MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra ruského jazyka a literatury
Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-
Bakalářská práce
Brno 2015
Vedoucí práce: Vypracovala:
PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D. Lenka Rolinková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem ,,Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-„ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Mgr. Simony Koryčánkové, Ph.D. a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu použité literatury.
Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům
V Brně dne 29. 3. 2015 …………………….
Lenka Rolinková
Poděkování
Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Mgr. Simoně Koryčánkové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a také za trpělivost a čas, který mi věnovala.
Obsah
Úvod 6
1. Vývoj ruského lexika 8
1. 1 Vliv cizích jazyků na ruský jazyk 10
1. 2 Vliv řečtiny a latiny na ruštinu 14
1. 1. 1 Vliv řeckého písma na písmo ruské 14
2. Odraz řečtiny a latiny ve slovní zásobě ruštiny 17
2. 1 Řečtina 18
2. 2 Latina 20
3. Odraz řečtiny a latiny v morfologii a tvoření slov v ruštině 21
4. Vybrané řecké a latinské prefixy a jejich významy 25
4. 1 Авто 27
4. 1. 1 Automatický, samoobslužný 28
4. 1. 2 Automobilový průmysl 33
4. 1. 3 Sám sobě 37
4. 1. 4 Výsledky 41
4. 2. Био 46
4. 2. 1 Organický život 47
4. 2. 2 Biologie 51
4. 2. 3 Výsledky 55
4. 3 Электро 59
4. 3. 1 První význam 59
4. 3. 2 Druhý význam 63
4. 3. 3 Třetí význam 69
4. 3. 4 Práce s elektrickými spotřebiči 71
4. 3. 4 Výsledky 75
4. 4 Радио 80
4. 4. 1 Rádio, rádiopřehrávání 81
4. 4. 2 Radiace, rádiové vlny 85
4. 4. 3 Výsledky 90
Závěr 95
Резюме 98
Seznam literatury 105
Přílohy 108
Úvod
Téma bakalářské práce „Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-“ spadá do oblasti lexikologie ruského jazyka. Oblast, která je důležitá především pro ty, kterým nestačí jen znát slovní zásobu a některé gramatické jevy, ale kteří chtějí studovat jazyk podrobněji.
Cílem práce je analýza a třídění ruských substantiv, která obsahují vybrané řecké a latinské prefixy a prefixoidy. S přihlédnutím k rozsahu práce jsme se v našem výzkumu omezili na dva řecké a dva latinské prefixy a prefixoidy авто-, био-, электро-, радио-. Jako teoretický podklad sloužící k výkladu jednotlivých prefixů a prefixoidů jsme zvolili slovník Толковый словарь русского языка (Ожегов)1. Z tohoto slovníku budeme excerpovat ty prefixy a prefixoidy, které mají dva a více významů. Všechny významy budeme u jednotlivých prefixů a prefixoidů analyzovat a praktické příklady budeme uvádět z Ruského národního korpusu.2 Z řeckých morfémů budeme zkoumat morfémy авто- a био-, a z latinských электро- a радио-, které mají větší množství vazeb a významů. Jako inspiraci pro výběr morfémů, které jsme ve slovníku vyhledávali, jsme využili práce E. A. Zemské3 a J. Gazdy4.
Práce není striktně rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou, neboť nám charakter práce neumožňuje tyto dva celky přesně oddělit. Teoretický podklad se tedy prolíná s praktickým výzkumem.
V úvodních kapitolách práce se stručně zaměříme na vývoj ruského lexika, přiblížíme problematiku ovlivňování ruštiny jinými jazyky, přičemž podrobněji rozebereme vztah antických jazyků – řečtiny a latiny k ruskému jazyku. V této části využijeme slovníků Школьный этимологический словарь русского языка (Шанский, 2012)5, Этимологический словарь русского языка (Фасмер, 2014)6, Этимологический словарь русского языка (Семёнов, 2012)7.
