6 Translatologická analýza překládaného textu
V této kapitole se věnujeme problematice překladových transformací. Jedná se o soubor záměn, které může překladatel využít při překládání textu. Překladové transformace se dělí do tří základních skupin na transformace lexikální, gramatické a lexikálně-gramatické.
6.1 Lexikální transformace
Jak je již z názvu patrné, tak tyto transformace se zabývají převodem lexika neboli slovní zásoby z výchozího jazyka do cílového. Mezi lexikální transformace patří následující: transkripce, transliterace, kalkování, konkretizace, generalizace, modulace a transplantace.
6.1.1 Transkripce
Při transkripci dochází k převodu lexikální jednotky z výchozího jazyka do cílové na základě její zvukové podoby. Při překládání vlastních jmen z ruštiny do češtiny se doporučuje využít transkripci, transliteraci nebo kombinaci obou těchto překladových transformací.
Příklad transkripce:
Первая схема (рис. 3.1, а) реализована Н. Г. Басовым и А. М. Прохоровым (1955 г.) в активной среде рубина с примесью хрома.
Autorem prvního schématu (obr. 3.1, a) jsou N. G. Basov a A. M. Prochorov (rok 1955). Aktivní prostředí tvoří rubín s příměsí chromu.
6.1.2 Konkretizace
Při konkretizaci dochází k záměně slova se širším významem ve výchozím jazyce za slovo s užším významem v cílovém jazyce.
Příklad konkretizace:
Последнее обеспечивает усиление поглощения лазерного излучения, повышает локальность реза и способствует более равномерному удалению продуктов резки.
Při řezání dochází k složitému procesu, který zahrnuje nejenom tavení kovu a jeho odstranění, ale také intenzivní okysličení, které zajišťuje zvýšenou absorpci laserového záření, zvyšuje přesnost řezu a způsobuje rovnoměrnější odstranění taveniny.
6.1.3 Generalizace
Generalizace je opakem konkretizace a dochází při ní k záměně slova s užším významem ve výchozím jazyce za slovo s širším významem v cílovém jazyce.
Příklad generalizace:
ЛТС состоит из следующих основных узлов: лазера 1, энергетического канала 3 (оптическая система для транспортировки и формирования лазерного излучения), рабочего стола 8, узла управления рабочими органами системы 9, источника энергетического питания 10.
LBM se skládá z následujících základních montážních celků: laseru 1, energetického kanálu 3 (optické soustavy umožňující přemisťování a tvarování laserového záření), pracovního stolu 8, řídicí jednotky laseru 9, zdroje elektrického napájení 10.
6.1.4 Transplantace
Při transplantaci dochází k přenesení slova z výchozího jazyka do cílového se zachováním jeho původní grafické podoby. Vzhledem k tomu, že azbuka využívá jiný grafický zápis než latinka, tak se v ruštině jedná o poměrně běžný jev. Transplantace se využívá například pro mezinárodní názvy a pojmenování (například zkratky chemických prvků). Aby se jednalo o překladovou transformaci, tak by v českém překladu muselo dojít k zanechání slova v azbuce a takový příklad se v překladu bohužel nevyskytuje. Proto ačkoliv se nejedná o konkrétní příklad překladové transformace, tak uvádíme všeobecný příklad transplantace mezinárodních zkratek chemických prvků do ruštiny.
Příklad transplantace mezinárodních názvů chemických prvků do ruštiny:
При резке плавлением материал в области шва расплавляется и удаляется с помощью технологического газа (N, Ar и др.).
Při tavném řezání se materiál v oblasti řezu roztaví a k jeho odstranění dochází pomocí asistenčních plynů (N, Ar a další).
6.2 Gramatické transformace
Při gramatických transformacích dochází k zachování lexika a obměně gramatické struktury věty. Ke gramatickým transformacím patří následující: rozčlenění a spojení větných celků, syntaktická kondenzace, záměna slovního tvaru, slovnědruhová záměna, větněčlenská záměna, multiverbizace a univerbizace, záměna gramatického statusu větné konstrukce a slovosledná záměna.
6.2.1 Rozčlenění větných celků
Pro ruštinu jsou charakteristická dlouhá a strukturně složitá souvětí, která jsou pro češtinu méně obvyklá. Při překládání z ruštiny do češtiny se snažíme ruské složité větné konstrukce nahradit za české jednodušší větné celky.
Příklad rozčlenění větných celků:
Обработка металлов резанием ‒ технологический процесс производства деталей машин, который заключается в срезании режущим инструментом с поверхности заготовки слоя материала в виде стружки для получения заданной геометрической формы, точности и шероховатости поверхности детали.
Obrábění kovů řeznými nástroji - technologický výrobní proces strojních součástí, který spočívá v seříznutí vrstvy materiálu z povrchu polotovaru řezným nástrojem za účelem dosažení stanoveného geometrického tvaru, přesnosti a požadované drsnosti povrchu dílce. Při úběru materiálu vznikají třísky.
