Masarykova univerzita
Filozofická fakulta
Ústav filmu a audiovizuální kultury
Bc. Martin Číp
(Teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, bakalářské kombinované studium)
Zapomenuté kino
Historie prvního stálého kina ve Valašském Meziříčí
v letech 1927 – 1952
Bakalářská diplomová práce
Vedoucí práce: doc. PhDr. Jiří Voráč, Ph.D.
Brno 2009
Děkuji vedoucímu práce doc. PhDr. Jiřímu Voráčovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky. Děkuji také všem pracovníkům archivů, knihoven, muzeí a dalších institucí, kteří mi pomáhali při náročném vyhledání materiálů pro tuto práci. V neposlední řadě děkuji mnoha obyvatelům Valašského Meziříčí, jejichž nadšení pro historii mi pomohlo získat řadu cenných informací.
Prohlašuji, že jsem pracoval samostatně a použil jen uvedených zdrojů.
V Brně dne 14. prosince 2009
.............................................
Martin Číp
Obsah
1. Úvod 5
2. Historie prvního stálého kina ve Valašském Meziříčí 8
2.1. Raná sokolská kinematografická představení (1912 – 1926) 10
2.2. Stavba a kolaudace nového kina Bio Sokol (1927 – 1928) 12
2.2.1. Mimořádná valná hromada TJ Sokol 14
2.2.2. Stavba a spor s Římsko-katolickým farním úřadem 15
2.2.3. Slavnostní otevření nového kina 1. dubna 1928 20
2.3. Bio Sokol v letech 1929 – 1941 21
2.3.1. Sociální historie: kinematografické licence, správa kina a program 21
2.3.2. Ekonomická historie 30
2.3.3. Technologická historie: zvukový film a stavební úpravy 34
2.4. Kino po zrušení TJ Sokol a poválečný vývoj do zestátnění v roce 1952 44
3. Závěr 49
4. Zdroje 52
4.1. Literatura a publikované prameny 52
4.2. Archivní prameny 56
4.2.1. Archivní pomůcky 57
4.3. Orální prameny 58
4.4. Periodika 58
4.5. Internetové zdroje 58
4.6. Citované filmy 59
5. Summary 60
6. Dokumentační příloha 61
6.1. Seznam příloh 61
6.2. Tabulky 63
6.3. Obrázky 65
6.4. Použité zkratky 73
1. Úvod
Valašské Meziříčí se nachází na severní Moravě u soutoku Rožnovské a Vsetínské Bečvy. Osídlení kolem Rožnovské Bečvy tvořilo historicky souměstí Valašského Meziříčí na levém a Krásna nad Bečvou na pravém břehu řeky. První písemné zmínky o obou osídleních pochází z konce 13. století. Zatímco Valašské Meziříčí bylo správním a kulturním centrem Valašska, Krásno nad Bečvou bylo díky svému rozvinutému textilnímu a sklářskému průmyslu významným průmyslovým střediskem. V době největšího rozkvětu, na přelomu 19. a 20. století, se pro Valašské Meziříčí vžilo označení Valašské Athény. Jedním z důvodů byl vznik regionálně významných středních škol. V roce 1871 bylo ve Valašském Meziříčí založeno gymnázium, které se stalo teprve třetím českým gymnáziem na Moravě. O tři roky později vznikla střední odborná škola pro zpracování dřeva. Ve městě také působily desítky spolků nejrůznějšího zaměření. Jeden z největších významů měla Tělocvičná jednota Sokol (TJ Sokol). Valašské Meziříčí v dnešní podobě vzniklo sloučením Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou v roce 1924. Město se v současnosti nachází ve Zlínském kraji, má kolem 28 tisíc obyvatel a zůstává významným regionálním centrem.
