Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013

1^ Jedná se o fondy Československá obec legionářská - místní jednota Přerov (dále jen fond ČsOL Přerov), Svaz národní revoluce - Sdružení českých partyzánů - místní odbočka Přerov (dále jen fond SNR Přerov) a Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu - místní odbočka Přerov (dále jen fond SOPV Přerov).

2^ Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993.

3^ Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009.

4^ Janák, Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007.

5^ Radimský Jiří: Nejstarší spolky na Moravě s přihlédnutím ke spolkům dělnickým. Časopis matice moravské 73, 1954, s. 108 – 119.

6^ Lukáš Fasora - Pavel Kladiwa, Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850 - 1918. Český časopis historický 102, 2004, s. 796 - 827.

7^ Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185 - 193.

8^ Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008.

9^ Malíř, Jiří: Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848 - 1914. Brno 1996.

10^ Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996.

11^ Autoři Jurij Křížek s Oldřichem Říhou ve své práci Bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo Československa pokládají vznik republiky za důsledek ruské říjnové revoluce a legie kvůli jejich střetu s bolševiky podobně jako Václav Král, Jiří Muška či Vlastimil Vávra chápali jako zneužitý nástroj v rukou imperialistických dohodových mocností. Role legionářů na vytvoření Československa byla v této historiografické vlně silně zpochybňována a naopak byla uměle vyzdvižena role nepočetných československých rudoarmějců. Částečný návrat k pozicím uznávajícím zásluhu legií přineslo až politické tání v 60. letech. Lze zde jmenovat práci Karla Pichlíka z roku 1968 Zahraniční odboj 1914 – 1918 bez legend, která je považována za nejobjektivnější domácí práci věnující se legiím vydanou v letech 1948 až 1989. Pro období normalizace byla charakteristická neaktivita historiků v této oblasti, kdy se badatelé dané problematice z politických důvodů raději vyhýbali. Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 177.

12^ Fidler, Jiří: Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník. Brno 2003.

13^ Fic, Viktor M. – Paleček, Pavel: Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914 – 1918. díl I, II, III. Brno 2006, 2007, 2008.

14^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 178.

15^ Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001.

16^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009.; Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4 - 23.

17^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170 - 180.

18^ Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920. Česko-slovenská historická ročenka 2009.

19^ Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1., 2002.

20^ Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984.

21^ Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.

22^ Kaplan, Karel: Československo v poválečné Evropě, Praha 2004.; Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945-1948: národy a hranice. Mnichov 1985.

23^ Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 318.

24^ Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 160.

25^ Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 320.

26^ Nekvapil, Václav: Občanská společnost. Praha 2008, s. 23.

27^ Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 161.

28^ Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 151. Srov.: Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 322.

29^ Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185.

30^ Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 576-577.

31^ Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 156.

32^ Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 580.

33^ Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 193.

34^ Dle zákona č. 462/1919 Sb. z 24. července 1919 byl za legionáře československými úřady pokládán každý, kdo vstoupil dobrovolně do zahraniční legionářské armády nejpozději do 28. 10. 1918. Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 253. V plném znění lze zákon dohledat: Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 160.

35^ Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 9.

36^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

37^ Rychlík uvádí 7%. Viz Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

38^ Hofman v předválečném carském Rusku mluví až o 80 000 českých krajanů. Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914-1920. Česko-slovenská historická ročenka. Brno – Bratislava 2009, s. 35.

39^ Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 252.

40^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170. Srov.: Databáze padlých a zemřelých. Památník čs. legií Čestná Vzpomínka. Dostupné na: http://pamatnik.valka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=3&lang=cs (Stahováno 10. 4. 2013)

41^ Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 213 -215.

42^ Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

43^ Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15 - 16. K historii tohoto pluku viz Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci. Kronika 6. čsl. střeleckého pluku hanáckého. Olomouc 1928.

44^ V letech 1919 až 1921 bylo demobilizováno na 71 000 legionářů. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 37.

45^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 30.

46^ Vrábel, Ferdinand: Príbeh československých légií. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 159.

47^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 52.