V části zaměřené na analýzu a třídění substantiv nejdříve využijeme slovníku Толковый словарь русского языка (Ожегов, 2007-2013)8 (dále jen slovník Ožegova), pomocí kterého vyložíme všechny významy jednotlivých prefixů a prefixoidů. K daným významům jednotlivých prefixů a prefixoidů poté přiřadíme příklady z Ruského národního korpusu (dále jen korpus) z níže uvedených funkčních stylů a žánrů:
umělecká literatura různých žánrů
publicistický styl
odborný styl
technické texty
administrativní styl
Abychom zachovali co největší aktuálnost našeho výzkumu, omezili jsme výběr příkladů v korpusu na ty, které nejsou starší roku 2000.
Náš výzkum spočívá ve shromažďování, analýze a třídění ruských substantiv s danými řeckými a latinskými prefixy a prefixoidy. Analyzovaná substantiva se vyskytují ve slovníku Ožegova nejen jako samostatné lexémy, ale také jako příklady uváděné u jednotlivých významů daných morfémů.
V práci jsme si vytyčili několik cílů:
analyzovat substantiva uváděná ve slovníku Ožegova jako příklady k daným významům ve zkoumaných stylech a textech,
roztřídit substantiva ze slovníku Ožegova s prefixy a prefixoidy авто-, био-, электро-a радио- do významů a zmapovat četnost daných významů ve dvaceti nejaktuálnějších příkladech ve vybraných stylech a textech v korpusu,
zjistit nejfrekventovanější slova s danými prefixy v jednotlivých stylech a textech v korpusu.
1. Vývoj ruského lexika
V následující kapitole rozebereme vývoj ruského lexika od počátku jeho vyčlenění se z indoevropské jazykové rodiny až po současnost.
Na počátku všech evropských jazyků stojí tzv. indoevropská jazyková rodina (cca 2000 let př. n. l.).9 Slovní zásoba každého indoevropského jazyka se v počátcích jeho vytváření s největší pravděpodobností omezovala pouze na slova, která byla potřebná na dané úkony tehdejší doby. Jednalo se například o slova popisující jevy přírody, některá základní zemědělská slova apod. V ruském jazyce se do indoevropských slov řadí slova jako день, ночь, мать,10 dále také např. берег, берёза apod.11
Z indoevropské jazykové rodiny dochází k dalšímu členění jazyků, které nastává při migraci a s ní spojené potřebě pojmenovávat nové objekty. V 5. – 6. st. n. l. se vyčleňují jazyky praslovanské (prajazyk slovanský).12 V této době se objevují v ruské slovní zásobě slova popisující části těla – борода, бок, бровь, голова, рука, сердце, slova z oblasti zemědělství, fauny a flory – поле, корова, конь, дуб, трава apod.13 Šanskij uvádí, že počet slov pocházejících z praslovanského jazyka nepřesahuje počet 2000.14
V období Kyjevské Rusi se slovní zásoba ruštiny dále obohacuje, a to především díky přijetí křesťanství (988 n. l.) a s tím spojenými počátky písemnictví.15 Z jazyků praslovanských se za pomoci dialektů východních Slovanů vytváří jazyky východoslovanské (9. – 13. st. n. l.), ke kterým kromě ruštiny patří také ukrajinština a běloruština.16 Východoslovanská slova budou ta slova, která mají tyto tři jazyky společné, např. ruská slova балагур, вор, галка apod.17 Do slovní zásoby východoslovanských jazyků postupně proniká nová slovní zásoba, především z jazyka starořeckého, dále také z jazyků skandinávských, tureckých apod.18
Z východoslovanských jazyků se později vyčleňuje samostatný ruský jazyk. Jedná se o slovní zásobu, vznikající od 14. století až po současnost, která již specificky náleží ruské řeči. Tato slova popisují nové předměty a skutečnosti, které jsou spojené s rozvíjením různých vědních nauk, techniky, literatury apod.19 Tato slovní zásoba se tvoří pomocí východoslovanských a praslovanských kořenů a pomocí přejímání slov z jiných jazyků. Jsou to slova jako například мальчик, чайник, лётчик, сеялка apod.20
Praslovanská, východoslovanská a ruská slova, která vznikají od 14. století, tvoří tzv. „domácí slovní zásobu“ (исконно русская лексика).21
| 