• 12. 1. 2 Publikované prameny
  • 12. 3 Nepublikované práce
  • 12. 4 Elektronické zdroje
  • Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013




    Download 285.74 Kb.
    bet9/10
    Sana07.04.2017
    Hajmi285.74 Kb.
    1   2   3   4   5   6   7   8   9   10

    12. Seznam pramenů a literatury

    12. 1 Prameny

    12. 1. 1 Prameny archivní povahy


    Státní okresní archiv Přerov

    Fond Československá obec legionářská - místní jednota Přerov

    Fond Okresní národní výbor Přerov

    Fond Svaz národní revoluce - Sdružení českých partyzánů - místní odbočka Přerov

    Fond Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu - místní odbočka Přerov

    12. 1. 2 Publikované prameny


    Stanovy Svazu národní revoluce. Praha 1947.

    12. 1. 3 Periodika


    Hlas osvobozených

    Hlas revoluce

    Národní osvobození

    Národní revoluce


    12. 2 Literatura


    Blüh, Zuzana: Československá obec legionářská v zahraničí bude žít i nadále. Historie a Vojenství, roč. 58, č. 2, 2009.

    Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993.

    Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří – Malíř, Jiří: Občanské elity a obecní samospráva 1848 – 1948. Brno 2006.

    Fryščok, Miloslav Alexej: Hoch od Zborova. Brno 2001.

    Fučík, Josef: Generál Podhajský. Praha - Litomyšl 2009.

    Gebhart, Jan – Kuklík, Jan: Druhá republika 1938 - 1939. Svár demokracie a totality v politické, společenském a kulturním životě. Praha - Litomyšl 2004.

    Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920. Česko-slovenská historická ročenka 2009.

    Janák, Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007.

    Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008.

    Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.

    Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci. Kronika 6. čsl. střeleckého pluku hanáckého. Olomouc 1928.

    Kuklík, Jan – Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939 - 1945. Praha 2004.

    Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. 1. díl. Přerov 2000.

    Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. 2. díl. Přerov 2002.

    Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914-1920. Přerov 2001.

    Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009.

    Luža, Radomír: V Hitlerově objetí. Kapitoly z českého odboje. Praha 2006.

    Malíř, Jiří: Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848-1914. Brno 1996.

    Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009.

    Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920 - 1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4 - 23.

    Nekvapil, Václav: Občanská společnost. Praha 2008.

    Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996

    Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170 - 180.

    Stehlík, Eduard – Lach, Ivan: Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem 2000.

    Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1., 2002.

    Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002.

    Vrábel, Ferdinand: Príbeh československých légií. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011.

    12. 3 Nepublikované práce


    Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984.

    Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010.


    12. 4 Elektronické zdroje:


    www.pamatnik.valka.cz

    www.csol.cz

    http://www.zasvobodu.cz/


    13. Seznam využitých zkratek


    ČsOL – Československá obec legionářská

    KLEG - Kancelář československých legií

    NJČsL – Nezávislá jednota československých legionářů

    SBS – Svaz bojovníků za svobodu

    SČP - Sdružení českých partyzánů

    SIL – Sdružení italských legionářů

    SNR – Svaz národní revoluce

    SOPV – Svaz osvobozených politických vězňů

    SPB – Svaz protifašistických bojovníků

    SSL – Sdruzenie slovenských leigonárou

    SÚL - Sociální ústav legionářský

    ÚJČsL – Ústřední jednota československých legionářů




    1 Jedná se o fondy Československá obec legionářská - místní jednota Přerov (dále jen fond ČsOL Přerov), Svaz národní revoluce - Sdružení českých partyzánů - místní odbočka Přerov (dále jen fond SNR Přerov) a Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu - místní odbočka Přerov (dále jen fond SOPV Přerov).

    2 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993.

    3 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009.

    4 Janák, Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007.

    5 Radimský Jiří: Nejstarší spolky na Moravě s přihlédnutím ke spolkům dělnickým. Časopis matice moravské 73, 1954, s. 108 – 119.