48^ Fučík, Josef: Generál Podhajský. Praha-Litomyšl 2009, s. 246 - 257. Srov.: Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 40.

49^ V období první republiky byly ČsOL zorganizovány tři celostátní manifestační sjezdy.

50^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 125 - 178.

51^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 171.

52^ Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4.

53^ Po Svazu a Družině byla třetím jednajícím politicky nevyhraněná Jednota nezávislých legionářů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

54^ Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

55^ Z 14 000 členů evidovaných na konci roku 1920 klesnul jejich počet v následujícím roce na 5 000 a v roce 1929 je uváděno již pouze 1 600 registrovaných členů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 5.

56^ Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

57^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 75.

58^ Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 18.

59^ Tamtéž, s. 13 - 15.

60^ Tamtéž, s. 23.

61^ Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 169.

62^ Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 15.

63^ Mezi jednotlivé legionáře bylo do roku 1928 rozděleno cca 11 200 ha půdy a legionářským koloniím bylo přiděleno 6000 ha. Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

64^ Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

65^ Rozhodoval též o přidělování statusu „legionáře“ dle zákona. Do roku 1937 evidoval úřad 88 688 legionářů. Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 161.

66^ Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 181.

67^ Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 17.

68^ Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 177 - 178.

69^ Gebhart, Jan – Kuklík, Jan: Druhá republika 1938-1939. Svár demokracie a totality v politické, společenském a kulturním životě. Praha, Litomyšl 2004, s. 93.

70^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 194.

71^ Tamtéž, s. 195.

72^ Výnosem z 10. ledna  1941 byli ze státních služeb propuštěni všichni legionáři starší 45 let. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 200.

73^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 199 - 200.

74^ Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

75^ Tamtéž, s. 17.

76^ Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

77^ Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

78^ Za příklad lze uvést skupinu zaměstnanců železnic a také skupinu poštovních zaměstnanců a živnostníků.

79^ Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17 - 18.

80^ Ruský legionář a dlouholetý předseda přerovské pobočky ČsOL Richard Kleiber zastával funkci starosty města od roku 1931 do roku 1938. Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 46.

81^ Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

82^ SOkA Přerov: fond Okresní národní výbor Přerov (dále ONV Přerov), inv č. 71, Abecední seznam všech spolků v Přerově, zápis o Jednotě ČsOL v Přerově, s. 65; fond ČsOL, inv. č. 2, Seznam členů, zápis 362.

83^ Předsedou přerovské ČsOL byl v této době Rudolf Vanke a v čele NJČsL stál Tomáš Mackovík.

84^ Největší položku ve ztrátách přerovské ČsOL tvořila hodnota rozkradených muzejních sbírek, jejíž ideální cena byla stanovena na půl milionu korun. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

85^ Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 40.

86^ I po roce 1931 však lze hovořit o určité samostatnosti Legionářského muzea, neboť sbírky týkající se prvního odboje i přes tuto dohodu nadále spravoval muzejní odbor přerovské ČsOL. Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, 40.

87^ Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 41.

88^ Sbírka patrně putovala na říšské vedení NSDAP v Mnichově. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 – 1920. Přerov 2000, s. 13.

89^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

90^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

91^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

92^ Stehlík, Eduard – Lach, Ivan: Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem 2000, s. 30 - 31.

93^ Luža, Radomír: V Hitlerově objetí. Kapitoly z českého odboje. Praha 2006, s. 55. Srov.: Kuklík, Jan – Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939-1945. Praha 2004, s. 86 - 97, 183 - 190 a 257 - 277.

94^ Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 7.

95^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 207.

96^ Tamtéž, s. 235.

97^ Kopeček, Pavel: Přerovské povstání 1. května 1945. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 60 - 71.

98^ Křen, Jan: Dvě století ve středu Evropy. Praha 2005, s. 486, 514 - 515.

99^ V projevu Josefa Hlaváčka bylo jako datum jejich popravy nesprávně uvedeno datum 27. září, avšak popravy v Kounicových kolejích začaly teprve den poté a všichni výše uvedení byli zastřeleni až právě 25. října 1941. Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 145.

