Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013

Download 121,59 Kb.
bet	9/22
Sana	07.04.2017
Hajmi	121,59 Kb.
	#3425

1 ... 5 6 7 8 9 10 11 12 ... 22

12. Seznam pramenů a literatury

12. 1 Prameny

12. 1. 1 Prameny archivní povahy

Státní okresní archiv Přerov

Fond Československá obec legionářská - místní jednota Přerov

Fond Okresní národní výbor Přerov

Fond Svaz národní revoluce - Sdružení českých partyzánů - místní odbočka Přerov

Fond Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu - místní odbočka Přerov

12. 1. 2 Publikované prameny

Stanovy Svazu národní revoluce. Praha 1947.

12. 1. 3 Periodika

Hlas osvobozených

Hlas revoluce

Národní osvobození

Národní revoluce

12. 2 Literatura

Blüh, Zuzana: Československá obec legionářská v zahraničí bude žít i nadále. Historie a Vojenství, roč. 58, č. 2, 2009.

Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993.

Fasora, Lukáš – Hanuš, Jiří – Malíř, Jiří: Občanské elity a obecní samospráva 1848 – 1948. Brno 2006.

Fryščok, Miloslav Alexej: Hoch od Zborova. Brno 2001.

Fučík, Josef: Generál Podhajský. Praha - Litomyšl 2009.

Gebhart, Jan – Kuklík, Jan: Druhá republika 1938 - 1939. Svár demokracie a totality v politické, společenském a kulturním životě. Praha - Litomyšl 2004.

Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920. Česko-slovenská historická ročenka 2009.

Janák, Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007.

Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008.

Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.

Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci. Kronika 6. čsl. střeleckého pluku hanáckého. Olomouc 1928.

Kuklík, Jan – Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939 - 1945. Praha 2004.

Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. 1. díl. Přerov 2000.

Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. 2. díl. Přerov 2002.

Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914-1920. Přerov 2001.

Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009.

Luža, Radomír: V Hitlerově objetí. Kapitoly z českého odboje. Praha 2006.

Malíř, Jiří: Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848-1914. Brno 1996.

Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009.

Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920 - 1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4 - 23.

Nekvapil, Václav: Občanská společnost. Praha 2008.

Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996

Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170 - 180.

Stehlík, Eduard – Lach, Ivan: Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem 2000.

Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1., 2002.

Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002.

Vrábel, Ferdinand: Príbeh československých légií. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011.

12. 3 Nepublikované práce

Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984.

Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010.

12. 4 Elektronické zdroje:

www.pamatnik.valka.cz

www.csol.cz

http://www.zasvobodu.cz/

13. Seznam využitých zkratek

ČsOL – Československá obec legionářská

KLEG - Kancelář československých legií

NJČsL – Nezávislá jednota československých legionářů

SBS – Svaz bojovníků za svobodu

SČP - Sdružení českých partyzánů

SIL – Sdružení italských legionářů

SNR – Svaz národní revoluce

SOPV – Svaz osvobozených politických vězňů

SPB – Svaz protifašistických bojovníků

SSL – Sdruzenie slovenských leigonárou

SÚL - Sociální ústav legionářský

ÚJČsL – Ústřední jednota československých legionářů

1 Jedná se o fondy Československá obec legionářská - místní jednota Přerov (dále jen fond ČsOL Přerov), Svaz národní revoluce - Sdružení českých partyzánů - místní odbočka Přerov (dále jen fond SNR Přerov) a Svaz osvobozených politických vězňů a pozůstalých po politických obětech nacismu a fašismu - místní odbočka Přerov (dále jen fond SOPV Přerov).

2 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993.

3 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009.

4 Janák, Jan: Morava v národním a politickém ruchu 19. století. Brno 2007.

5 Radimský Jiří: Nejstarší spolky na Moravě s přihlédnutím ke spolkům dělnickým. Časopis matice moravské 73, 1954, s. 108 – 119.

6 Lukáš Fasora - Pavel Kladiwa, Obecní samospráva a lokální elity v českých zemích 1850 - 1918. Český časopis historický 102, 2004, s. 796 - 827.

7 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185 - 193.

8 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008.

9 Malíř, Jiří: Od spolků k moderním politickým stranám. Vývoj politických stran na Moravě v letech 1848 - 1914. Brno 1996.

10 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996.

