• Obsah
  • 1. Vývoj ruského lexika
  • Masarykova univerzita




    Download 3.5 Mb.
    bet1/17
    Sana27.12.2019
    Hajmi3.5 Mb.
      1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17

    MASARYKOVA UNIVERZITA

    PEDAGOGICKÁ FAKULTA

    Katedra ruského jazyka a literatury


    Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-
    Bakalářská práce

    Brno 2015


    Vedoucí práce: Vypracovala:

    PhDr. Mgr. Simona Koryčánková, Ph.D. Lenka Rolinková

    Prohlášení

    Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci s názvem ,,Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-„ vypracovala samostatně pod vedením PhDr. Mgr. Simony Koryčánkové, Ph.D. a použila jsem pouze zdroje uvedené v seznamu použité literatury.
    Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům

    V Brně dne 29. 3. 2015 …………………….

    Lenka Rolinková

    Poděkování

    Ráda bych touto cestou poděkovala PhDr. Mgr. Simoně Koryčánkové, Ph.D. za odborné vedení práce, cenné rady a připomínky, které mi poskytla a také za trpělivost a čas, který mi věnovala.

    Obsah


    Úvod 6

    1. Vývoj ruského lexika 8

    1. 1 Vliv cizích jazyků na ruský jazyk 10

    1. 2 Vliv řečtiny a latiny na ruštinu 14

    1. 1. 1 Vliv řeckého písma na písmo ruské 14

    2. Odraz řečtiny a latiny ve slovní zásobě ruštiny 17

    2. 1 Řečtina 18

    2. 2 Latina 20

    3. Odraz řečtiny a latiny v morfologii a tvoření slov v ruštině 21

    4. Vybrané řecké a latinské prefixy a jejich významy 25

    4. 1 Авто 27

    4. 1. 1 Automatický, samoobslužný 28

    4. 1. 2 Automobilový průmysl 33

    4. 1. 3 Sám sobě 37

    4. 1. 4 Výsledky 41

    4. 2. Био 46

    4. 2. 1 Organický život 47

    4. 2. 2 Biologie 51

    4. 2. 3 Výsledky 55

    4. 3 Электро 59

    4. 3. 1 První význam 59

    4. 3. 2 Druhý význam 63

    4. 3. 3 Třetí význam 69

    4. 3. 4 Práce s elektrickými spotřebiči 71

    4. 3. 4 Výsledky 75

    4. 4 Радио 80

    4. 4. 1 Rádio, rádiopřehrávání 81

    4. 4. 2 Radiace, rádiové vlny 85

    4. 4. 3 Výsledky 90

    Závěr 95


    Резюме 98

    Seznam literatury 105

    Přílohy 108

    Úvod

    Téma bakalářské práce „Lexikálně-tematické členění ruských substantiv s řeckými a latinskými morfémy avto-, bio-, elektro-, radio-“ spadá do oblasti lexikologie ruského jazyka. Oblast, která je důležitá především pro ty, kterým nestačí jen znát slovní zásobu a některé gramatické jevy, ale kteří chtějí studovat jazyk podrobněji.

    Cílem práce je analýza a třídění ruských substantiv, která obsahují vybrané řecké a latinské prefixy a prefixoidy. S přihlédnutím k rozsahu práce jsme se v našem výzkumu omezili na dva řecké a dva latinské prefixy a prefixoidy авто-, био-, электро-, радио-. Jako teoretický podklad sloužící k výkladu jednotlivých prefixů a prefixoidů jsme zvolili slovník Толковый словарь русского языка (Ожегов)1. Z tohoto slovníku budeme excerpovat ty prefixy a prefixoidy, které mají dva a více významů. Všechny významy budeme u jednotlivých prefixů a prefixoidů analyzovat a praktické příklady budeme uvádět z Ruského národního korpusu.2 Z řeckých morfémů budeme zkoumat morfémy авто- a био-, a z latinských электро- a радио-, které mají větší množství vazeb a významů. Jako inspiraci pro výběr morfémů, které jsme ve slovníku vyhledávali, jsme využili práce E. A. Zemské3 a J. Gazdy4.

    Práce není striktně rozdělena na dvě části – teoretickou a praktickou, neboť nám charakter práce neumožňuje tyto dva celky přesně oddělit. Teoretický podklad se tedy prolíná s praktickým výzkumem.

    V úvodních kapitolách práce se stručně zaměříme na vývoj ruského lexika, přiblížíme problematiku ovlivňování ruštiny jinými jazyky, přičemž podrobněji rozebereme vztah antických jazyků – řečtiny a latiny k ruskému jazyku. V této části využijeme slovníků Школьный этимологический словарь русского языка (Шанский, 2012)5, Этимологический словарь русского языка (Фасмер, 2014)6, Этимологический словарь русского языка (Семёнов, 2012)7.

