Zapomenuté kino Historie prvního stálého kina ve Valašském Meziříčí

3. Závěr

Tělocvičná jednota Sokol Valašské Meziříčí se zanedlouho po svém založení v roce 1864 stala nejvýznamnějším spolkem ve městě. Kromě tělocvičných aktivit se její členové angažovali v politice a pořádali mnoho kulturních nebo sociálně prospěšných akcí. Z kulturních aktivit vynikala především činnost divadelní, sokolské divadlo bylo na přelomu 19. a 20. století přední divadelní scénou nejen ve městě, ale i na Valašsku. Od roku 1912 se v Sokolském domě kromě divadelních představení pořádaly také pravidelné projekce filmů, které byly přerušeny jen během první světové války.

V polovině dvacátých let 20. století vrcholil nárůst počtu členů sokolské jednoty a Sokolský dům tak kapacitně nestačil pro všechny pořádané akce. Na valné hromadě v roce 1927 bylo proto odhlasováno, že kinematografické projekce budou přesunuty do budovy zvlášť upravené k tomuto účelu. Jako místo pro nové kino byla vybrána budova bývalého pivovaru č. 268 na dnešní ulici Nábřeží nedaleko centra Valašského Meziříčí. Nové kino s názvem Bio Sokol mělo 746 míst k sezením a po celé období patřilo k nejnavštěvovanějším kinům širokého okolí.

Spolky zřizovaly kina hlavně z toho důvodu, že ze zisku mohly financovat svoji činnost. Nejinak tomu bylo i v případě kina Bio Sokol ve Valašském Meziříčí. S výjimkou let 1932 až 1935, během kterých se na rentabilitě kina negativně projevily důsledky hospodářské krize, bylo kino významným zdrojem příjmů jednoty v řádech tisíců korun ročně. Proto ostatní spolky působící ve Valašském Meziříčí vnímaly rozhodnutí o stavbě nového kina v roce 1927 a jeho otevření o rok později jako další posílení monopolu sokolů ve městě. Městské zastupitelstvo se totiž při správním řízení o udělení kinematografické licence muselo vyjádřit, zda udělení licence pro daný subjekt podporuje, nebo nepodporuje. I když kinematografické licence uděloval zemský úřad, k názoru obce obvykle přihlížel a Městské zastupitelstvo ve Valašském Meziříčí vždy podpořilo jen žádost TJ Sokol.

Římsko-katolický farní úřad, ideově a personálně spojený s neúspěšným žadatelem o vlastní kinematografickou licenci – s organizací Orel, několik měsíců zdržoval otevření kina. Další žadatel, Dělnická tělocvičná jednota, byl po obdobném neúspěchu se získáním kinematografické licence přinucen ke zřízení kina (prosinec 1928) v přilehlé obci Krhová, ale vzhledem k poloze, velikosti a technickému vybavení nemohlo kinu Bio Sokol výrazněji konkurovat. S legionáři, dalšími zájemci o provozování kinematografické licence, se Tělocvičná jednota Sokol dohodla na finanční podpoře jejich organizace.

Kromě podpory města byla největší výhoda sokolů v jejich vysokém počtu ve Valašském Meziříčí a velmi dobré organizovanosti. Obstarání velkého množství finančních prostředků na stavbu kina byla jedna věc, ale druhou, rozhodující pro úspěch Tělocvičné jednoty Sokol, bylo zajištění běžného provozu kina s několika sty místy. Toho byli v této době schopni jen sokolové [Sekerka, 2009: rozhovor].

Správu kina Bio Sokol vykonával kinoodbor zřízený Tělocvičnou jednotou Sokol. Členové kinoodboru vždy na začátku roku hlasovali o rozdělení funkcí a příslušné agendy. Od roku 1931 byl předsedou kinoodboru Josef Demel, Arnošt Dadák, Antonín Moravec, Bohumír Holotík a Bohuslav Petr.