    6 Lukáš Fasora - Pavel Kladiwa, Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850 - 1918. Český časopis historický 102, 2004, s. 796 - 827.

    7 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185 - 193.

    8 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008.

    9 Malíř, Jiří: Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848 - 1914. Brno 1996.

    10 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996.

    11 Autoři Jurij Křížek s Oldřichem Říhou ve své práci Bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo Československa pokládají vznik republiky za důsledek ruské říjnové revoluce a legie kvůli jejich střetu s bolševiky podobně jako Václav Král, Jiří Muška či Vlastimil Vávra chápali jako zneužitý nástroj v rukou imperialistických dohodových mocností. Role legionářů na vytvoření Československa byla v této historiografické vlně silně zpochybňována a naopak byla uměle vyzdvižena role nepočetných československých rudoarmějců. Částečný návrat k pozicím uznávajícím zásluhu legií přineslo až politické tání v 60. letech. Lze zde jmenovat práci Karla Pichlíka z roku 1968 Zahraniční odboj 1914 – 1918 bez legend, která je považována za nejobjektivnější domácí práci věnující se legiím vydanou v letech 1948 až 1989. Pro období normalizace byla charakteristická neaktivita historiků v této oblasti, kdy se badatelé dané problematice z politických důvodů raději vyhýbali. Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 177.

    12 Fidler, Jiří: Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník. Brno 2003.

    13 Fic, Viktor M. – Paleček, Pavel: Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914 – 1918. díl I, II, III. Brno 2006, 2007, 2008.

    14 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 178.

    15 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001.

    16 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009.; Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4 - 23.

    17 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170 - 180.

    18 Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920. Česko-slovenská historická ročenka 2009.

    19 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1., 2002.

    20 Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984.

    21 Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.

    22 Kaplan, Karel: Československo v poválečné Evropě, Praha 2004.; Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945-1948: národy a hranice. Mnichov 1985.

    23 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 318.

    24 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 160.

    25 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 320.

    26 Nekvapil, Václav: Občanská společnost. Praha 2008, s. 23.

    27 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 161.

    28 Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 151. Srov.: Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 322.

    29 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185.

    30 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 576-577.

    31 Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 156.

    32 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 580.

    33 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 193.

    34 Dle zákona č. 462/1919 Sb. z 24. července 1919 byl za legionáře československými úřady pokládán každý, kdo vstoupil dobrovolně do zahraniční legionářské armády nejpozději do 28. 10. 1918. Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 253. V plném znění lze zákon dohledat: Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 160.

    35 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 9.

    36 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

    37 Rychlík uvádí 7%. Viz Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

    38 Hofman v předválečném carském Rusku mluví až o 80 000 českých krajanů. Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914-1920. Česko-slovenská historická ročenka. Brno – Bratislava 2009, s. 35.

    39 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 252.

    40 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170. Srov.: Databáze padlých a zemřelých. Památník čs. legií Čestná Vzpomínka. Dostupné na: http://pamatnik.valka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=3&lang=cs (Stahováno 10. 4. 2013)

    41 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 213 -215.

    42 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

    43 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15 - 16. K historii tohoto pluku viz Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci. Kronika 6. čsl. střeleckého pluku hanáckého. Olomouc 1928.

    44 V letech 1919 až 1921 bylo demobilizováno na 71 000 legionářů. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 37.

    45 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 30.

    46 Vrábel, Ferdinand: Príbeh československých légií. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 159.

    47 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 52.

    48 Fučík, Josef: Generál Podhajský. Praha-Litomyšl 2009, s. 246 - 257. Srov.: Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 40.

    49 V období první republiky byly ČsOL zorganizovány tři celostátní manifestační sjezdy.

    50 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 125 - 178.

    51 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 171.

    52 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4.

