a: 82-83].
Nařízení okupačních úřadů se podstatně dotkla i spolkových kin. Po roce 1939 byly spolkové biografy sdruženy pod německou majetkovou správu (Vermögensamt) a do kin byli dosazeni správci [Eismann, 1999: 55]. Postup přebírání československých kin prostřednictvím dosazených důvěrníku je většinou popsán jen pro největší pražská a brněnská kina [viz Bednařík, 2003: 73-78]. Z prostudovaných archivních materiálů ale nevyplývá, že by okupační úřady nějakým podstatným způsobem zasahovaly do správy kina Bio Sokol ve Valašském Meziříčí. Nebylo ani zjištěno, že by v kině působil nový správce místo kinoodboru.
Rok 1939 byl obecně spojen se zpřísňováním režimu v kinematografii. Vznikala osvědčení o árijském původu, která museli vyplňovat také pracovníci v biografech.77 Byla ustanovena povinnost dvojjazyčných nápisů v biografických provozovnách a ke konci roku musely být všechny vchody a pokladny kin opatřeny nápisem „Židům vstup zakázán“.78 Ke cti členům Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí se dá přičíst fakt, že s nařízením o dvojjazyčných nápisech nejenže nesouhlasili, ale dokonce se rozhodli na župní schůzi předsednictva podat proti tomuto nařízení právní rozklad.79
12. dubna 1941 bylo přípisem, vydaným říšským protektorem v Čechách a na Moravě, předsedovi protektorátní vlády oznámeno pozastavení činnosti Sokola. Druhý den došlo k zastavení činnosti ČOS a všech sokolských jednot. Sokolu byla povolena pouze správa nemovitostí a vyrovnání dluhů [Fikar, 1948: 122].80 Skutečná likvidace Sokola začala až převzetím úřadu Reinhardem Hendrichem.
Na březnové valné hromadě župy Valašské Františka Palackého v roce 1941 mimo jiné zaznělo: „Musíme se snažiti, aby normální život probíhal bez jakýkoliv poruch. […] Zmizet musí bázeň a nerozhodnost z našich řad. Nastoupit musí pevný svazek duchovního a ideového společenství bratrstva.“81 Březnový zápis z valné hromady je poslední.
Činnost Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí byla zastavena dne 13. dubna 1941 [Janoušek, 1996a: 83]. Během druhé světové války zahynulo 48 členů a bývalých členů jednoty a 111 členů bylo internováno v koncentračních táborech [Demel, 1994: 6].
V noci ze 7. na 8. října 1941 zatklo gestapo všechny členy předsednictva ČOS, náčelnictva mužů, vzdělávacího předsednictva a mnoho župních činovníků. 8. října byla výměrem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha Česká obec sokolská rozpuštěna [in Waic, 1998: 26].
6. září 1941 proběhla v Moravské Ostravě schůze zástupců biografů, na které bylo oznámeno účastníkům, aby nebyl používán název Sokol v pojmenování kina. Na základě této výzvy se na konci září 1941 změnil název z Bio Sokol na Kino Alfa, což můžeme považovat za symbolický konec éry sokolského kina otevřeného v dubnu 1928.82
| 