Analýza kompozice Poésie pour pouvoir 3.1. Poésie pour pouvoir z pohledu Marca Battiera a teorie faktury
Marc Battier ve svém textu A Constructivist approach to the analysis of electronic music and audio-art – between instrument and faktura přináší do světa západní muzikologie termín z ruského konstruktivismu, a to faktura. Faktura v jeho případě značí technologická řešení, která elektroakustická hudba do díla přináší80.
Především v kapitole 2 jsme si již některé tyto principy vyjasnili. Nyní se na ně podívejme z Battierova hlediska. Faktura se projevuje hned v několika úrovních díla :
Prvním je prostorové řešení, kdy je orchestr rozdělen na tři samostatně fungující celky, které jsou rozmístěny v prostoru. Kolem tohoto prostoru jsou dále umístěny reproduktory, napojené na hrající magnetofon.
S tím souvisí elektroakustický prvek, který se projevuje ve dvou rovinách : v prostoru reproduktory, a v čase deformací magnetofonového pásu. Dá se tedy říci, že faktura zasahuje do všech složek díla.
3.2. Poésie pour pouvoir z hlediska kritického studia kódů
Mark C. Marino ve svém eseji Critical Code Studies nabízí tezi, že ,,počítačový kód není hodnotově neutrální a může být analyzován jako text. Kód lze podle Marina číst a vysvětlovat podobně jako literární dílo, kromě své funkcionality totiž nese význam jako forma symbolického vyjádření a interakce.“81
Jako příklad kódu, který kromě funkce nese význam, uvádí program Hello World : ,, "Hello World" is one of the first programs that computer scientists write in a programming language. The program, usually only a few lines of code, causes the computer to output a greeting, as if it were speaking. The Lisp (List Processing language) version of such a program, for example, looks like this:
(DEFUN HELLO-WORLD ()
(PRINT (LIST 'HELLO 'WORLD)))
DEFUN defines the function HELLO-WORLD (with no set arguments). The computer as a result will speak its greeting to the world in our natural language. What could be a more appropriate language for this activity than Lisp, a family of algebraic list processing languages developed for artificial intelligence (McCarthy 1979)?“82
V Boulezově skladbě Poésie pour pouvoir jsou přítomny tři kódy : notový záznam, určený pro orchestr, kód jako pokyny pro techniky, a pak Michauxova báseň. Poslední dva kódy jsou spolu silně propojeny, protože, jak si všímá Higashikawa83, magnetofonový pás byl upravován, aby některé hlásky vyzněly zkresleně. Technologický kód v tomto případě nejenom že s literárním dílem splývá, ale částečně ho překrývá, a literárním dílem se stává. Vzpomeňme si na to, že Boulez sám v této době říká, že ho více než literární podstata poezie začíná zajímat obecná podstata komunikace.
Závěr
Boulezova skladba Poésie pour pouvoir vzniká ve specifickém sociokulturním prostředí s velmi silnou literární kulturou, a ve specifickém historickém období, kdy je poezie chápána jako vysoké umění, a zároveň estetická kategorie, která pod sebe může sdružovat další prvky umění.
V této době také dochází ke změně v Boulezových tvůrčích zájmech. Původní vliv Olivera Messiaena a pařížské konzervatoře kombinuje s tendencemi v tehdejší elektroakustické hudbě, ať se jedná o jeho kolegy Pierra Schaeffera, Johna Cage či Karlheinze Stockhausena, či Edgara Varèse, který má nepřímý vliv na tvorbu Stockhausenovu. Tyto tendence jsou konkrétní a prostorová hudba.
Boulez také mění svůj názor na poezii. Doposud ho poezie zajímala především jako literární žánr, s Poésie pour pouvoir se však začíná zajímat spíše o komunikační situaci, kterou poezie vytváří. Tato myšlenka ,,dialogů“ se poté přenáší do vrcholné a pozdní fáze jeho tvorby.
Resumé
Bakalářská diplomová práce ,,Kontextuální analýza Poésie pour pouvoir Pierra Bouleze“ je pokusem o popsání kontextu vzniku a jednotlivých aspektů kompozice Poésie pour pouvoir Pierra Bouleze na text Henriho Michauxe. Metodou práce je aplikace novomediálních teorií a terminologie tzv. elektroakustické hudby. Klade si také za cíl přinést nový úhel pohledu na roli poezie ve skladatelské tvorbě Pierra Bouleze. Snaží se také jeho dílo zařadit do historického a sociokulturního kontextu doby jeho vzniku. Pojímá Poésie pour pouvoir nejen jako dílo hudební, ale především jako multimediální dílo, využívající prvky elektroakustické, prostorové a konkrétní hudby. Zohledněn je také literární prvek, báseň Poésie pour pouvoir Henriho Michaux. Vedlejším cílem práce je také v rámci studia nových médií pojmenovat tendence v chápání poezie v oblasti elektroakustické hudby v době vzniku Poésie pour pouvoir. Činí si také nároky být příspěvkem do debaty o vztahu poezie, novomediálního umění a elektroakustické hudby.
Résumé
Ma thèse de license ,,L’analyse contextuelle de Poésie pour pouvoir“ est un essai de décrire le contexte de génèse et des aspects différents de la composition Poésie pour pouvoir de Pierre Boulez sur les paroles de Henri Michaux. La méthode d’analyse, c’est l’application des théorèmes de la théorie de média interactifs et de la terminologie de la ,,musique électro-acoustique“ sur l’oeuvre. Le but de travail est aussi de regarder d’un autre point de vue le fonctionnement de la poésie dans l’oeuvre compositionniste de Pierre Boulez, et de décrire le contexte historique et socio-culturelle de temps de son génèse. Je comprends la Poésie pour pouvoir pas seulement comme une oeuvre musicale, mais comme une oeuvre multimédiale qui a des aspects de la musique électroacoustique, musique spatiale et musique concrète. On s’intéresse aussi sur l’aspect littéraire de l’oeuvre, ça veut dire la Poésie pour pouvoir comme un texte d’Henri Michaux. La thèse aussi questionne la rôle de la poésie dans la musique électroacoustique dans l’époque historique de Pierre Boulez. La thèse pourrait être considérée comme la partie du débat autour de la rélation entre la poésie, les médias interactifs et la musique électroacoustique.
|