6.2.2 Spojení větných celků
Při spojení větných celků dochází ke sloučení dvou samostatných větných konstrukcí ve výchozím textu do jednoho větného celku v cílovém textu.
Příklad spojení větných celků:
Лазерная резка металлов производится при плотности мощности 106–107 Вт/см². Лазерная резка материалов обычно производится непрерывными лазерами.
Řezání kovů laserem se provádí při hustotě výkonu 106-107 W/cm2 a řezání materiálů se obvykle provádí kontinuálními lasery.
6.2.3 Syntaktická kondenzace
Pro ruský odborný styl je velmi charakteristické užití přechodníků a přídavných jmen slovesných. S pomocí těchto dvou jazykových jevů dochází k syntaktické kondenzaci textu. Překladatel může v cílovém jazyce kondenzaci textu buď zachovat, nebo provést překlad za užití rozvolňovacích prvků. Při překládání z ruštiny do češtiny se všeobecně doporučuje využít volnějších větných konstrukcí, jelikož pro češtinu na rozdíl od ruštiny nejsou natolik charakteristické obsahově složité větné struktury, které se v ruštině běžně užívají.
6.2.3.1 Překládání přechodníků
Při překládání přechodníků se doporučuje využít jeden ze 4 všeobecně uznávaných překladových postupů. Přechodníky je do češtiny možné překládat buď předložkovou substantivní konstrukcí, hlavní větou, vedlejší větou nebo stejným způsobem, a to užitím přechodníku. Při záměně ruského přechodníku za český přechodník je nutné mít na paměti, že přechodníky se v češtině již běžně nevyskytují a jejich užití vnáší do překládaného textu zastaralý ráz.
6.2.3.1.1 Překládání přechodníků předložkovou substantivní konstrukcí
Příklad překládání přechodníků předložkovou substantivní konstrukcí:
Молекулы N2, сталкиваясь с молекулами СО2, повышают их энергетический уровень за счет передачи своей энергии.
Při střetu molekul N2 s molekulami CO2 se zvyšuje jejich energetická hladina prostřednictvím předávání energie.
6.2.3.1.2 Překládání přechodníků hlavní větou
Příklad překládání přechodníků hlavní větou:
Сфокусированное лазерное излучение с определенными параметрами воздействия на материалы приводит к их испарению, оставляя след на участке облучения.
Zaostřený paprsek laserového záření o určitých parametrech působící na materiály způsobuje odpařování materiálů a zanechává na nich stopy v místě ozáření.
6.2.3.1.3 Překládání přechodníků vedlejší větou
Příklad překládání přechodníků vedlejší větou:
После чего молекулы СО2, переходя на более низкий энергетический уровень, испускают лазерное излучение.
Když přecházejí molekuly CO2 na nižší energetickou hladinu, začínají vyzařovat laserové záření.
6.2.3.2 Překládání přídavných jmen slovesných
Při překládání ruských přídavných jmen slovesných se překladatel může rozhodnout, zdali v cílovém textu zvolí překlad vedlejší větou nebo znovu přídavným jménem slovesným. Zatímco překlad vedlejší větou má rozvolňovací charakter, překlad přídavným jménem slovesným přenáší do cílového textu prvky syntaktické kondenzace, která je spíše typická pro ruštinu než pro češtinu.
6.2.3.2.1 Překládání přídavných jmen slovesných vedlejší větou
Příklad překládání přídavných jmen slovesných vedlejší větou:
Импульсный режим работы лазера характеризуется одиночными импульсами лазерного излучения, следующими друг за другом через заданный промежуток времени.
Pro laser v pulzním režimu práce jsou charakteristické jednotlivé impulzy laserového záření, které následují jeden za druhým s určitými časovými prodlevami.
6.2.3.2.2 Překládání přídavných jmen slovesných přídavným jménem slovesným
Příklad překládání přídavných jmen slovesných přídavným jménem slovesným:
Для лазерных установок импульсного действия пользуются понятием плотности энергии (энергия излучения, падающая на единицу поверхности, расположенной перпендикулярно к направлению лазерного луча).
U laserových zařízení v pulzním režimu práce se používá pojem hustota energie (energie paprsku dopadající na jednotku povrchu umístěného kolmo ke směru záření laserového paprsku).
6.2.4 Záměna slovního tvaru
Při záměně slovního tvaru dochází k záměně gramatické kategorie v porovnání s výchozím a cílovým textem. Může se jednat například o záměnu čísla, času nebo vidu. V našem případě uvádíme příklad, kdy dochází k záměně času.
Příklad záměny slovního tvaru:
Однако можно подобрать, например, двухатомную и многоатомную молекулы так, чтобы колебательный квант двухатомной молекулы совпадал с колебательным квантом одного из типов колебаний многоатомной молекулы.
Dvouatomové a víceatomové molekuly si je možné vybrat například takovým způsobem, že se vibrační kvantum dvouatomové molekuly bude shodovat s vibračním kvantem jednoho typu kmitání víceatomových molekul.