    53 Po Svazu a Družině byla třetím jednajícím politicky nevyhraněná Jednota nezávislých legionářů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

    54 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

    55 Z 14 000 členů evidovaných na konci roku 1920 klesnul jejich počet v následujícím roce na 5 000 a v roce 1929 je uváděno již pouze 1 600 registrovaných členů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 5.

    56 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

    57 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 75.

    58 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 18.

    59 Tamtéž, s. 13 - 15.

    60 Tamtéž, s. 23.

    61 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 169.

    62 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 15.

    63 Mezi jednotlivé legionáře bylo do roku 1928 rozděleno cca 11 200 ha půdy a legionářským koloniím bylo přiděleno 6000 ha. Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

    64 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

    65 Rozhodoval též o přidělování statusu „legionáře“ dle zákona. Do roku 1937 evidoval úřad 88 688 legionářů. Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 161.

    66 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 181.

    67 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 17.

    68 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 177 - 178.

    69 Gebhart, Jan – Kuklík, Jan: Druhá republika 1938-1939. Svár demokracie a totality v politické, společenském a kulturním životě. Praha, Litomyšl 2004, s. 93.

    70 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 194.

    71 Tamtéž, s. 195.

    72 Výnosem z 10. ledna  1941 byli ze státních služeb propuštěni všichni legionáři starší 45 let. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 200.

    73 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 199 - 200.

    74 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

    75 Tamtéž, s. 17.

    76 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

    77 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

    78 Za příklad lze uvést skupinu zaměstnanců železnic a také skupinu poštovních zaměstnanců a živnostníků.

    79 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17 - 18.

    80 Ruský legionář a dlouholetý předseda přerovské pobočky ČsOL Richard Kleiber zastával funkci starosty města od roku 1931 do roku 1938. Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 46.

    81 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

    82 SOkA Přerov: fond Okresní národní výbor Přerov (dále ONV Přerov), inv č. 71, Abecední seznam všech spolků v Přerově, zápis o Jednotě ČsOL v Přerově, s. 65; fond ČsOL, inv. č. 2, Seznam členů, zápis 362.

    83 Předsedou přerovské ČsOL byl v této době Rudolf Vanke a v čele NJČsL stál Tomáš Mackovík.

    84 Největší položku ve ztrátách přerovské ČsOL tvořila hodnota rozkradených muzejních sbírek, jejíž ideální cena byla stanovena na půl milionu korun. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

    85 Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 40.

    86 I po roce 1931 však lze hovořit o určité samostatnosti Legionářského muzea, neboť sbírky týkající se prvního odboje i přes tuto dohodu nadále spravoval muzejní odbor přerovské ČsOL. Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, 40.

    87 Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 41.

    88 Sbírka patrně putovala na říšské vedení NSDAP v Mnichově. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 – 1920. Přerov 2000, s. 13.

    89 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

    90 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

    91 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

    92 Stehlík, Eduard – Lach, Ivan: Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem 2000, s. 30 - 31.

    93 Luža, Radomír: V Hitlerově objetí. Kapitoly z českého odboje. Praha 2006, s. 55. Srov.: Kuklík, Jan – Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939-1945. Praha 2004, s. 86 - 97, 183 - 190 a 257 - 277.

    94 Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 7.

    95 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 207.

    96 Tamtéž, s. 235.

    97 Kopeček, Pavel: Přerovské povstání 1. května 1945. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 60 - 71.

    98 Křen, Jan: Dvě století ve středu Evropy. Praha 2005, s. 486, 514 - 515.

    99 V projevu Josefa Hlaváčka bylo jako datum jejich popravy nesprávně uvedeno datum 27. září, avšak popravy v Kounicových kolejích začaly teprve den poté a všichni výše uvedení byli zastřeleni až právě 25. října 1941. Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 145.

    Download 285.74 Kb.
    1   2   3   4   5   6   7   8   9   10




    Download 285.74 Kb.

    Bosh sahifa
    Aloqalar

        Bosh sahifa



    Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013

    Download 285.74 Kb.