1. 1 Vliv cizích jazyků na ruský jazyk
V ruské slovní zásobě se objevuje hojný počet cizojazyčných slov. Otázkou počtu přejatých slov v ruském jazyce se zabývá mnoho lingvistů. Určit tento počet je prakticky nemožné. Neustále se v ruské slovní zásobě objevují nová slova, která získávají ruskou grafickou, fonetickou i gramatickou formu a mohou se tak oficiálně řadit mezi přejaté. Šanskij22 uvádí, že počet slov přejatých do ruského jazyka nepřevyšuje 10 % z celé slovní zásoby. Publikace, ve které je tento údaj obsažen, je z 60. let minulého století, dovolíme si tvrdit, že dnes je tento počet větší. Naše tvrzení můžeme doložit na faktu, že s rozvíjením technologií, nauk a jiných sfér, přichází do ruštiny stále nová slova. Jedná se především o anglická slova jako například менталитет,23 блог,24 кофе-брейк,25 фастфуд26 atd.
Příčiny přejímání slov z cizích jazyků do ruského jazyka mohou být vnější – politické, ekonomické a kulturní kontakty s druhými národy, dále přijetí nových věcí do ruského prostředí i s jejich původními názvy, a vnitřní – upřesnění pojmu (увлечение a хобби), záměna členitého slova slovem jednodušším (гостиница для автотуристов – мотель) apod.27
Aby se mohla přejatá slova stát součástí ruské slovní zásoby, musí splnit několik podmínek, mezi něž patří například: cizí slovo musí být foneticky i gramaticky upraveno (батальон – bataillon), dále musí být ve vzájemném vztahu s určitým slovním druhem (пальто – сущ., ср. р., ед. числа, несклоняемое), dané cizí slovo se musí používat pravidelně a v různých stylech řeči atd.28
Na vývoji ruského lexika se podílelo hned několik jazyků. Od 9. století n. l. příchodem severských národů na území pozdější Kyjevské Rusi to byly skandinávské jazyky, objevují se slova jako Олег, Рюрик, сельдь.29 Dále také řecký jazyk, který ovlivňoval národy v oblasti Kyjevské Rusi ještě před počátkem písemnictví, ale především později v době písemnictví. Z řeckého jazyka pochází slova парус, икона, Георгий.30 Na ruštinu měl vliv také latinský jazyk, který ve své první vlně pronikání do ruštiny přicházel přes jazyk řecký a staroslovanský август, агнец, декабрь.31 Po nájezdu Mongolů (rok 1223) na území roztříštěné Kyjevské Rusi ruštinu zavalila vlna slov tatarsko-tureckého původu – деньги, жемчуг, карман,32 (13. – 14. st. n. l.). Další obohacení ruské slovní zásoby potom nastává od 16. a 17. století přijetím slov z evropských jazyků jako polština – булка, кофта, кий;33 němčina – кухня, пенал, матрац;34 francouzština – портфель, компот, бульон;35 angličtina – агат, аврал, бифштекс;36 holandština – матрос, каюта, катер;37 italština – опера, балкон, барокко,38 a také jejich prostřednictvím z latiny a řečtiny, především v oblasti terminologie.39 V 19. a 20. století se v ruské slovní zásobě ve velké míře opět objevují anglické výrazy, jedná se například o sportovní terminologii, výrazy technické, politické apod. – трамвай, чемпион, хоккей.40
Je třeba zdůraznit důležitou roli výrazů, pocházejících ze staroslověnského jazyka. Důležitou proto, že staroslověnská slova (старославянизмы) v ruské slovní zásobě zaujímají první pozici co do počtu přejatých slov.41
Staroslověnský jazyk (staroslověnština) se používal jako písemný, umělecký jazyk při přepisu bohoslužebných knih od 9. století n. l. Staroslověnská jsou v ruštině slova jako například враг, время, работа, грех apod.42
Při utváření staroslověnského jazyka a písemnictví sehrál velkou roli řecký jazyk.43
Specifickým typem přejímání se jeví tzv. kalky. Slovo kalk v Akademickém slovníku cizích slov: „slovotvorný kalk: pojmenování vzniklé zpravidla přesným překladem strukturních prvků (morfémů n. slov) z cizího pojmenování, sémantický kalk: pojmenování podle nově využité cizí, někdy mezinárodní předlohy v jiném významu.“44
Šanskij v ruském jazyce klasifikuje dva typy kalků, a to, stejně jako v češtině, kalky slovotvorné a kalky významové. Slovotvorné kalky jsou takové kalky, u kterých se přejímá struktura slova, např. slovo подразделение – z franc. subdivision Významovými kalky se pak jeví takové kalky, u kterých se přejímá význam slova, například плоский (rovný) přijetím z francouzského jazyka pak nabývá také významu banální.45
1. 2 Vliv řečtiny a latiny na ruštinu
Obecně se řecký a latinský vliv projevuje v různých oblastech jako například v divadle, literatuře, umění, politice a filosofii.