6.2.5 Slovnědruhová záměna
Při slovnědruhové záměně dochází k záměně slovního druhu ve výchozím a cílovém textu. V závislosti na tom, jakým novým slovním druhem je jednotka nahrazena, rozlišujeme konkrétní druhy slovnědruhových záměn, například pronominalizace, nominalizace nebo verbalizace. V našem případě uvádíme příklad nominalizace, kdy dochází k záměně zájmena za podstatné jméno.
Příklad slovnědruhové záměny:
В импульсных лазерах излучение длится малые доли секунды, поэтому даже
при небольшой величине излучаемой энергии лазера его мощность значительна.
V laserech pracujících v pulzním režimu práce trvá záření pouze malý zlomek sekundy, jelikož dokonce i s tak malým množstvím vyzářené energie je výkon laseru značný.
6.2.6 Větněčlenská záměna
Při větněčlenské záměně dochází k záměně větného členu ve výchozím a cílovém jazyce. Při překládání z ruštiny do češtiny se nejčastěji setkáváme se záměnou ruského přívlastku neshodného za český přívlastek shodný.
Příklad větněčlenské záměny:
Это приводит к существенному снижению зоны термовлияния по сравнению
с дуговой сваркой и, как следствие, к малым температурным деформациям…
Ve srovnání se svařováním elektrickým obloukem to vede k podstatnému zmenšení tepelně ovlivněné oblasti, v jehož důsledku dochází pouze k malým tepelným deformacím…
6.2.7 Multiverbizace
Při multiverbizaci dochází k záměně jednoslovného plnovýznamového slovesa ve výchozím jazyce za spojení skládající se ze slovesa s obecnějším významem a konkretizujícího podstatného jména v cílovém jazyce.
Příklad multiverbizace:
В зоне воздействия лазерного луча в поверхностном слое материала начинается плавление и перемещение жидкой фазы в глубь свариваемых заготовок.
V tu dobu začíná v oblasti působení laserového paprsku na povrchovou vrstvu materiálu docházet k tavení a přemístění kapalné fáze do hloubky svařovaných polotovarů.
6.2.8 Univerbizace
Opakem univerbizace je multiverbizace. Při univerbizaci dochází k záměně spojení tvořeného slovesem s obecnějším významem a konkretizujícím podstatným jménem ve výchozím jazyce za jednoslovné plnovýznamové sloveso v cílovém jazyce.
Příklad univerbizace:
При этом способе лазерный луч, перемещаясь по поверхности хрупкого материала (например, стекла), вызывает появление термического напряжения и микротрещин, следующих за ним.
Při tomto způsobu řezání se laserový paprsek pohybuje po povrchu křehkého materiálu (například skla) a způsobuje nejenom tepelné napětí, ale zanechává za sebou na povrchu také mikrotrhliny.
6.2.9 Záměna víceslovného pojmenování jednoslovným
Příklad záměny víceslovného pojmenování jednoslovným:
Лазерное излучение имеет определенный интервал частоты, обычно очень узкий.
Laserové záření má přesně určenou frekvenci, která je obvykle velmi malá.
6.2.10 Záměna jednoslovného pojmenování víceslovným
Příklad záměny jednoslovného pojmenování víceslovným:
Активный элемент 1, лампа накачки 5 и отражатель 4 составляют узел, называемый квантроном.
Aktivní médium 1, zdroj buzení 5 a odrážecí zařízení 4 dohromady tvoří montážní celek, který se nazývá budicí zařízení.
6.2.11 Záměna gramatického statusu větné konstrukce
Při záměně gramatického statusu věty se nejčastěji setkáváme s nahrazením trpné konstrukce činnou nebo naopak. V našem případě uvádíme záměnu trpné větné konstrukce za činnou.
Příklad záměny gramatického statusu větné konstrukce:
Первая схема (рис. 3.1, а) реализована Н. Г. Басовым и А. М. Прохоровым (1955 г.) в активной среде рубина с примесью хрома.
Autorem prvního schématu (obr. 3.1, a) jsou N. G. Basov a A. M. Prochorov (rok 1955). Aktivní prostředí tvoří rubín s příměsí chromu.
6.2.12 Slovosledná záměna
V ruštině je slovosledná záměna poměrně častý jev, který se jinak nazývá také interpoziční slovosled neboli obmykání. Předmětem obmykání v ruštině bývají často shodné přívlastky a méně častěji neshodné přívlastky.
Příklad slovosledné záměny:
Применяемые для этих целей при традиционной технологии материалы (чернила, клей, бумага, и другие вспомогательные средства) из употребления исключаются.
U laseru za tímto účelem na rozdíl od tradičních metod není nutné využívat inkoust, lepidlo, papír a další pomocné prostředky.
6.3 Lexikálně-gramatické transformace
Lexikálně-gramatické transformace vznikají kombinací vlastností lexikálních a gramatických transformací. Při lexikálně-gramatických transformacích dochází jak k záměně lexika, tak gramatické struktury věty. Mezi lexikálně-gramatické transformace patří: antonymický překlad, opisný překlad a kompenzace.