Návštěva kina Bio Sokol byla nejpopulárnější a nejdostupnější zábavou ve městě. V roce 1937 mělo kino kolem 100 000 návštěvníku a v roce 1940 jich bylo dokonce 150 000. V župě Valašské Františka Palackého (kterou tvořilo 43 jednot, např. valašskomeziříčská, frenštátská, rožnovská nebo vsetínská) tak chodil 1 ze 4 návštěvníků sokolských kin právě do valašskomeziříčského kina Bio Sokol. Přední postavení kina v kulturním životě města potvrzují také desítky článku v místních novinách.

Jednou z nejvýznamnějších událostí po otevření kina byl nákup zařízení na přehrávání synchronního zvukového filmu (zvukový projektor firmy Gaumont) v květnu 1931 za 160 000 Kč. Zavádění zvukového filmu bylo v novinách nejsledovanější události týkající se kina Bio Sokol. Nákup velmi drahého zvukového zařízení byl hlavně ekonomickým rozhodnutí. Rozhodnutí založených na ekonomických úvahách bylo více – ať již myslíme první projekce od roku 1912, boj za náhradní promítání v roce 1915 nebo rozhodnutí o stavbě nového kina v roce 1927.

Rok 1938 a ještě více vznik Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939 zásadně ovlivnily fungování všech složek československé kinematografie. Změny v nabídce filmů, účetnictví nebo protižidovská nařízení neměnily ale nic na skutečnosti, že kino stále řídili sokolové, a to i po roce 1939 prostřednictvím svého kinoodboru. 13. dubna 1941 byla Tělocvičná jednota Sokol Valašské Meziříčí okupačními úřady zrušena a provozovatelem bylo Českomoravské filmové ústředí a od roku 1944 do konce války Českomoravská kinematografická společnost. Nebylo zjištěno, že by do kina, v roce 1941 přejmenovaného na Kino Alfa, byli okupačními úřady dosazeni správci jako do velkých pražských a brněnských kin. Zástupcem kina nebo obchodním vedoucím byl stále Bohuslav Petr, který byl před válkou předsedou sokolského kinoodboru.

Po válce zahájilo kino pravidelný provoz 30. srpna 1945. V roce 1945 začalo v celém Československu zestátňování kin, které se nevyhnulo ani kinu Bio Sokol. Kino bylo od osvobození fakticky řízeno státní správou (zplnomocněnci pro správu státních kin). Správcem dosazeným v roce 1946 byl Miroslav Holčák, který před válkou působil v Dělnické tělocvičné jednotě. Kino ve stejné době změnilo název z poválečného Kino Sokol na Valašské kino. Kino bylo oficiálně majetkem TJ Sokol do uplatnění zákona o organizaci tělesné výchovy a sportu v roce 1952, poté se stalo majetkem ROH Valašské dřevařské závody a od roku 1957 bylo ve vlastnictví Městského národního výboru Valašské Meziříčí. Dějiny kina končí v roce 1981 jeho demolicí. Na jeho místě bylo vybudováno moderní kino, které pod názvem kino Svět existuje dodnes.

Kino bylo, stejně jako v mnoha jiných městech, významným fenoménem kulturního a společenského života první republiky. Bio Sokol bylo nejnavštěvovanějším zábavním podnikem a zejména s nástupem zvuku směřovala ke kinu mnohá kulturní očekávání, která dnes můžeme studovat na základě četby dobových periodik a rozhovorů s pamětníky. Ovšem ze studia archivních dokumentů vyplývá, že základním hybatelem vývoje kina byla ekonomická rentabilita. Příkladem může být příchod zvukového filmu. Dobový tisk sice psal o důsledcích zavádění zvuku na kvalitu promítaných snímků nebo prožitků s tím spojených, ale v prostudovaných archivních materiálech se o jiných než ekonomických dopadech nikdy nejednalo. Kromě ekonomických úvah a prostého faktu, že v distribuci klesalo množství němých filmů, byly pro zřízení kina také důvody kulturní nebo rivalita mezi sokolskými jednotami. Z archivních pramenů ovšem jednoznačně vyplývá, že kvalita promítaných filmů se na schůzích kinoodboru projednávala s ohledem na návštěvnost, která znamenala vyšší nebo nižší zisk.