11 Autoři Jurij Křížek s Oldřichem Říhou ve své práci Bez Velké říjnové socialistické revoluce by nebylo Československa pokládají vznik republiky za důsledek ruské říjnové revoluce a legie kvůli jejich střetu s bolševiky podobně jako Václav Král, Jiří Muška či Vlastimil Vávra chápali jako zneužitý nástroj v rukou imperialistických dohodových mocností. Role legionářů na vytvoření Československa byla v této historiografické vlně silně zpochybňována a naopak byla uměle vyzdvižena role nepočetných československých rudoarmějců. Částečný návrat k pozicím uznávajícím zásluhu legií přineslo až politické tání v 60. letech. Lze zde jmenovat práci Karla Pichlíka z roku 1968 Zahraniční odboj 1914 – 1918 bez legend, která je považována za nejobjektivnější domácí práci věnující se legiím vydanou v letech 1948 až 1989. Pro období normalizace byla charakteristická neaktivita historiků v této oblasti, kdy se badatelé dané problematice z politických důvodů raději vyhýbali. Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 177.

12 Fidler, Jiří: Zborov 1917. Malý encyklopedický slovník. Brno 2003.

13 Fic, Viktor M. – Paleček, Pavel: Československé legie v Rusku a boj za vznik Československa 1914 – 1918. díl I, II, III. Brno 2006, 2007, 2008.

14 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 178.

15 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001.

16 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009.; Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4 - 23.

17 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170 - 180.

18 Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914 - 1920. Česko-slovenská historická ročenka 2009.

19 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1., 2002.

20 Dočkal, Rostislav: Vývoj masových organizací na Přerovsku v letech 1945 - 1960. Diplomová práce. FF UPOL. Olomouc 1984.

21 Křen, Jan: Dvě století střední Evropy. Praha 2005.

22 Kaplan, Karel: Československo v poválečné Evropě, Praha 2004.; Kaplan, Karel: Poválečné Československo. Československo 1945-1948: národy a hranice. Mnichov 1985.

23 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 318.

24 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 160.

25 Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 320.

26 Nekvapil, Václav: Občanská společnost. Praha 2008, s. 23.

27 Drašarová, Eva: Stát, spolek a spolčování. Paginae historiae. Sborník Státního ústředního archivu v Praze, roč. 1, č. 1, Praha 1993, s. 161.

28 Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 151. Srov.: Lenderová, Milena - Jiránek, Tomáš - Macková, Marie: Z dějin české každodennosti. Praha 2009, s. 322.

29 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 185.

30 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 576-577.

31 Janák, Jan: Morava v politickém ruchu 19. století. Brno 2007, s. 156.

32 Kladiwa, Pavel – Pokludová, Andrea – Kafková Renata: Lesk a bída obecních samospráv Moravy a Slezska 1850 – 1914. 2. díl, 1. svazek, Muži z radnice. Ostrava 2008, s. 580.

33 Věra Fišmistrová: Spolky. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 193.

34 Dle zákona č. 462/1919 Sb. z 24. července 1919 byl za legionáře československými úřady pokládán každý, kdo vstoupil dobrovolně do zahraniční legionářské armády nejpozději do 28. 10. 1918. Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 253. V plném znění lze zákon dohledat: Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 160.

35 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 9.

36 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

37 Rychlík uvádí 7%. Viz Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

38 Hofman v předválečném carském Rusku mluví až o 80 000 českých krajanů. Hofman, Petr: Limity asymetrie: Češi a Slováci v legiích 1914-1920. Česko-slovenská historická ročenka. Brno – Bratislava 2009, s. 35.

39 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 252.

40 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170. Srov.: Databáze padlých a zemřelých. Památník čs. legií Čestná Vzpomínka. Dostupné na: http://pamatnik.valka.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=5&Itemid=3&lang=cs (Stahováno 10. 4. 2013)

41 Pichlík, Karel – Zabloudilová, Jitka – Klípa, Bohumír: Českoslovenští legionáři 1914 - 1920. Praha 1996, s. 213 -215.

42 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

43 Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15 - 16. K historii tohoto pluku viz Kubíček, Adolf: Hanáci v revoluci. Kronika 6. čsl. střeleckého pluku hanáckého. Olomouc 1928.

44 V letech 1919 až 1921 bylo demobilizováno na 71 000 legionářů. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 37.

45 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 30.

46 Vrábel, Ferdinand: Príbeh československých légií. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 159.

47 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 52.

48 Fučík, Josef: Generál Podhajský. Praha-Litomyšl 2009, s. 246 - 257. Srov.: Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 40.

49 V období první republiky byly ČsOL zorganizovány tři celostátní manifestační sjezdy.

50 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 125 - 178.

51 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná Revue 21, č. 3, 2011, s. 171.

52 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 4.

53 Po Svazu a Družině byla třetím jednajícím politicky nevyhraněná Jednota nezávislých legionářů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

54 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

55 Z 14 000 členů evidovaných na konci roku 1920 klesnul jejich počet v následujícím roce na 5 000 a v roce 1929 je uváděno již pouze 1 600 registrovaných členů. Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 5.

56 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 7.

57 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 75.