6.3.1 Opisný překlad
Při opisném překladu dochází k záměně jednotky za slovní spojení, které danou jednotku podrobněji vysvětluje.
Příklad opisného překladu:
Второй способ ‒ способ управляемого термоскалывания ‒ применяют для разделения хрупких материалов (например, стекла или керамики).
Druhý způsob - způsob vyrytí linie za pomoci laseru s následným mechanickým lámáním se využívá pro řezání křehkých materiálů (například skla nebo keramiky).
Závěr
Tato magisterská diplomová práce je věnována tématu lingvistické a translatologické analýzy terminologie a odborného textu. Při výběru odborného textu jsme se rozhodli pro oblast strojírenství se zaměřením na laserové technologie. Práce je strukturně členěna na dvě hlavní části – část teoretickou a část praktickou.
V teoretické části se zabýváme problematikou laserových technologií a začínáme úvodem do historie vzniku laseru. Z historie laseru je na místě uvést jméno vynálezce prvního laseru, kterým byl v roce 1960 Theodore Maiman. V souvislosti se vznikem laseru uvádíme také základní informace o principu činnosti laseru. Činnost laseru je založena na dvou základních chemických jevech. Prvním z nich je inverze populace, což je stav, kdy se většina atomů aktivního prostředí nachází ve vybuzeném stavu o vyšší energii, a druhým důležitým chemickým jevem nezbytným pro vznik laserového záření je stimulovaná emise záření. Při stimulované emisi záření dochází k přechodu atomů z vyšší energetické hladiny do nižší a vyzáření laserového paprsku. V závislosti na aktivním prostředí se lasery dělí na pevnolátkové, kapalinové, plynné a polovodičové. Ve strojírenství se využívají především pevnolátkové a plynné lasery. Poté, co jsme se obeznámili s různými typy laserů, se přesouváme do praxe a zabýváme se možnostmi využití jednotlivých typů laserů ve strojírenství. V současné době se lasery ve strojírenství běžně využívají za účelem svařování a řezání materiálů, vrtání děr nebo třeba také ke značení a gravírování. Lasery však nachází široké uplatnění nejenom ve strojírenství, ale také v mnoha dalších odvětvích, kterými jsou například stavebnictví, astronomie, medicína, meteorologie, vojenský průmysl nebo elektronika.
V druhé kapitole teoretické části se zabýváme charakteristikou odborného stylu. K základním znakům odborného stylu patří termíny, multiverbizovaná jazyková vyjádření, nevlastní předložky, pasivní větné konstrukce a syntaktická kondenzace (přechodníky a přídavná jména slovesná). Termíny jsou hlavním charakteristickým rysem odborného stylu, a proto se jim věnujeme detailněji. Uvádíme různé druhy termínů a způsoby tvoření termínů. Termíny mohou být tvořeny morfologickým, syntaktickým, sémantickým způsobem nebo přejímáním z cizích jazyků.
Třetí kapitola teoretické části je věnována překladatelskému procesu a překladovým transformacím. Překladatelský proces můžeme chápat jako proces překódování sdělení z výchozího jazyka do cílového. Překladové transformace se člení na lexikální, gramatické a lexikálně-gramatické. Při lexikální transformaci dochází k záměně lexikální jednotky ve výchozím jazyce za lexikální jednotku v cílovém jazyce. K lexikálním překladovým transformacím patří transkripce, transliterace, kalkování, konkretizace, generalizace a modulace. Gramatické překladové transformace jsou založeny na principu záměny gramatické struktury věty. Gramatickými překladovými transformacemi jsou rozčlenění a spojení větných konstrukcí, syntaktická kondenzace, záměna slovního tvaru, slovnědruhová záměna, větněčlenská záměna, záměna multiverbizačního pojmenování univerbizačním a naopak, záměna gramatického statusu větné konstrukce a slovosledná transformace. Kombinací lexikální a gramatické překladové transformace vzniká lexikálně-gramatická transformace. K lexikálně-gramatickým transformacím patří antonymický překlad, opisný překlad a kompenzace.
Praktická část magisterské diplomové práce obsahuje samotný překlad odborného textu z oblasti strojírenství. První kapitola překládaného textu se nazývá Obrábění kovů řeznými nástroji a seznamuje nás s definicí daného pojmu. Druhá a nejobsáhlejší kapitola s názvem Laserové technologie využívané ve strojírenství se skládá z několika menších podkapitol, které jsou věnovány například principu činnosti laseru, vlastnostem laserového záření, laserovým technologiím, řezání materiálu laserem, svařování laserem nebo obrábění děr laserem. Poslední kapitola překládaného textu je věnována impulznímu CO2 laseru, protože právě tento typ laseru je ve strojírenství nejrozšířenější.