Od konce války rostl politický význam kina. Okupační úřady měly kromě ekonomického užitku zájem o propagační využití. Pro obyvatele města bylo kino v podstatě jediný druh povolené zábavy a navíc si cenili jinak zakázané možnosti shromažďování [Sekerka, 2009: rozhovor].

Příklad postupné ztráty vlivu sokolů na správu svého majetku může být typický pro mnoho předválečných biografů. Poměrně překvapivé bylo zjištění, že kino mohlo být jednotou spravováno až do března 1941, ačkoliv Sokol patřil k organizaci, která byla svojí ideovou podstatou jednoznačně proti novým poměrům v Protektorátu Čechy a Morava. Dokonce i po zrušení sokolské organizace a převedení majetku na okupační správu zůstávali ve vedení lidé dlouhodobě spjatí se Sokolem. Od roku 1946 bylo kino řízeno lidmi jmenovanými státní správou a trvalo dalších 6 let než byl majetek jednotě podruhé státem oficiálně odebrán.

Jak již bylo naznačeno, poznatky získané ze studia dějin kina Bio Sokol jsou užitečné i pro lepší pochopení dějin české kinematografie. Kino patřilo k velké síti sokolských biografů, a tak vliv jednotlivých historických událostí demonstrovaných na příkladu většího spolkového kina nabízí lepší představu o fungování téměř poloviny všech československých biografů v první polovině 20. století.

4. Zdroje

4.1. Literatura a publikované prameny

BALETKA, Ladislav – PAŠTIKOVÁ, Jana (2007): Historie a současnost podnikání na Vsetínsku, Valašskomeziříčsku a Rožnovsku. Žehušice: Městské knihy.

BALETKA, Ladislav (1971): Valašské Meziříčí: Črty o vývoji města a jeho památkách. Valašské Meziříčí: Výbor pro oslavy 100. výročí gymnasia ve Valašském Meziříčí.

BALETKA, Ladislav, aj. (1983): Okres Vsetín: Vlastivědná příručka pro učitele základních škol. Vsetín: Odbor školství ONV.

BARTOŠ, Josef, aj. (1966): Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848-1960. Sv. 1, Územně správní vývoj státních a společenských institucí a organizací na Moravě a ve Slezsku v letech 1848-1960. Ostrava: Profil.

BEDNAŘÍK, Petr (2003): Arizace české kinematografie. Praha: Karolinum.

BÍLEK, Lubomír, aj. (2002): Z historie Sokola na severní Moravě. Mohelnice: Severomoravská župa sokolská ČOS.

BOROVIČKA, Milan, aj. (1973): Valašské Meziříčí. Ostrava: Profil.

BURUCH, František (1999): Staré pohledy na Valašské Meziříčí a okolí. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí.

DEMEL, Jiří (1994): Pod Sokolským praporem: 1864-1994. Valašské Meziříčí: Tělocvičná jednota Sokol.

DEMEL, Jiří (1995): Valašské Meziříčí aneb Vzpomínání a toulání. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí.

DEMEL, Jiří (2004): Sokol nad Bečvami. Historie a současnost tělovýchovné jednoty Sokol ve Valašském Meziříčí 1864-2004. Valašské Meziříčí: Tělocvičná jednota Sokol.

Dohnalová, Emilie, aj. (1991): Bibliografie okresu Vsetín. Brno: Státní vědecká knihovna Olomouc, Okresní knihovna Vsetín, Okresní vlastivědné muzeum Vsetín, Muzejní a vlastivědná společnost v Brně.

DOLANSKÝ, Julius (1973): Sto deset let Sokola: 1862-1972. Praha: Olympia.

DVOŘÁKOVÁ, Tereza (2006): Českomoravské filmové ústředí. Iluminace, 18, č. 3, s. 191-193.

