Dlouhodobý rehabilitační plán

Dlouhodobý rehabilitační plán

Tento plán sestavujeme na dobu několika měsíců i let s ohledem na stav a potřeby pacienta. Vzhledem k výraznému zlepšení kvality života po operačním výkonu v porovnání s předoperačním stavem může nyní pacientka provádět činnosti, kterých nebyla před zákrokem již několik let schopna. Proto jsem pacientce doporučila kromě toho, aby pokračovala v kondičním cvičení v domácím prostředí, také skupinové cvičení pro parkinsoniky. Dále se pacientka může věnovat cyklistice, rotopedu, plavání, józe či Tai-chi dle osobního uvážení a zkušeností.

Pacientka má velice pěkný vztah se svým manželem, který je pro ni velkou psychickou oporou a proto se mi z psychologického hlediska jevily také společné procházky jako vhodná fyzická aktivita.

Je velice pravděpodobné, že pacientka přibere po operaci na váze, proto jsem ji doporučila, aby dodržovala zásady zdravé výživy a opravdu neopomíjela vhodnou pohybovou aktivitu.

Pacientku jsem také seznámila s možností přihlášení se do společnosti Parkinson. Díky této společnosti by se mohla účastnit různých rekondičních pobytů, společných výletů a besed. Dostala by se tak do kontaktu s pacienty se stejným onemocněním a to by mohlo podpořit její psychiku.

Z kompenzačních pomůcek jsem pacientce doporučila užívat vycházkovou hůl na kterou je zvyklá a která jí dodává pocit bezpečí.

5. Závěr

Parkinsonova nemoc je onemocnění s chronicko-progresivním průběhem, které vzniká na podkladě nedostatku dopaminu v mozku. Onemocnění vzniká v důsledku odumírání buněk v pars compacta substantiae nigrae. Proč ovšem dochází k odumírání těchto buněk není dosud zcela jednoznačně prokázáno.

V posledních letech se k léčbě příznaků Parkinsonovy nemoci začíná stále více využívat hluboké mozkové stimulace. Výhody této terapie spočívají v tom, že nedochází k destrukci mozkové tkáně, dále může být tento zákrok bez rizika prováděn bilaterálně a k úpravě parametrů stimulace dochází až po operaci, což lékařům poskytuje dostatečně dlouhý čas k tomu, aby operace byla co nejefektivnější.

Hluboká mozková stimulace subthalamického jádra vede ke zlepšení základních příznaků nemoci. Dále dochází ke zlepšení nebo úplnému vymizení fluktuací hybnosti a dyskinezí. U pacientů dochází k výraznému zlepšení kvality života a k návratu soběstačnosti. Pacienti mohou opět vykonávat činnosti, kterých nebyli před zákrokem schopni.

Po operaci dochází k úpravě parametrů stimulace a dávek léků. Tento proces bývá časově velice náročný a je nutno pacienta na tento problém upozornit předem, aby nepropadal panice, pokud se hned vše nedaří tak, jak by mělo. I u mé pacientky několikrát nastaly problémy, které měly vliv na její psychické rozpoložení. Vždy jsem se ji snažila povzbudit a vysvětlit, že až dojde k nastavení správné hodnoty stimulace a zjistí se, jaká dávka léků je pro ni optimální, bude vše v pořádku.

Léčebná rehabilitace je nezbytnou součástí života pacientů s Parkinsonovou nemocí. Musí však být prováděna přísně individuálně, protože každý pacient je jedinečný a nelze tudíž přistupovat ke každému stejně.

Po vstupním vyšetření, které jsem provedla, jsem stanovila krátkodobý rehabilitační plán, který však bylo nutné přizpůsobovat aktuálnímu stavu pacientky. Zaměřila jsem se především na nácvik chůze se synkinézami horních končetin. Spolupráce s pacientkou byla velice dobrá, byla komunikativní a velice snaživá.

Podle mého názoru, byla jak operace tak rehabilitace úspěšná. Před propuštěním pacientky z nemocnice bylo patrno, že dyskineze zcela vymizely. V porovnání s předoperačním stavem došlo také ke zmírnění rigidity a hypokineze. Navíc byla snížena dávka antiparkinsonské medikace – L-DOPA o 50%. Zlepšily se synkinézy horních končetin při chůzi. Celkové zlepšení zdravotního stavu pacientky mělo také veliký vliv na psychiku. I zde došlo k výraznému zlepšení.

Práce s pacientkou po hluboké mozkové stimulaci byla pro mě velikým přínosem a zkušeností, protože do této doby jsem neměla možnost se s takovýmto pacientem setkat.

4. Literatura

1. 
   AMBLER, Z. – BEDNAŘÍK, J. – RŮŽIČKA, E. a kol. Klinická neurologie. 1. díl, část obecná. Praha: Triton, 2004. 976 s.
   