Druhá kapitola praktické části diplomové se zabývá lingvistickou analýzou termínů. Odborné názvy podrobujeme hned čtyřem analýzám, lingvistické analýze z hlediska tematického, slovnědruhového, slovotvorného a provenienčního. Při lingvistické analýze z hlediska tematického jsme z překládaného textu vyexcerpovali terminologii a rozdělili ji do hlavních tematických oblastí. Vzhledem ke složení odborných názvů jsme vytvořili celkem šest tematických oblastí (technika a technologie strojírenství, fyzika, chemie, ekonomie, geografie a mineralogie). V terminologii jednoznačně převládaly termíny z oblasti techniky a technologie strojírenství (53,8 %), druhou nejpočetnější oblastí byla fyzikální tematická oblast (39,7 %) a třetí početně nezanedbatelnou tematickou oblastí byla tematická oblast chemie (6,4 %). Zbylé tři tematické oblasti (ekonomie, geografie a mineralogie) tvořily z terminologie překládaného textu méně než 0,1 %.
Po lingvistické analýze z hlediska tematického následuje lingvistická analýza z hlediska slovnědruhového. V této části práce se zabýváme tím, jakými slovními druhy jsou jednotlivé termíny tvořeny. Výsledkem analýzy je zjištění, že termíny jsou z 56 % procent tvořeny adjektivy, z 38 % substantivy a z 5 % verby. V souvislosti se substantivy zjišťujeme, že nejvíce substantiv v překládaném textu bylo rodu mužského, poté následovala substantiva rodu ženského a nejměné byla v terminologii zastoupena substantiva rodu středního. V překládaném textu se nachází také několik substantiv, která mají v ruštině i češtině stejný význam, podobně znějí, ale liší se rodem (například электрод – elektroda). V překládaném textu jsme se setkali také se substantivy, která se v ruštině i čeština lišila v kategorii čísla (чернила – inkoust). U adjektiv jsme se zabývali tím, jakým způsobem tvoří jednotlivé termíny. Zjistili jsme, že nejvíce byla v terminologii zastoupena dvouslovná kombinace termínů adjektivum + substantivum. Tříslovných termínů bylo v překládaném textu výrazně méně než dlouslovných. Z hlediska frekvence se nejvíce adjektiv pojilo se substantivy лазер, режим a излучение. V překládaném textu byla poměrně početně zastoupena přídavná jména slovesná (23 výrazů), z nichž 51,2 % představovala přídavná jména slovesná přítomná činná, 24,4 % shodně tvořily skupiny přídavných jmen slovesných minulých trpných a přídavných jmen slovesných přítomných trpných. Přídavné jméno slovesné minulé činné nebylo v překládaném textu zastoupeno vůbec. V souvislosti s verby jsme zjistili, že v překládaném textu výrazně převažovala slovesa v pasivních konstrukcích. V textu se vyskytovaly také přechodníky přítomné (7 výrazů), přechodník minulý se v textu neobjevuje. Odborný text byl nasycený také z hlediska předložkových vazeb (благодаря, в зависимости от, в течение).
Při lingvistické analýze z hlediska slovotvorného jsme věnovali pozornost především morfologickému tvoření termínů. Tvoření termínů morfologickým způsobem může probíhat buď derivací, kompozicí nebo abreviací. Nejvíce termínů tvořených morfologickým způsobem vzniklo derivací. V textu se však v menším počtu vyskytovaly také termíny vytvořené kompozicí a abreviací.
Kapitola s názvem Lingvistická analýza termínů z hlediska provenienčního se věnuje problematice přejímání termínů z jiných cizích jazyků. Výsledkem této analýzy bylo zjištění, že 48,6 % přejatých termínů bylo přejato latiny, 31,4 % z řečtiny, 11,4 % přejatých termínů bylo přejato z francouštiny, 4,3 % z angličtiny, 2,9 % z italštiny a v překládaném textu byly také 1,4 % zastoupeny termíny přejaté z němčiny. Příklady termínů přejatých z latiny (алюминий, инверсия, орбитa), termíny přejaté z řečtiny (aргон, ион, фотон), termíny přejaté z francouzštiny (газ, лампа, молекула).
Třetí kapitola praktické části diplomové práce je věnována translatologické analýze překladu. Překladové transformace jsme roztřídili na lexikálních, gramatické a lexikálně-gramatické. V překladu byly nejpočetněji zastoupeny gramatické transformace, poté následovaly lexikální transformace a pouze výjimečně byly v překladu zastoupeny lexikálně-gramatické překladové transformace.
Z lexikálních transformací byla v překladu zastoupena transkripce (Первая схема реализована Н. Г. Басовым и А. М. Прохоровым… - Autorem prvního schématu jsou N. G. Basov a A. M. Prochorov…), konkretizace (…способствует более равномерному удалению продуктов резки. - …způsobuje rovnoměrnější odstranění taveniny.) a generalizace (ЛТС состоит из следующих основных узлов: узла управления рабочими органами системы… - LBM se skládá z následujících základních montážních celků: řídicí jednotky laseru…).
