• 2. Prameny a literatura
  • Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013




    Download 121.59 Kb.
    bet3/22
    Sana07.04.2017
    Hajmi121.59 Kb.
    #3425
    1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   22



























    2. Prameny a literatura


    Jako hlavní archivní prameny pro mou práci jsem využíval zápisy členských a výborových schůzí místních přerovských poboček ČsOL, SNR a SOPV. Jejich záznamy jsou uloženy ve Státním okresním archivu v Přerově.1 V těchto fondech jsou kromě zápisů ze schůzí uloženy i níže používané seznamy členů těchto sdružení, výroční zprávy, zprávy jednatelů, korespondence a další materiály dokumentující vývoj a činnost zkoumaných spolků. Při hledání postoje jednotlivých sdružení k celostátním událostem, ke kterým se regionální odbočky těchto spolků na svých zasedáních vyjadřovaly spíše zřídka, je vhodnější studium centrálního spolkového tisku. Československá obec legionářská vydávala již v meziválečném období deník Národní osvobození a týdeník Hlas revoluce, Svaz osvobozených politických vězňů vydával v letech 1945 až 1948 týdeník Hlas osvobozených a Svaz národní revoluce časopis Národní revoluce.

    Co se literatury týče, při úvodním přehledu vývoje spolkového života vycházím především z článku Evy Drašarové2 a knihy Mileny Lenderové, Tomáše Jiránka a Marie Mackové3, kde autoři jednu kapitolu věnují právě genezi a účelovému rozdělení spolků. Podobně ve své knize Morava v politickém ruchu 19. století z roku 2007 postupuje také Jan Janák.4 Problematikou spolkového života se ve svých pracích zabývají také Jiří Radimský5, Jiří Klabouch, Pavel Kladiwa, Lukáš Fasora6 či Martin Markel. Pro nástin vývoje přerovského spolkového života jsem využil článek Věry Fišmistrové7 a druhý díl knihy Pavla Kladiwy, Andrei Pokludové a Renaty Kafkové, v které je vývoji přerovských spolků rovněž věnována samostatná kapitola.8 Důležitou literaturu týkající se problematiky spolkového života představuje rovněž práce Jiřího Malíře z roku 1996.9

    Při studiu problematiky prvního odboje a činnosti legií lze vycházet z díla Českoslovenští legionáři 1914 – 1920 vydaného kolektivem sdruženým okolo Karla Pichlíka.10 Marxistická historiografie snažící se přinést „pravdivý“ pohled na úlohu legionářů jejich působnost značně zkreslovala.11 Po pádu režimu v roce 1989 pak logicky nastal velký tvůrčí zájem o tuto oblast a vzniklo mnoho nových děl i překladů týkajících se legií a legionářů. Kromě již zmíněné Pichlíkovi knihy z roku 1996 se jedná o díla Jiřího Fidlera, 12 Viktora Fice13 a dalších.14 Činnost přerovských rodáků za prvního odboje je zachycena v mnou citované knize Jiřího Lapáčka z roku 2001, v níž autor kromě popisu prvního odboje přidává i kapitolu shrnující vývoj přerovských poboček legionářských spolků až do jejich zániku po roce 1948.15 Před rokem 1989 se problematikou legií na úrovni přerovského regionu zabývali například Jaroslav Hlaváček, František Drbal či Ludvík Novotný.

    O meziválečném období a legionářských organizacích v této době existuje množství odborných článků a literatury. Osobně jsem užíval především knihu Legionáři a Československo Jana Michla, která dle mého názoru dané téma zpracovává nejkomplexněji, a jeho článek Legionářské organizace v Československu (1920 – 1938) uveřejněný v časopise Historie a vojenství v roce 2007.16 Kromě prací Jana Michla jsem studoval také články Jana Rychlíka17, Petra Hofmana18 či Ivana Šedivého19. Situaci přerovských legionářských poboček v letech 1918 – 1938 zmapoval v již výše zmíněné knize Jiří Lapáček. Pro toto období je těžké vycházet z pramenných materiálů, neboť ty regionální týkající se meziválečné přerovské ČsOL byly s největší pravděpodobností před nacistickou okupací cíleně zničeny nebo se z jiného důvodu nedochovaly. Některé informace se dají dohledat ve fondu ČsOL, ten však primárně obsahuje zdroje k poválečnému období.

    A tak právě období třetí republiky a situaci v přerovských odbočkách tří pro toto období sledovaných spolků provádím především za pomoci archivních materiálů uvedených na začátku této kapitoly. V roce 1984 se již této problematiky ve své diplomové práci dotknul Rostislav Dočkal, jeho práce je však psána značně tendenčně.20 Obecnější informace k vývoji poválečné ČsOL obsahuje práce Jana Michla. Zdroj k celkovému nástinu poválečného období přinášejí knihy Jana Křena21 či Karla Kaplana22.


    Download 121.59 Kb.
    1   2   3   4   5   6   7   8   9   ...   22




    Download 121.59 Kb.

    Bosh sahifa
    Aloqalar

        Bosh sahifa



    Pacek Miloš Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Černý, Ph. D. Brno 2013

    Download 121.59 Kb.