58 Michl, Jan: Legionářské organizace v Československu (1920-1938). Historie a Vojenství 56, č. 4, 2007, s. 18.

59 Tamtéž, s. 13 - 15.

60 Tamtéž, s. 23.

61 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 169.

62 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 15.

63 Mezi jednotlivé legionáře bylo do roku 1928 rozděleno cca 11 200 ha půdy a legionářským koloniím bylo přiděleno 6000 ha. Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

64 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 16.

65 Rozhodoval též o přidělování statusu „legionáře“ dle zákona. Do roku 1937 evidoval úřad 88 688 legionářů. Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 161.

66 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 181.

67 Krist, Miloslav: Život veteránů v konfliktech 20. století. Plzeň 2011, s. 17.

68 Šedivý, Ivan: Legionářská republika? K systému legionářského zákonodárství a sociální péče v meziválečné ČSR. Historie a Vojenství 51, č. 1, 2002, s. 177 - 178.

69 Gebhart, Jan – Kuklík, Jan: Druhá republika 1938-1939. Svár demokracie a totality v politické, společenském a kulturním životě. Praha, Litomyšl 2004, s. 93.

70 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 194.

71 Tamtéž, s. 195.

72 Výnosem z 10. ledna 1941 byli ze státních služeb propuštěni všichni legionáři starší 45 let. Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 200.

73 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 199 - 200.

74 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 15.

75 Tamtéž, s. 17.

76 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

77 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17.

78 Za příklad lze uvést skupinu zaměstnanců železnic a také skupinu poštovních zaměstnanců a živnostníků.

79 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 17 - 18.

80 Ruský legionář a dlouholetý předseda přerovské pobočky ČsOL Richard Kleiber zastával funkci starosty města od roku 1931 do roku 1938. Lapáček, Jiří: Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 46.

81 Lapáček, Jiří. Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

82 SOkA Přerov: fond Okresní národní výbor Přerov (dále ONV Přerov), inv č. 71, Abecední seznam všech spolků v Přerově, zápis o Jednotě ČsOL v Přerově, s. 65; fond ČsOL, inv. č. 2, Seznam členů, zápis 362.

83 Předsedou přerovské ČsOL byl v této době Rudolf Vanke a v čele NJČsL stál Tomáš Mackovík.

84 Největší položku ve ztrátách přerovské ČsOL tvořila hodnota rozkradených muzejních sbírek, jejíž ideální cena byla stanovena na půl milionu korun. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 - 1920. Přerov 2001, s. 18.

85 Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 40.

86 I po roce 1931 však lze hovořit o určité samostatnosti Legionářského muzea, neboť sbírky týkající se prvního odboje i přes tuto dohodu nadále spravoval muzejní odbor přerovské ČsOL. Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, 40.

87 Jirák, Petr: Historie městského muzea v Přerově v letech 1902 – 1955. Diplomová práce. FF MUNI. Brno 2010, s. 41.

88 Sbírka patrně putovala na říšské vedení NSDAP v Mnichově. Lapáček, Jiří: Rodáci a občané okresu Přerov v československé legionářské armádě v letech 1914 – 1920. Přerov 2000, s. 13.

89 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

90 Rychlík, Jan: Legie a legionáři v české a slovenské tradici a historiografii. Národopisná revue 21, č. 3, 2011, s. 170.

91 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 202.

92 Stehlík, Eduard – Lach, Ivan: Vlast a čest byly jim dražší nežli život. Dvůr Králové nad Labem 2000, s. 30 - 31.

93 Luža, Radomír: V Hitlerově objetí. Kapitoly z českého odboje. Praha 2006, s. 55. Srov.: Kuklík, Jan – Němeček, Jan: Proti Benešovi! Česká a slovenská protibenešovská opozice v Londýně 1939-1945. Praha 2004, s. 86 - 97, 183 - 190 a 257 - 277.

94 Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 7.

95 Michl, Jan: Legionáři a Československo. Praha 2009, s. 207.

96 Tamtéž, s. 235.

97 Kopeček, Pavel: Přerovské povstání 1. května 1945. In: Lapáček, Jiří. Přerov. Povídání o městě. Přerov 2000, s. 60 - 71.

98 Křen, Jan: Dvě století ve středu Evropy. Praha 2005, s. 486, 514 - 515.

99 V projevu Josefa Hlaváčka bylo jako datum jejich popravy nesprávně uvedeno datum 27. září, avšak popravy v Kounicových kolejích začaly teprve den poté a všichni výše uvedení byli zastřeleni až právě 25. října 1941. Vašek, František – Štěpánek, Zdeněk: První a druhé stanné právo na Moravě (1941 - 1942). Brno 2002, s. 145.

Download 121,59 Kb.

1 ... 5 6 7 8 9 10 11 12 ... 22

Download 121,59 Kb.