Z gramatických transformací bylo v překladu zastoupeno spojení větných celků, syntaktická kondenzace (Молекулы N2, сталкиваясь с молекулами СО2, повышают… - Při střetu molekul N2 s molekulami CO2 se zvyšuje…), záměna slovního tvaru (…колебательный квант двухатомной молекулы совпадал с колебательным квантом одного из типов колебаний многоатомной молекулы. - …vibrační kvantum dvouatomové molekuly se bude shodovat s vibračním kvantem jednoho typu kmitání víceatomových molekul.), slovnědruhová záměna (…даже при небольшой величине излучаемой энергии лазера его мощность значительна. - …dokonce i s tak malým množstvím vyzářené energie je výkon laseru značný.), větněčlenská záměna (Это приводит к существенному снижению зоны термовлияния по сравнению с дуговой сваркой… - Ve srovnání se svařováním elektrickým obloukem to vede k podstatnému zmenšení tepelně ovlivněné oblasti…), multiverbizace (начинается – začíná docházet k) a univerbizace (вызывает появление - způsobuje), záměna víceslovného pojmenování jednoslovným a naopak, záměna gramatického statusu větné konstrukce a slovosledná záměna.
Z lexikálně-gramatických transformací byl v překladu zastoupen opisný překlad (Второй способ - способ управляемого термоскалывания… - Druhý způsob - způsob vyrytí linie za pomoci laseru s následným mechanickým lámáním…).
Резюме
Настоящая магистерская дипломная работа посвящена лингвистическому анализу терминологии научного текста. При выборе научного текста была избрана тематическaя область машиностроения, особое внимание уделяется лазерным технологиям. Исследование данной области знания затрагивает весьма многочисленный блок терминов. Со структурной точки зрения, работа делится на две основные части – теоретическую и практическую часть.
В теоретической части мы занимаемся проблематикой лазерных технологий и историей возникновения лазеров. Из истории лазеров необходимо упомянуть имя изобретателя первого лазера, которым был в 1960-ом году Теодор Майман. В связи с возникновением лазера мы показываем общие сведения о принципе работы лазеров. Принцип работы лазеров основан на двух главных химических явлениях. Первым является инверсия населенности, это состояние, во время которого большинство атомов активной среды находятся в возбужденном состоянии с большей энергией, и вторым важным химическим явлением, необходимым для возникновения лазерного излучения, считается вынужденное излучение. Во время вынужденного излучения происходит переход атомов с более высокого энергетического уровня на более низкий энергетический уровень и одновременно возникает лазерный луч. В зависимости от активной среды лазеры делятся на твердотельные лазеры, лазеры на красителях, газовые лазеры и полупроводниковые лазеры диод. В машиностроении используются в основном твердотельные и газовые лазеры. После того, как мы ознакомились с разными типами лазеров, мы переходим к возможностям использования различных типов лазеров в машиностроении. В настоящее время лазеры используются в машиностроении для сварки и резки материалов, обработки отверстий, или, например, для маркировки и гравировки материалов. Лазеры широко используются не только в машиностроении, они широко применяются во многих других отраслях, к которым, например, относятся строительство, астрономия, медицина, метеорология, военная промышленность и электроника.
Во второй главе теоретической части работы рассматривается проблематика научного стиля. Основными особенностями научного стиля являются термины, мультивербизация языкового выражения, вторичные предлоги, пассивные конструкции предложений и синтаксическая конденсация (деепричастные и причастные обороты). Насыщенность терминами является одной из определяющих характеристик научно-технического текста и поэтому мы занимаемся ими более подробно. Приводим обширный пласт специальной лексики, который в научно-техническом тексте отличается сравнительно высокой частотностью встречаемости в виде отдельных слов и словосочетаний. Показана также различная структура и способы образования терминов. Термины могут быть образованы морфологическим, синтаксическим, семантическим способом или заимствованием из других иностранных языков.
Третья глава теоретической части посвящена переводческому процессу и переводческим трансформациям. Переводческий процесс мы понимаем как процесс перекодирования сообщения на исходном языке в переводящий язык. Переводческие трансформации делятся на лексические, грамматические и лексико-грамматические трансформации. При лексической трансформации возникает замена лексической единицы в исходном языке на лексическую единицу в переводящем языке. Лексические трансформации включают транскрипцию, транслитерацию, калькирование, конкретизацию, генерализацию и модуляцию. Грамматические трансформации основаны на замене грамматической структуры предложения. В состав грамматических переводческих трансформаций относятся разделение и соединение предложений, синтаксическая конденсация, замена формы слова, замена части речи, замена члена предложения, замена мультивербизационных наименований универбизационными и наоборот, замена грамматического статуса предложения, и замена порядка слов. Сочетанием лексической и грамматической трансформации возникает лексико-грамматическая трансформация. Антонимический перевод, описательный перевод и компенсация являются лексико-грамматическими трансформациями.
