|
Bilingvní slovníky Slovník, jeho cíle a typy
|
| bet | 2/19 | | Sana | 07.04.2017 | | Hajmi | 72.3 Kb. | | #3477 |
Potřeby, které slovníky plní, lze shrnout aspoň zhruba do tří okruhů:
1-cestování, obchod a jiný praktické n. kulturní styky; hlavní okruhy častých n. pravidelných uživatelů jsou administrativa a překladatelé a tlumočníci;
2-odborný styk vázaný na terminologii; hlavní uživatelé jsou odborní překladatelé (tlumočníci tu téměř neexistují);
3-studium druhého jazyka a tím prohloubené budování předpokladu pro nejsystematičtější, nejširší a dlouhodobý styk, často bez bezprostředního styku; hlavní uživatelé jsou (zvl. univerzitní) studenti a lingvisté. Zvláště poslední okruh souvisí však i s potřebou budovat automatizované počítačové slovníky.
Z hledisek obsahových a jiných vnějších lze jemněji rozlišovat slovníky mnoha typů; k hlavním typům patří zvláště tato hlediska: (1) počet jazyků, (2) rozsah lexikonu (všeobecný, spisovný, slang aj.?), (3) obor jazykový a věcný (problémy terminologie a informace encyklopedické?), (4) čas a (5) zaměření slovníku (obecný-studijní/školní?).
Různou kombinací těchto hledisek je potenciálně daná i velmi pestrá škála možností, kterou lze ještě mnohonásobně v teorii rozšířit, zapojí-li se do této typologie i výše uvažované uživatelské funkční typy slovníku. Lze však uvažovat ještě o dalších, byť okrajových hlediscích, např. o distinkci apelativnost-propriálnost; i když se všechny dosud uvažované typy týkaly jen apelativ, lze si dobře představit i překladový slovník proprií (srov. Prague-Praha, Prága-Praha ap. pro angličtinu a ma_arštinu, ale i typ Cařihrad-Istanbul-Konstantinopol mající diachronní povahu aj.), slovník zkratek ap. V praxi se ovšem tento i další typy samostatně nevyskytují a obvykle se kombinují, a to jen do určité míry, a proto je většina stávajících slovníků svou povahou typicky smíšená.
|
| |