EISMANN, Šimon (1999): Osudy spolkových biografů v poválečném Československu. Iluminace, 11, č. 4, s. 53-86.

FABIÁN, Josef (2000): Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska. Valašské Meziříčí: Občanské sdružení Valašské Athény.

FABIÁN, Josef, aj. (2009): Valašské Meziříčí v zrcadle času. Valašské Meziříčí: Valašské Athény.

FERBASOVÁ, Petra (2006): Přijetí a realizace zákona o organizaci veřejné správy z roku 1927. Brno: Masarykova univerzita (bakalářská práce).

HEISS, Gernot – KLIMEŠ, Ivan (2003): Obrazy času. Praha – Brno: Národní filmový archiv – Rakouský ústav pro východní a jihovýchodní Evropu, odbočka Brno.

HÝBL, Jaroslav (1976): Valašské Meziříčí od minulost k dnešku. Valašské Meziříčí: [b.j.].

CHRIST, Leopold (199-?): Pozdrav z Krásna. Valašské Meziříčí: [b.j.].

JANOUŠEK, Jindřich (1992): Valašské Meziříčí na starých pohlednicích.. Valašské Meziříčí: Městský úřad ve Valašském Meziříčí.

JANOUŠEK, Jindřich (1996a): Historie Valašského Meziříčí a Krásna nad Bečvou v datech. Valašské Meziříčí: Colora.

JANOUŠEK, Jindřich (1996b): Proměny Valašského Meziříčí na pohlednicích. Valašské Meziříčí: Kulturní zařízení města Valašské Meziříčí.

JUREČKA, Arnošt (ed.) (1947): 80 let divadelní činnosti Sokola ve Valašském Meziříčí. Valašské Meziříčí: Divadelní odbor Sokola.

KMENT, Zdeněk (2008): Kulturní a společenský rozvoj Valašského Meziříčí v letech 1853 až 1948. Valašské Meziříčí: ECHO Valašska.

KUBÍČEK, Jaromír (1989): Bibliografie novin a časopisů na Moravě a ve Slezsku v letech 1918-1945. Brno: Státní vědecká knihovna.

KUPKOVÁ, Marika (2006): Zestátnění české kinematografie. Brno: Masarykova univerzita (prezentace k přednášce, 2. 10. 2006).

KUSÝ, Antonín, aj. (1932): Jak se vede kino a půjčovna. Praha: Čefis.

Meinel, Walter (1931): Příručka pro zkoušku kinooperatérskou v otázkách a odpovědích. Praha: [Filmový kurýr]; přel Jiří Havelka a Jaroslav Menčík.

NOVÁK, B. – HAVELKA, Jiří (1934): Základy zvukové techniky. Praha: Čefis.

PIŠTORA, Ladislav (1996): Filmoví návštěvníci a kina na území České republiky. Od vzniku filmu do roku 1945. Iluminace, 8, č. 4, s. 35-60.

RANDÝSEK, Jaroslav (1914): Tělocvičná jednota "SOKOL" ve Valaš. Meziříčí 1864-1914. K padesátiletému jubileu. Valašské Meziříčí: Tělocvičná jednota Sokol.

SKOPAL, Pavel (ed.) (2005): Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury. Brno: Masarykova univerzita.

STRNAD, Julius (1944): Zvukový film a jeho obsluha. Praha: Elektrotechnický svaz českomoravský.

ŠEVČÍKOVÁ, Marie – LANG, Adolf (eds.) (1933): Úroda čtyřiceti let sokolské župy Valašské Fr. Palackého 1893-1933. Valašské Meziříčí: Sokolská župa Valašská Františka Palackého.

ŠTÁBLA, Zdeněk (1989): Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896-1945. Sv. 2. Praha: Československý filmový ústav.

ŠTÁBLA, Zdeněk (1990a): Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896-1945. Sv. 3. Praha: Československý filmový ústav.