Практическая часть магистерской дипломной работы содержит перевод научного текста из области машиностроения. Первая глава, переводимого текста, называется «Обработка металлов резанием», которая знакомит нас с определением данного понятия. Вторая и одновременно самая длинная глава с названием «Лазерные технологии, применяемые в машиностроении» состоит из нескольких небольших подглав, которые посвящены, например, принципу работы лазеров, свойствам лазерного излучения, лазерным технологиям, лазерной резке материалов, лазерной сварке или лазерной обработке отверстий. Последняя глава переводимого текста, посвящена импульсно-периодическому СО2 лазеру, потому что этот тип лазера является наиболее широко используемым в машиностроении.
Вторая глава практической части посвящена лингвистическому анализу терминов. Детальное изучение способов терминообразования является центральным. Термины анализируются с тематической точки зрения и с точки зрения частей речи. Показано также словообразование и происхождение терминов. При лингвистическом анализе, с тематической точки зрения терминов, мы определи терминологию переводимого текста, и распределили конкретные термины до главных тематических областей. Учитывая состав терминов, было выделено шесть главных тематических областей (техника и технология машиностроения, физика, химия, экономика, география и минералогия). В терминологии, переводимого текста, однозначно преобладали термины из области техники и технологий машиностроения (53,8 %), второй по частотности была тематическая область физики (39,7 %) и третьей областью являлась химическая тематическая область (6,4 %). Остальные три тематические области (экономика, география и минералогия) составляли терминологию переводимого текста меньше чем 0,1 %.
После лингвистического анализа с тематической точки зрения следует лингвистический анализ с точки зрения частей речи. В этой части работы мы занимаемся частями речи, из которых были образованы отдельные термины. Анализ показывает, что термины были образованы 56 % именами прилагательными, 38 % терминов были имена существительные и только 5 % глаголы. В связи с именами существительными, мы узнали, что в переводимом тексте находилось большое количество существительных мужского рода. Существительных женского рода было представлено немного, а существительных среднего рода, в терминологии переводимого текста, было меньше всего. В переводимом тексте находилось также несколько имен существительных, которые имеют на русском и чешском языке одинаковое значение, они также одинаковы или близки по звучанию и написанию слова, но отличаются родом (например, электрод – elektroda). В переводимом тексте мы обнаружили также имена существительные, которые на русском и чешском языках отличались категорией числа (чернила – inkoust). В связи с именами прилагательными, мы были заинтересованы способом образования отдельных терминов. Мы обнаружили, что большая часть терминологии была образована из двух слов в комбинации имя прилагательное + существительное. Терминов образованных из трех слов находились в терминологии значительно меньше. С точки зрения частоты, много прилагательных связывалось с существительными лазер, режим и излучение. В переводимом тексте находилось много причастий (23 выражения), из которых 51,2 % были причастия от основы настоящего времени действительного залога, 24, 4 % одинаково образовывали группы причастий от основы настоящего времени страдательного залога и причастия от основы инфинитива страдательного залога. Причастия от основы инфинитива действительного залога в переводимом тексте не были представлены. В связи с глаголами, мы узнали, что в переводимом тексте преобладали глаголы в пассивных конструкциях. В тексте находилось 7 деепричастий от основы настоящего времени, но деепричастия от основы инфинитива в тексте не выявились. Научный текст был также насыщен вторичными предлогами (например, благодаря, в зависимости от, в течение).
При лингвистическом анализе, с точки зрения словообразования, мы обратили внимание на морфологическое образование терминов. Образование терминов морфологическим путем может осуществляться деривацией, композицией или сокращением. Большинство терминов образованных морфологическим способом было создано деривацией. В тексте мы также встретились с терминами образованными композицией и сокращением.
Глава с названием «Лингвистический анализ терминов», с точки зрения происхождения, описывает проблематику заимствования терминов из других иностранных языков. Результатом этого анализа было обнаружено, что 48,6 % заимствованных терминов были заимствованы из латыни (алюминий, инверсия, орбита), 31,4 % из греческого языка (аргон, ион, фотон), 11,4 % из французского языка (газ, лампа, молекула), 4,3 % из английского языка, 2,9 % из итальянского языка и 1,4 % из немецкого языка.
Третья глава практической части дипломной работы посвящена переводческому анализу переводимого текста и перевода. Переводческие трансформации мы классифицировали на лексические, грамматические и лексико-грамматические. В данном переводе наибольшее число грамматических трансформаций, затем лексических трансформаций и замыкают лексико-грамматические трансформации.
Из лексических трансформаций мы приводим примеры транскрипции (Первая схема реализована Н. Г. Басовым и А. М. Прохоровым… - Autorem prvního schématu jsou N. G. Basov a A. M. Prochorov…), конкретизации (…способствует более равномерному удалению продуктов резки - …způsobuje rovnoměrnější odstranění taveniny), генерализации (ЛТС состоит из следующих основных узлов: узла управления рабочими органами системы… - LBM se skládá z následujících základních montážních celků: řídící jednotky laseru…).
