a po dosazení konstant R,F a za T=298K dostaneme
 [A] (2)
Z Randles-Ševčíkovi rovnice vyplývá, že proud píku (a také proud v jakémkoliv jiném bodě voltamogramu) je přímo úměrný druhé odmocnině rychlosti posunu potenciálu ( ). Z této vlastnosti vyplývá, že proud je řízen rychlostí difúze.
Potenciál Ep, při kterém proud dosahuje maximální hodnoty, souvisí s reversibilním polarografickým půlvlnovým potenciálem E1/2 následovně:
 [V] (3)
přičemž pro redukci platí znaménko -, pro oxidaci znamínko +.
Další charakteristický potenciál, který je možno lehko naměřit, je Ep/2 (tzv. půlpíkový potenciál), při kterém proud dosáhne poloviční hodnotu proudu píku, tj. ip/2. Potenciál Ep/2 souvisí s E1/2 vztahem:
 (4)
přičemž znaménko + platí pro redukci, znaménko – pro oxidaci.
Spojením rovnic (3) a (4) dostanu často používané kritérium reversibility systému:
 (5)
které platí při 25°C.
3.3.2.3 Přehled dalších potenciostatických metod
Kromě voltametrie s lineárním polarizačním napětím a cyklické voltametrie je v dnešní době používána řada dalších elektrochemických metod, jako jsou diferenční pulzní voltametrie (DPV – Differential Pulse Voltammetry), voltametrie s polarizačním napětím obdélníkového tvaru (SWV – Square Wave Voltammetry), coulometrie (Coul – Coulometry) či adsorptivní rozpouštěcí voltametrie (AdSV – Adsorptive Stripping Voltammetry). U AdSV se využívá tzv. prekoncentračního kroku pro akumulaci stanovované látky z analyzovaného roztoku na pracovní elektrodě. Netradiční, relativně nové elektrochemické metody jsou eliminační polarografie (EP – Elimination Polarography) a eliminační voltametrie s lineárním polarizačním napětím (EVLS – Elimination Voltammetry with Linear Scan) [21]. Tyto metody jsou založeny na principu eliminace proudů různého charakteru.
|