ŠTÁBLA, Zdeněk (1990b): Data a fakta z dějin čs. kinematografie 1896-1945. Sv. 4. Praha: Československý filmový ústav.

TABERY, Karel (ed.) (2004): Kinofikace Moravy: Bruntál, Bystřice pod Hostýnem, Bzenec, Havířov, Holešov, Jihlava, Kroměříž, Luhačovice, Nový Jičín, Šumperk, Uherské Hradiště, Zlín. Olomouc: Univerzita Palackého.

WAIC, Marek (ed.) (1998): Sokol, jeho vznik, vývoj a význam. Mezinárodní konference. Praha, září 1997. Praha: Organizační výbor mezinárodní konference.

WAIC, Marek, aj. (1996): Sokol v české společnosti: 1862-1938. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta tělesné výchovy a sportu.

WALDAUF, Jan (2007): Sokol: malé dějiny velké myšlenky. Luhačovice: Atelier IM.

4.2. Archivní prameny

• 
  Kronika, (1927-1928).
  

• 
  Bio Sokol. Kniha zápisů 1, (1912-1920).
  
• 
  Bio Sokol. Kniha zápisů 4, (1930-1940).
  
• 
  Korespondence týkající se žádosti o navrácení kina, (1996-1997).
  
• 
  Zápisní kniha o schůzi župního předsednictva (srpen 1938-duben 1948).
  
• 
  Zápisy biografického odboru župy Valašské Františka Palackého: Kniha zápisů č. 1, (1928-1945).
  

• 
  Sbírka fotografií.
  

• 
  Sbírka fotografií a pohlednic kina a okolí.
  

• 
  Vzpomínky Miroslava Holčáka na zřízení kina Bio Elektra v Krhové (rukopis).
  

• 
  fond Městský národní výbor Valašské Meziříčí (1864) 1945-1990 (1992)
  
  • 
    inv. č. 456, k. 12, 1945-1950 – divadlo, kino, umělecké podniky
    
  • 
    inv. č. 615, k. 31, 1951-1953 – organizace akce Filmové jaro
    
  • 
    inv. č. 696, k. 41, 1979-1990 – korespondence druhého místopředsedy v záležitostech kultury
    
  • 
    inv. č. 818, k. 187, 1957-1958 – návrh generální opravy kina
    
  • 
    inv. č. 861, k. 225, 1965-1973 – zajišťování úvěrů, studie návratnosti investic na výstavbu kina
    
  • 
    inv. č. 879, k. 242, 1966-1976 – plánování investic ve školství a kultuře, kulturní zařízení kina
    
  • 
    inv. č. 1111, k. 434-437, 1976-1986 – projektové úkoly stavebních prací v kultuře, zejména výstavby kina ve VM, rekonstrukce a generální opravy kina Svět a zastřešení letního kina
    
  • 
    inv. č. 1202, k. 475, 1961 – perspektivní plán rozvoje kultury na léta 1961-1965 a hodnocení jeho plnění
    
  • 
    inv. č. 1208, k. 475, 1958-1988 – kino a filmový klub, zápisy z výborových schůzí Filmového klubu, zprávy o plnění plánu kin
    
  • 
    inv. č. 1450, 1981 – asanace v rámci generální opravy kina, fotografie
    
• 
  fond Okresní národní výbor Valašské Meziříčí (1851) 1945-1960
  
  • 
    inv. č. 360, k. 38, (1910) 1948 – adaptace kina
    
  • 
    inv. č. 427, k. 1003, 1948-1953 – plánování investic, generální opravy
    
  • 
    inv. č. 433, k. 105, (1923) 1945-1953 – požární dohled nad kiny, stavební úpravy kin
    
  • 
    inv. č. 685, k. 370, 1958 – požadavky na materiálně-technické zásobování pro rok 1959, škol, osvětových besed a kin
    
  • 
    inv. č. 921, k. 548-549, 1864-1952 [nezpracováno] – Tělocvičná jednota Sokol Valašské Meziříčí (Na žádost prohlédnuto zaměstnancem archivu.)
    