100^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, zápis projevu Josefa Hlaváčka o osudech členů přerovské ČsOL za války na schůzi spolku konané 22. 11. 1945, s. 3.

101^ Tamtéž, s. 2.

102^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv č. 3, karton 1, Účetní zpráva podaná na valné hromadě ČsOL v Přerově 3. února 1946.

103^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv č. 3, karton 1, zápis projevu Josefa Hlaváčka o osudech členů přerovské ČsOL za války na schůzi spolku konané 22. 11. 1945, s. 3.

104^ Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005, s. 567 – 576. Srov.: Kaplan, Karel: Československo v poválečné Evropě. Praha 2004, s. 14 – 16.

105^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 236.

106^ Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945 – 1948. Národy a Hranice. Mnichov 1985, s. 7.

107^ Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 176.

108^ Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984, s. 67 – 68.

109^ Meziválečný předseda ČsOL Josef Patejdl totiž během války zahynul v koncentračním táboře Dachau. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 235.

110^ Podobnost se projevovala v oblastech sociálního zabezpečení, vztahu k církvím a v podpoře omezení politické plurality a procesu znárodňování. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 237.

111^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 238.

112^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zpráva jednatele z ledna 1946.

113^ Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984, s. 72.

114^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí SČP. Srov.: Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984, s. 71.

115^ Ve jmenném seznamu je zapsáno 286 členů spolku. SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 4, karton 1, Seznam členu Sdružení českých partyzánů. Srov.: Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984, s. 71.

116^ Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984, s. 72 - 73.

117^ SOkA Přerov: fond Okresní národní výbor Přerov (dále ONV Přerov), inv č. 71, Abecední seznam všech spolků v Přerově, s. 110 a 212.

118^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 4, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí. Zápis ustavující schůze SOPV z 13. 6. 1945, s. 1.

119^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 4, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí. Zápis o valné schůzi SOPV z 7. 10. 1945, s. 1.

120^ Z nichž bylo přes 300 bývalých politických vězňů a dalších 100 tvořili vdovy a sirotci po nacisty internovaných osobách.

121^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 4, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí. Zpráva SOPV pobočky Přerov ku dni 13. října 1946, s. 1.; inv. č. 18, karton 3, Výroční zprávy ze sociálního odboru, Výroční zpráva za rok 1948 a bilance činnosti v letech 1946 – 1947; inv. č. 20, karton 3, Zuboléčba politických vězňů.; inv. č. 21, karton 3, Ošacovací akce.

122^ Karel Janoušek je jediným Čechem, který hodnost maršála - Air Marshal - získal. K jeho osudům viz Rajlich, Jiří: Jediný československý maršál. Životní osudy Air Marshala a armádního generála (in memoriam) RNDr. Karla Janouška, KCB (1893-1971). Brno 2002.

123^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 17, karton 3, Prověřování členů.

124^ Očista prvním naším úkolem. Hlas osvobozených, roč. 4, č. 12, 24. března 1948, s. 1.

125^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 4, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí.

126^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zpráva jednatele z ledna 1946.

127^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zpráva jednatele z ledna 1946.

128^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Dotazník o stavu činnosti jednoty ČsOL župy Jana Gayera Olomouc.

129^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Činnost tisková a kulturní za rok 1946.

130^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zpráva jednatele do členské schůze 3. 3. 1946, s. 1.

131^ Nově získávali statut legionáře i italští domobranci, příslušníci zahraničních vojska, členové Obrany národa a ti, kdo vstoupili v roce 1918 do Rudé armády. Počet členů se tak rozrostl na 391. SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zpráva jednatele za rok 1946, s. 2.; Zápis členské schůze z 2. 3. 1947.

132^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o členské schůzi ČsOL z 7. 9. 1947 a z 2. 11. 1947.

133^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o členské schůzi ČsOL z 1. 2. 1948, s. 3 - 5.