    V části zaměřené na analýzu a třídění substantiv nejdříve využijeme slovníku Толковый словарь русского языка (Ожегов, 2007-2013)8 (dále jen slovník Ožegova), pomocí kterého vyložíme všechny významy jednotlivých prefixů a prefixoidů. K daným významům jednotlivých prefixů a prefixoidů poté přiřadíme příklady z Ruského národního korpusu (dále jen korpus) z níže uvedených funkčních stylů a žánrů:



    1. umělecká literatura různých žánrů

    2. publicistický styl

    3. odborný styl

    4. technické texty

    5. administrativní styl

    Abychom zachovali co největší aktuálnost našeho výzkumu, omezili jsme výběr příkladů v korpusu na ty, které nejsou starší roku 2000.

    Náš výzkum spočívá ve shromažďování, analýze a třídění ruských substantiv s danými řeckými a latinskými prefixy a prefixoidy. Analyzovaná substantiva se vyskytují ve slovníku Ožegova nejen jako samostatné lexémy, ale také jako příklady uváděné u jednotlivých významů daných morfémů.

    V práci jsme si vytyčili několik cílů:


    1. analyzovat substantiva uváděná ve slovníku Ožegova jako příklady k daným významům ve zkoumaných stylech a textech,

    2. roztřídit substantiva ze slovníku Ožegova s prefixy a prefixoidy авто-, био-, электро-a радио- do významů a zmapovat četnost daných významů ve dvaceti nejaktuálnějších příkladech ve vybraných stylech a textech v korpusu,

    3. zjistit nejfrekventovanější slova s danými prefixy v jednotlivých stylech a textech v korpusu.

    1. Vývoj ruského lexika

    V následující kapitole rozebereme vývoj ruského lexika od počátku jeho vyčlenění se z indoevropské jazykové rodiny až po současnost.

    Na počátku všech evropských jazyků stojí tzv. indoevropská jazyková rodina (cca 2000 let př. n. l.).9 Slovní zásoba každého indoevropského jazyka se v počátcích jeho vytváření s největší pravděpodobností omezovala pouze na slova, která byla potřebná na dané úkony tehdejší doby. Jednalo se například o slova popisující jevy přírody, některá základní zemědělská slova apod. V ruském jazyce se do indoevropských slov řadí slova jako день, ночь, мать,10 dále také např. берег, берёза apod.11

    Z indoevropské jazykové rodiny dochází k dalšímu členění jazyků, které nastává při migraci a s ní spojené potřebě pojmenovávat nové objekty. V 5. – 6. st. n. l. se vyčleňují jazyky praslovanské (prajazyk slovanský).12 V této době se objevují v ruské slovní zásobě slova popisující části těla – борода, бок, бровь, голова, рука, сердце, slova z oblasti zemědělství, fauny a flory – поле, корова, конь, дуб, трава apod.13 Šanskij uvádí, že počet slov pocházejících z praslovanského jazyka nepřesahuje počet 2000.14

    V období Kyjevské Rusi se slovní zásoba ruštiny dále obohacuje, a to především díky přijetí křesťanství (988 n. l.) a s tím spojenými počátky písemnictví.15 Z jazyků praslovanských se za pomoci dialektů východních Slovanů vytváří jazyky východoslovanské (9. – 13. st. n. l.), ke kterým kromě ruštiny patří také ukrajinština a běloruština.16 Východoslovanská slova budou ta slova, která mají tyto tři jazyky společné, např. ruská slova балагур, вор, галка apod.17 Do slovní zásoby východoslovanských jazyků postupně proniká nová slovní zásoba, především z jazyka starořeckého, dále také z jazyků skandinávských, tureckých apod.18

    Z východoslovanských jazyků se později vyčleňuje samostatný ruský jazyk. Jedná se o slovní zásobu, vznikající od 14. století až po současnost, která již specificky náleží ruské řeči. Tato slova popisují nové předměty a skutečnosti, které jsou spojené s rozvíjením různých vědních nauk, techniky, literatury apod.19 Tato slovní zásoba se tvoří pomocí východoslovanských a praslovanských kořenů a pomocí přejímání slov z jiných jazyků. Jsou to slova jako například мальчик, чайник, лётчик, сеялка apod.20

    Praslovanská, východoslovanská a ruská slova, která vznikají od 14. století, tvoří tzv. „domácí slovní zásobu“ (исконно русская лексика).21


    Download 3.5 Mb.
      1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   17




    Download 3.5 Mb.

    Bosh sahifa
    Aloqalar

        Bosh sahifa



    Masarykova univerzita

    Download 3.5 Mb.