Cílem práce je popsat dějiny prvního a jediného stálého kina ve Valašském Meziříčí od roku 1927, kdy byly zahájeny úpravy místností bývalého pivovaru pro účely kina, do roku 1952, kdy kino oficiálně přešlo z vlastnictví TJ Sokol, kam patřilo od počátku, do majetku státu. Pro pochopení nezbytného kontextu jsou v práci zmíněny i události před rokem 1927 a v malé míře i po roce 1952. Dějiny kina končí až v roce 1981 jeho demolicí, ale vzhledem k velké časové náročnosti tohoto typu prací a omezenému rozsahu bakalářské práce došlo k zúžení popisu dějin biografu do historického mezníku, kterým je zestátnění kina v roce 1952.
V letech 1927 až 1941 bylo kino ve vlastnictví a správě TJ Sokol. V roce 1941 byl Sokol zrušen nacisty a následně došlo ke konfiskaci veškerého majetku. Po válce se sice kino stalo opět majetkem TJ Sokol, ale ta prakticky ztratila možnost zásadněji ovlivňovat dění v kině, neboť již byly v plném proudu přípravy na zestátnění kinematografie. Užší vymezení dějin kina by tedy mohlo být 1927 až 1941.
O historii Valašského Meziříčí vyšlo mnoho publikací, ale žádná z nich se historií sokolského kina nejenže podrobně nezabývá, ale většina knih se o něm ani nezmiňuje. Tam, kde zmínku o kině nalezneme, se jedná o okrajové sdělení v rozsahu maximálně několika vět. Například v knize Jaroslava Hýbla Valašské Meziříčí od minulosti k dnešku je zmínka o tom, že naproti velkouzenářství Pagáč upravila TJ Sokol budovu bývalého pivovaru na kino [Hýbl, 1976: 26]. V publikaci Pod Sokolským praporem: 1864-1994 je informace o koupi pivovaru v roce 1927 a otevření nového kina o rok později [Demel, 1994: 5]. V knize amatérského historika Jindřicha Janouška Historie Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou v datech se taktéž zmiňuje nákup budovy bývalého pivovaru v roce 1927 a následná přestavba kino [Janoušek, 1996a: 114]. Řada dalších publikací má podobu kolekcí starých pohlednic a fotografií [viz např. Janoušek, 1996b; Buruch, 1999; Fabián, 2009]. Celá budova kina je na snímcích zobrazena jen výjimečně a doprovodný text autorů těchto knih nepřináší žádné další podstatné informace. Z výše uvedeného vyplývá, že publikovaná literatura o historii Valašského Meziříčí uvádí jen nejzákladnější faktografické údaje o vzniku kina. Tato práce je tak založena na původním výzkumu archivních pramenů.
Základní metodologický přístup k této práci vycházel z nové filmové historie.1 Jedna z větví nové filmové historie se soustřeďuje na práci s velkým množstvím různorodých nefilmových pramenů a dat. Jejich analýza slouží ke komplexnímu porozumění vývojovým procesům ve filmovém průmyslu, především v oblasti ekonomiky, distribuce a uvádění [Szczepanik, 2004: 21]. Teoreticko-metodologická východiska pro tuto práci poskytla kniha Roberta C. Allena a Douglase Gomeryho Film History. Theory and Practice, v níž je výzkum filmové historie rozdělen do čtyř základních oblastí: estetická, technologická, ekonomická a sociální. V bakalářské práci je využito právě tohoto dělení (bez estetické historie). Pod sociální historií jsou zahrnuty poznatky o získávání kinematografických licencí, správě kina a programu, ekonomická historie shrnuje údaje o finančním hospodaření a technologická historie o zvukovém zařízení a stavebních úpravách kina. Rozdělení by ale nemělo zastřít skutečnost, že sociální, ekonomická a technologická historie kina jsou mezi sebou velmi úzce provázány a že rozhodnutí, co kam patří, není jednoznačné. Například nákup nového zvukového zařízení patří do technologické historie, ale souvisí rovněž s ekonomickou (dostatek finančních prostředků) a sociální historií (vyšší návštěvnost).
Příklady studií o české filmové historii na základě principů nové filmové historie nalezneme ve sborníku editora Pavla Skopala Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury. Obsažené studie byly další inspirací při tvorbě této práce.