134^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis ustavující schůze SNR v Přerově, s. 1 - 2.

135^ Stanovy Svazu národní revoluce, Praha 1947, s. 1.

136^ Známá také jako „V“ brigáda.

137^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů.

138^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 3, Seznam členů Svazu národní revoluce.

139^ Tamtéž.

140^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Výsledky šetření prověřovací komise 10. 6. 1947.

141^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Hodnocení roku 1947.

142^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis o likvidaci Svazu národní revoluce, místní pobočky II.; inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis koordinační schůze SNR ze 7. března 1947, s. 1 - 4.; inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Resoluce proti utvoření II odbočky v Přerově z 12. března 1947.

143^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis o ustavující schůzi zájmové skupiny železničářů při SNR konané 19. července 1947, s. 1 - 2.

144^ V duchu socialisující parlamentní demokracie a revolučního odkazu našich padlých. Hlas osvobozených, roč. 4, č. 8, 25. února 1948, s. 1.; SOPVP prezidentu republiky. Hlas osvobozených, roč. 4, č. 8, 25. února 1948, s 1.

145^ Křen, Jan: Dvě století ve střední Evropě. Praha 2005, s. 601.

146^ Část mladších legionářů či těch zapojených ve druhém odboji odešla do emigrace, kde založili ČsOL v exilu, jejíž ústředí vzniklo v Londýně. Za cíl si organizace vytýčila propagovat svůj nesouhlas s poměry v Československu a získat demokratickou zahraniční veřejnost k myšlence obnovení demokracie ve svém domově. Blüh, Zuzana: Československá obec legionářská v zahraničí bude žít i nadále. Historie a Vojenství 58, č. 2, 2009, s. 125.

147^ Janák Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 159.

148^ Loučíme se: na shledanou!. Hlas osvobozených, roč. 4, č. 21, 26. května 1948, s. 3.

149^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 239 - 241.

150^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis předporadní schůze odbojových složek, s. 1.

151^ Jan Masaryk byl po této návštěvě v roce 1948 jmenován čestným občanem města Přerova. Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 90.

152^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o výborové schůzi ČsOL z 23. 2. 1948, s. 1.

153^ Byly pořádány přípravné schůze odbojových organizací, na které přerovskou ČsOL zastupoval předseda Rudolf Vanke, Jaroslav Minařík, Jaroslav Ludvík a František Sigmund. SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o výborové schůzi ČsOL z 13. 4. 1948, s. 2.

154^ Před svým zrušením sdružovala přerovská ČsOL 368 osob. SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o výborové schůzi ČsOL z 26. 7.; 23. 8. a 13. 9. 1948.

155^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o členské schůzi ČsOL z 3. 10. 1948, s. 1.

156^ Rozpočet spolku výrazně podvazoval jakékoliv kulturní aktivity a činnost sdružení se stále více omezovala výlučně na charitativní činnost a zabezpečení svých stárnoucích členů.

157^ SOkA Přerov: fond ČsOL Přerov, inv. č. 3, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí, Zápis o likvidující valné schůzi ČsOL z 23. 1. 1949, s. 1.

158^ SOkA Přerov: fond SNR Přerov, inv. č. 9, karton 1, Zápisy členských a výborových schůzí Sdružení českých partyzánů, Zápis o likvidující valné hromadě 18. 2. 1949, s. 1.

159^ Tamtéž, s. 1 - 3.

160^ SOkA Přerov: fond SOPV Přerov, inv. č. 4, karton 1, Zápisy výborových a členských schůzí.

161^ Spolupráce mezi magistrátem a spolkem zesílila hlavně v 30. letech za předsednictví přerovského starosty Richarda Kleibera.

162^ Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 258 - 259.

163^ Kvůli svému působení ve fašistické organizaci Vlajka však nebyl úředně jako legionář uznáván. K osudům Aloise Vocáska viz Fryščok, Miloslav Alexej: Hoch od Zbrorova. Brno 2001.