2. 
   ANDRADE-SOUZA, Y. Comparison of Three Methods of Targeting the Subthalamic Nucleus for Chronic Stimulation in Parkinson’s Disease. Operative neurosurgery 2, duben 2005, roč. 56, s. 362-368
   

3. 
   BERGER, J. – KALITA, Z. – ULČ, I. Parkinsonova choroba. Praha: Maxdorf, 2000. 147 s.
   

4. 
   BREIT, S. Deep brain stimulation. Springer-Verlag, 2004. Publikováno online 19.8.2004, dostupné pro studenty ČVUT na World Wide Web: https://dialog.cvut.cz/index.html
   

5. 
   CAPKO, J. Základy fyziatrické léčby. Praha: Grada, 1998. 394 s.
   

6. 
   HALADOVÁ, E. a kolektiv. Léčebná tělesná výchova - cvičení. Brno: Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, 2004. 135 s.
   

7. 
   HAMANI, C. et al. Bilateral Subthalamic Nucleus Stimulation for Parkinson’s Disease: A Systhematic Review of Clinical Literature. Neurosurgery, 2005, roč. 56, č. 6, s. 1313-1320
   

8. 
   HROMÁDKOVÁ, J. a kolektiv. Fyzioterapie. Praha: H&H, 1999. 428 s.
   

9. 
   JEDLIČKA, P. – KELLER, O. Speciální neurologie. Praha: Galén: Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, 2005. 424. s
   

ISBN 80-7262-312-5 Galén

10. 
    LEWIT, K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha: Sdělovaci technika s Českou lékařskou komorou J.E.Purkyně, 2003. 411 s.
    

11. 
    LIPPERTOVÁ-GRÜNEROVÁ, M. Neurorehabilitace. Praha: Galén, 2005. 350 s.
    

12. 
    NÁHLOVSKÝ, J. et al. Neurochirurgie. Praha: Galén, 2006. 606 s.
    

13. 
    OPAVSKÝ, J. Neurologické vyšetření v rehabilitaci pro fyzioterapeuty. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2003. 91 s.
    

14. 
    PODĚBRADSKÝ, J. – VAŘEKA, I. Fyzikální terapie I. Praha: Grada, 1998. 264 s.
    

15. 
    REKTOR, I. et al. Parkinsonova nemoc: Doporučené postupy diagnostiky a léčby, II. Pozdní stadium. Praha:Galén, 2004. 59 s.
    

16. 
    RESSNER, P. – ŠIGUTOVÁ, D. Léčebná rehabilitace u Parkinsonovy nemoci. neurologiepropraxi.cz 2001, [cit. 20.11.2006] Dostupné na World Wide Web: http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200101-0010.php
    

17. 
    ROTH, J. – SEKYROVÁ, M. – RŮŽIČKA, E. a kolektiv. Parkinsonova nemoc. Praha: Maxdorf, 2005. 181 s.
    

18. 
    RŮŽIČKA, E. – ROTH, J. – KAŇOVSKÝ, P. aj. Parkinsonova nemoc a parkinsonské syndromy. Extrapyramidová onemocnění I. Praha: Galén, 2000. 256 s.
    

19. 
    RŮŽIČKA, E. et al. 2004 Parkinsonova nemoc: Doporučené postupy diagnostiky a léčby, I. Časné stadium. Praha: Galén, 2004. 60 s.
    

20. 
    RŮŽIČKA, E. et al. 2004b Hluboká mozková stimulace v léčbě Parkinsonovy nemoci a třesu: Pražská zkušenost 1998-2003. Česká a Slovenská neurologie a neurochirurgie, 2004, roč. 67/100, č. 6, s. 423-436.
    

21. 
    TROJAN, S. – DRUGA, R. – PFEIFFER, J. – VOTAVA, J. Fyziologie a léčebná rehabilitace motoriky člověka. Praha: Grada, 2001. 226 s.
    

22. 
    VAŇÁSKOVÁ, E. Testování v neurorehabilitaci. neurologiepropraxi.cz 2005, [cit. 12.12.2006] Dostupné na World Wide Web: http://www.neurologiepropraxi.cz/artkey/neu-200506-0006.php
    

23. 
    VÉLE, F. Kineziologie pro klinickou praxi. Praha: Grada, 1997. 266 s.
    

5. Seznam obrázků

Obr. 1 Anatomie bazálních ganglií.

Dostupné na World Wide Web: http://cti.itc.virginia.edu/~psyc220/kalat/JK246.fig8.15.basal_ganglia.jpg

Staženo: 21.2.2007

Růžička aj., 2000

Růžička aj., 2000

Dostupné na World Wide Web:

Staženo: 5.2.2007

Dostupné na World Wide Web:

Staženo: 19.10.2006

Dostupné na World Wide Web:

Staženo: 5.2.2007

Dostupné na World Wide Web:

Staženo: 5.2.2007

6. Přílohy

Příloha č.1 Parkinson Aktivity Scale (Opavský, 2003)

Ukázka efektivity DBS. Studijní materiál předmětu Neuroprosthetics vyučovaného v roce 2006 Prof. Kevinem Warwickem (University of Reading) na FEL ČVUT v Praze.