Řečtina a latina se „rozhodujícím způsobem obecně podílely na vzniku a vývoji evropské kultury,“ a to proto, že s obyvateli mluvícími řecky (a latinsky) přicházeli příslušníci určitého evropského národa „historicky do ekonomických, politických i kulturních kontaktů.“46
Řecká slova nebo řecké morfémy, nacházíme v každém z jazyků indoevropské jazykové rodiny.
Latina sloužila po dlouhou dobu jako prostředek dorozumívání mezi různými národy Evropy. Jejím prostřednictvím pronikaly do ostatních kultur také římská a řecká kultura. Významné postavení zaujímá latina, stejně jako řečtina, nejen ve sféře kultury, ale také po stránce jazykové, ve které působila na ostatní jazyky v oblasti gramatiky i lexikologie.47
1. 1. 1 Vliv řeckého písma na písmo ruské
V následující kapitole se budeme zabývat problematikou vývoje ruského písma, na které mělo velký vliv písmo řecké.
V Rusku se používá grafický systém vycházející z ruské abecedy – azbuky. Každé písmeno v azbuce odpovídá ruské hlásce.
Na začátku vývoje ruské azbuky stojí řecká abeceda.48 Z malých písmen řecké abecedy s největší pravděpodobností vzniklo nejstarší slovanské písmo hlaholice, které přinesli bratři Konstantin a Metoděj roku 863 na Velkou Moravu. Z velkých písmen řecké abecedy, doplněných speciálními znaky, vzniklo druhé slovanské písmo – cyrilice.49
Kořeny ruské azbuky, resp. cyrilice nacházíme v Bulharsku, kam se museli vrátit Metodějovi žáci po vyhnání z Velké Moravy roku 886. Jedním z těchto žáků byl Kliment, který podporoval myšlenku slovanské kulturní samostatnosti v době bojů bulharské říše s Byzancí o nezávislost. Usiloval o upuštění řečtiny z bulharských klášterů a o převzetí slovanského písma i jazyka. Stalo se tak za vlády krále Simeona (893-927). Pravděpodobně to byl Kliment, který z písmen řecké unciály vytvořil tzv. cyrilici. Cyrilice byla jednodušší a praktičtější než hlaholice.50
„Cyrilici tvořilo 43 písmen, její tvůrce přezval 24 řeckých písmen, 5 znaků si půjčil z hlaholice a zbývající písmena vytvořil sám.“51
„V 11. století se centrum slovanské literární vzdělanosti přeneslo z Bulharska do Kyjeva. Odtud se stará cyrilice, která se stala východiskem celého dalšího vývoje písma u východních (Kyjevská Rus) a částečně i jižních Slovanů, šířila dál.“52
Mnohá řecká písmena se v cyrilici zachovala až do doby Petra I. Díky rozvíjení světské a vědecko-technologické literatury v Rusku v době Petra I. (1689-1725) bylo třeba některá písmena tehdejší azbuky pozměnit, Petr I. tedy v jedné ze svých reforem upravil doposud užívanou cyrilici na tzv. graždanku (гражданская азбука). Sám vybíral písmena přijatelná pro tehdejší ruské písemnictví a odstranil tak některá řecká písmena, která nevyjadřovala ruské hlásky, např. Ω ω (omega), ου – nahrazeno ruským у. Po říjnové revoluci v roce 1918 pak byla odstraněna další písmena, např. Ι ι (jota), Θ θ (fita) atd.53
Dnešní azbuka se od cyrilice a řeckého alfavitu liší, některá řecká písmena ale zůstala zachována v azbuce dodnes, např. Α α (alfa) – А а, Ο ο (omikron) – О o apod.54
|