  • 
    inv. č. 1100, k. 789, 1947-1958 – oprava kina
    
• 
  Kronika města Valašské Meziříčí (1927-1948, 1963-1987).
  

4.2.1. Archivní pomůcky

BALETKA, L. – PODZEMNÁ, A. (1978): Okresní národní výbor Valašské Meziříčí (1851) 1945-1960. [Vsetín]: Moravský zemský archiv v Brně a Státní okresní archiv Vsetín.

4.3. Orální prameny

SEKERKA, Radko: 27. 11. 2009 (Valašské Meziříčí; záznam nebyl pořizován).²⁰²

4.4. Periodika

4.5. Internetové zdroje

.

Cinematographes. < http://cinematographes.free.fr/index.html>.

Česká obec sokolská. .

Český statistický úřad.

Ernemann CineTec GmbH. .

Film Indexes Online. .

Filmportal. .

Film-Tech. .

Internetová jazyková příručka. - Ústavu pro jazyk český AV ČR .

Jednotná informační brána. .

Katalog Český hraný film 1898 – 1970. .

Krajská knihovna Františka Bartoše. .

List of vintage movie cameras, projectors, precinema, etc. .

Městská knihovna Valašské Meziříčí. .

Moravská zemská knihovna v Brně. .

Národní knihovna České republiky. .

Sbírka zákonů a mezinárodních smluv (Ministerstvo vnitra České republiky). .

Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. .

Státní okresní archiv Vsetín. .

TJ Sokol Libochovice. .

Vysokoškolské kvalifikační práce. .

Wikipedia. .

Wikizdroje. .

4.6. Citované filmy

Cirkus Renz (Zirkus Renz, Wolfgang Neff, Německo, 1926)

Čapajev (Georgij Vasiljev a Sergej Vasiljev, SSSR, 1934)

Dům ztraceného štěstí (Josef Rovenský, ČSR, 1927)

Její princ (Vladimir Ch. Vladimírov, ČSR, 1927)

Když struny lkají (Friedrich Feher, ČSR, 1930)

Lucerna (Karel Lamač, ČSR, 1925)

On a jeho sestra (Karel Lamač a Martin Frič, ČSR, 1931)

Znáš onen malý domek u jezera? (Max W. Kimmich, Viktor Brumlík, ČSR, 1929)

Zpívající bloud (The Singing Fool, Lloyd Bacon, USA, 1928)

5. Summary

The aim of this bachelor thesis “A Forgotten Cinema” was to describe a history of the first and the biggest cinema in Valašské Meziříčí from the beginning of its construction in 1927 to 1952, when the cinema was nationalized. In 1952, the ownership of the cinema was changed from an ancestral owner Tělocvičná jednota Sokol Valašské Meziříčí to state-owned organizations. The methodological approach came from the new film history. This bachelor thesis was based on an archival research.

The cinema, called Bio Sokol, was built by Tělocvičná jednota Sokol in the period of the years 1927-1928 in the centre of the city Valašské Meziříčí with approximately 6 300 inhabitants (without many nearby and later connected villages), which is situated in the north-east part of Moravia. The building of the first cinema aroused from a reconstruction of an old brew-house. The cinema with 746 seats was thought to be medium large in context of all Czechoslovakia cinemas. Bio Sokol was one of the most important phenomenon in a cultural history of the city, because it was the most visited entertainment enterprise not only for the city, but also for a large neighborhood.

In the most detailed described period of the years 1929 to 1941, the explanation of the history of Bio Sokol was divided into three chapters: social history (the obtaining cinematography licenses, the cinema administration and program), economic history (management of cinema) and technological history (mainly the purchasing of sound devices).

The cinema was part of a large group of Czechoslovakia cinemas owned by Sokol. The findings about one cinema can be useful for better understanding of almost half of all Czechoslovakia cinemas in first half of the 20th Century.