Rekonstrukce zapomenuté historie kina Bio Sokol se v souladu s uvedeným metodologickým přístupem opírala o studium původních archivních pramenů, jejichž kompletní výčet je uveden v kapitole Zdroje. Nejvíce archivních materiálů se k historii sokolského kina nalézá ve Státním okresním archivu Vsetín (SOkA Vsetín) a Archivu Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí (ATJS VM).
Archiválie týkající se kina ve Valašském Meziříčí jsou v SOkA Vsetín uloženy ve fondu Okresní národní výbor Valašské Meziříčí (ONV VM) a Městský národní výbor Valašské Meziříčí (MNV VM). Dokumenty k předválečné historii sokolského kina jsou uloženy ve fondu ONV VM, protože součástí tohoto fondu jsou archiválie z bývalého Okresního úřadu ve Valašském Meziříčí, který byl prostředníkem mezi TJ Sokol a Zemským úřadem v Brně. Materiály z fondu ONV VM, které se týkají kina, pocházejí z období let 1912 až 1958, přičemž jsou v archivu nejčastěji zastoupeny dokumenty z let 1927 až 1941. Jsou to většinou žádosti TJ Sokol o prodloužení kinematografické licence nebo korespondence týkající se stavebních úprav a kolaudací. Dokumenty z období před rokem 1927 a po roce 1941 související s kinem jsou ojedinělé.2
Archiv Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí se nalézá v Sokolovně ve Valašském Meziříčí. Jednotlivé sokolské jednoty zřizovaly podle pokynů Československé obce sokolské (ČOS) pro správu svých kin kinoodbory. Zápisy kinoodboru Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí, která byla součástí župy Valašské Františka Palackého, byly jedním z nejdůležitějších archivních pramenů. Dochovaly se zápisy ze schůzí kinoodboru z let 1912 až 1920 a 1930 až 1940. V ATJS VM byly v souvislosti s kinem studovány také zápisy župního předsednictva a biografického odboru župy.
Součástí výzkumu byly rešerše dobových periodik. Mnoho zpráv o kině přinášely zejména noviny Lubina, které se označovaly za pokrokový list a měly tak blízko k sokolské ideologii. Články v Lubině jsou relevantnější o to více, že autoři rozsáhlejších článků o sokolských záležitostech byli členové TJ Sokol ve významných funkcích.
Problémem dvou výše zmíněných archivních zdrojů je jejich mezerovitost. V SOkA Vsetín se ke sledovanému období nalézají dokumenty související téměř výhradně se stavební činností a udělováním licencí. V ATJS VM jsou k dispozici zápisy kinoodboru, které ale nejsou tak podrobné. Ještě horší situace je pro časový úsek 1941 až 1952, ze kterého se o kině dochovaly jen zlomky archiválií. Tato práce ovšem přináší velmi mnoho nových faktografických údajů, které jsou výsledkem studia archivních pramenů, se kterými se doposud vůbec nepracovalo, rešerše dobových periodik a rozhovorů s pamětníky. Bakalářská práce obsahuje rovněž informace z literatury o dějinách československé kinematografie, a to nejen kvůli ilustraci souvislosti obecných dějin s těmi lokálními, ale také kvůli základnímu doplnění představy o fungování kina v obdobích, pro která chybí archivní prameny.
Pro sokolské kino ve Valašském Meziříčí je v této práci používán název Bio Sokol, neboť pod tímto názvem se objevuje ve většině úřední korespondence; vedle toho se v kinematografických licencích uvádí název Sokolský biograf a poměrně často se v dobových novinách vyskytuje také pojmenování Kino Sokol. Tam, kde je to z kontextu zřejmé, je občas místo názvu Bio Sokol používáno označení sokolské kino nebo jen kino, a stejně tak pro označení Tělocvičné jednoty Sokol Valašské Meziříčí je v textu práce používán název TJ Sokol, sokolská jednota nebo jednota. Označení Sokol se používá pro označení celého hnutí a ČOS, je-li myšleno vedení organizace Sokol. V seznamu zkratek nejsou uvedeny zkratky z citovaných pasáží. I přes velkou snahu se nepovedla vždy dohledat celá jména uváděných osob.
| 