6. Dokumentační příloha

6.1. Seznam příloh

Tabulka 1: Rozdělení nejdůležitějších funkcí v kinoodboru TJ Sokol Valašské Meziříčí v letech 1930 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4]. 63

Tabulka 2: Počty celovečerních filmů hraných v kině Bio Sokol v letech 1931 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4; SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, (*) Seznamy hraných filmů (1931-1938) z žádostí o prodloužení kinematografické licence]. 63

Tabulka 3: Výdaje a příjmy kina v letech 1933 až 1940 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Účetní výkazy (1933-1940) z žádostí o prodloužení kinematografické licence]. 64

Obrázek 1: Sokolský dům, ve kterém byl v letech 1912 až 1928 biograf, 1927 [SA Josef Fabián]. 65

Obrázek 2: Kolorovaná pohlednice zobrazující zleva Mostní ulici, Restauraci českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě (tzv. Pivovarská restaurace) a budovu pivovaru, za kterou je fara a kostel, 1910 [Fabián, 2009: 102]. 65

Obrázek 3: Fotografie pivovarských budov a dnešní ulice Nábřeží, 1915 [Fabián, 2009: 220]. 66

Obrázek 4: Hotel Tobolář z Mostní ulice za nímž jde vidět napravo budova pivovaru, 192-? [Fabián, 2009: 96]. 66

Obrázek 5: Plán přestavby bývalé pivovarské budovy č. 268 na nové sokolské kino, architekt František Krásný, řez A, 1927 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Plán na přestavbu sladovny akc. pivovaru, květen 1927] 67

Obrázek 6: Plán přestavby budovy č. 268, architekt František Krásný, řez B, 1927 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Plán na přestavbu sladovny akc. pivovaru, květen 1927] 67

Obrázek 7: Fotografie kina Bio Sokol z Vodní ulice, 1928 [Baletka – Paštiková, 2007: 55]. 68

Obrázek 8: Fotografie pořízená z Krásna nad Bečvou zachycuje zleva most přes Rožnovskou Bečvu a za ním navazující Mostní ulici, Hotel Tobolář a budovu kina, 1936 [Janoušek, 1996b: 51]. 68

Obrázek 9: Protektorátní vstupenka do Kina Alfa [SA Josef Fabián]. 68

Obrázek 10: Situační plán blízkého okolí kina (červeně vyznačeno) v roce 1949 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 1100, k. 789, Návrh na úpravu místního kina v obci VM, 19. 7. 1949]. 69

Obrázek 11: Bio Sokol z ulice Nábřeží, 1951 [SA Josef Fabián]. 70

Obrázek 12: Fotografie sálu kina, fotograf Jiří Fojtík, 1973 [SA Jiří Fojtík]. 71

Obrázek 13: Asanace původní budovy kina, 1981 [SOkA Vsetín, f. MNV VM, inv. č. 1450, Asanace v rámci generální opravy kina, fotografie, 22. 6. 1981]. 72

Obrázek 14: Reklama na zvukové zařízení Radio Junior firmy Gaumont [Meinel, 1931: 95]. 73

6.2. Tabulky

	předseda	čestný	jednatel	pokladník	účetní	hospodář,	vedoucí
		předseda				zástupce	promítačů
						licence
1930	Demel, J.		Janovský, J.	Valtr, F.	Holotík, B.	Koňařík, A.
1931	Dadák, A.	Demel, J.	Janovský, J.	Valtr, F.	Holotík, B.	Koňařík, A.
	od prosince:
	Demel, J.
1932	Moravec, A.	Demel, J.	Janovský, J.	Valtr, F.	Holotík, B.	Koňařík, A.	Petr, B.
1933	Holotík, B.	Demel, J.	Petr, B.	Valtr, F.	Janovský, R.	Koňařík, A.	Petr, B.
1934-38	Holotík, B.	Demel, J.	Petr, B.	Moravec, A.	Janovský, R.	Koňařík, A.	Petr, B.
1939	Holotík, B.	Demel, J.	Petr, B.	Moravec, A.	Janovský, R.	Koňařík, A.	Petr, B.
	od dubna:		od dubna:
	Petr, B.		Holotík, B.
1940	Petr, B.	Demel, J.	Holotík, B.	Moravec, A.	Janovský, R.	Koňařík, A.

Tabulka 1: Rozdělení nejdůležitějších funkcí v kinoodboru TJ Sokol Valašské Meziříčí v letech 1930 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4].
Celá jména: Dadák, Arnošt; Demel, Josef; Holotík, Bohumír; Janovský, Julius; Janovský, Rudolf; Koňařík, Alois; Moravec, Antonín; Petr, Bohuslav; Valtr, František.

	počet	počet	filmy podle země výroby (výběr)
	představení	filmů	české	americké	německé	francouzské
1931	278	178	12		108
1932	271	135			48
1933*		130	15	58	40	6
1934		136	17	27	58	23
1935	213	148	18	28	71	12
1936	221	156	18	60	53	15
1937	238	154	24	54	56	6
1938*		156	24	36	23	4
1939	358	177	38	93	23	7
1940	465	167	45	66	44

Tabulka 2: Počty celovečerních filmů hraných v kině Bio Sokol v letech 1931 až 1940 [ATJS VM, Bio Sokol. Kniha zápisů 4; SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, (*) Seznamy hraných filmů (1931-1938) z žádostí o prodloužení kinematografické licence].
Chybějící údaje se nepovedlo dohledat.

	PŘÍJMY	VÝDAJE
		daň z obratu	dávka ze zábav
1933	221 312	200 391
		5 845
1934	268 648	196 352
		11 054	32 714
1935	267 255	210 860
		10 084	32 870
1936	307 142	288 842
			39 815
1937	320 884	282 656
		9 613	45 705
1938	319 176	278 959
		9 566	43 126
1939	418 162	372 941
			60 027
1940
			78 894

Tabulka 3: Výdaje a příjmy kina v letech 1933 až 1940 [SOkA Vsetín, f. ONV VM, inv. č. 360, k. 38, Účetní výkazy (1933-1940) z žádostí o prodloužení kinematografické licence].
Podrobnější představu o struktuře příjmů a výdajů si můžeme udělat na příkladu roku 1937. Příjmy 320 884 Kč se skládaly ze zisku z promítání filmů 306 723 Kč, šatny 5 792 Kč, reklamy a pronájmu budovy 7 913 Kč a darů 456 Kč. Výdaje 282 656 Kč zahrnovaly kromě daní ještě půjčovné 122 323 Kč, mzdy 16 101 Kč, náklady za dovoz filmů 11 861 Kč nebo například tisk 10 217 Kč. Ve výdajích nejsou zahrnuty odpisy. Všechny hodnoty jsou uvedeny v Kč a od roku 1939 v K. Chybějící údaje se nepovedlo dohledat.

Nejlepším indikátorem rostoucí návštěvnosti kina jsou rostoucí odvody na dávku ze zábav. Dávka ze zábav tvořila určitý podíl z ceny vstupenky. Pro levné lístky byla určena pevně danou sazbou: cena vstupenky 1 Kč – sazba 10 h, 2 Kč – 40 h. U dražších lístků byla dávka ze zábav určena postupně rostoucí procentuální sazbou (až 50 % z ceny vstupenky) [Kusý, 1932: 32-38] .

6.3. Obrázky

Obrázek 1: Sokolský dům, ve kterém byl v letech 1912 až 1928 biograf, 1927 [SA Josef Fabián].

Obrázek 2: Kolorovaná pohlednice zobrazující zleva Mostní ulici, Restauraci českého akciového pivovaru v Moravské Ostravě (tzv. Pivovarská restaurace) a budovu pivovaru, za kterou je fara a kostel, 1910 [Fabián, 2009: 102].

Obrázek 3: Fotografie pivovarských budov a dnešní ulice Nábřeží, 1915 [Fabián, 2009: 220].

Download 10,77 Mb.