Из грамматических трансформаций мы приводим примеры разделения и соединения предложений, синтаксической конденсации (Молекулы N2, сталкиваясь с молекулами СО2, повышают… - Při střetu molekul N2 s molekulami CO2 se zvyšuje…), замены формы слова (…колебательный квант двухатомной молекулы совпадал с колебательным квантом одного из типов колебаний многоатомной молекулы. - …vibrační kvantum dvouatomové molekuly se bude shodovat s vibračním kvantem jednoho typu kmitání víceatomových molekul), замены части речи (…даже при небольшой величине излучаемой энергии лазера его мощность значительна. - …dokonce i s tak malým množstvím vyzářené energie je výkon laseru značný), замены члена предложения (Это приводит к существенному снижению зоны термовлияния по сравнению с дуговой сваркой… - Ve srovnání se svařováním elektrickým obloukem to vede k podstatnému zmenšení tepelně ovlivněné oblast), мультивербизации (начинается – začíná docházet k) и универбизации (вызывает появление – způsobuje), замены грамматического статуса предложения и замены порядка слов.
Из лексико-грамматических трансформаций мы приводим пример описательного перевода (Второй способ ‒ способ управляемого термоскалывания… - Druhý způsob - způsob vyrytí linie za pomoci laseru s následným mechanickým lámáním…).
Практическая ценность исследования определяется возможностью применения его результатов в процессе преподавания русского языка для студентов технических вузов и при создании профильных учебников и учебных пособий, лексических минимумов и учебных словарей.
Seznam použité literatury
• Česká literatura:
1. BEČKA, Josef Václav. Slovo, jeho význam a užití. 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968, 111 s.
2. HUBÁČEK, Jaroslav. Úvod do stylistiky českého jazyka. 1. vyd. Ostrava: Pedagogická fakulta, 1985, 123 s.
3. LEVÝ, Jiří. Umění překladu. 4., upr. vyd. Praha: Apostrof, 2012, 367 s. ISBN 978-80-87561-15-7.
4. MAN, Oldřich. Problémy funkční ekvivalence v překladu. In: Sborník přednášek odborného ruského překladu. Turnov: Dům techniky ČSVTS, 1977, 168 s.
5. MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika češtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 84 s. ISBN 978-80-210-4973-4.
6. POŠTOLKOVÁ, Běla, ROUDNÝ, Miroslav, TEJNOR, Antonín. O české terminologii. 1. vyd. Praha: Academia, 1983, 119 s.
7. SOCHOR, Karel. Příručka o českém odborném názvosloví. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1955, 66 s.
8. TĚŠITELOVÁ, Marie. Kvantitativní charakteristiky současné odborné češtiny (v rámci věcného stylu): tabulky a přehledy. Praha: Ústav pro jazyk český ČSAV, 1983, 111 s.
9. MACHALOVÁ, Milena, VYSLOUŽILOVÁ, Eva. Cvičebnice překladu pro rusisty: politika, ekonomika. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011, 235 s. ISBN 978-80-244-2854-3.
10. ŽVÁČEK, Dušan. Kapitoly z teorie překladu I: (odborný překlad). 1. vyd. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 1995, 51 s. ISBN 80-7067-489-x.
• Ruská literatura:
1. БАРХУДАРОВ, Леонид Степанович. Язык и перевод: вопросы общей и частной теории перевода. Москва: Международные отношения, 1975, 237 с.
2. ЛОТТЕ, Дмитрий Семенович. Основы построения научно-технической терминологии: вопросы теории и методики. Москва: Академия наук СССР, 1961, 156 с.
• Internetové zdroje:
1. KEREČANINOVÁ, Zuzana a Jaroslav ŘASA. Nekonvenční metody obrábění [online]. MM Průmyslové spektrum, 2007 [cit. 2015-03-28]. ISSN 070710. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/nekonvencni-metody-obrabeni.html
2. KEREČANINOVÁ a Jaroslav ŘASA. Nekonvenční metody obrábění - 5. díl [online]. MM Průmyslové spektrum, 2008 [cit. 2015-03-30]. ISSN 080504. Dostupné z: http://www.mmspektrum.com/clanek/nekonvencni-metody-obrabeni-5-dil.html
3. KUSALA, Jaroslav. Aplikace laserů: Další oblasti. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-31]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k34.htm
4. KUSALA, Jaroslav. Aplikace laserů: Hologramy. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k33.htm
5. KUSALA, Jaroslav. Aplikace laserů: Medicína. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k32.htm
6. KUSALA, Jaroslav. Aplikace laserů: Průmysl. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k31.htm
7. KUSALA, Jaroslav. Jak funguje laser: Typy laserů. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k23.htm
8. KUSALA, Jaroslav. Konstrukce laserů. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-30]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/f4.htm
9. KUSALA, Jaroslav. Objev a objevitelé: Cesta k objevu. Lasery kolem nás [online]. 2004 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z:http://www.cez.cz/edee/content/microsites/laser/k12.htm
10. NOVÁK, Miroslav. Seriál na téma lasery: Základní princip laseru a jejich dělení. KOŘÁN, Pavel. LAO - Lasery a Optika [online]. 2011 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://www.lao.cz/lao-info-49/serial-na-tema-lasery---zakladni-princip-laseru-a-jejich-deleni-127
11. REICHL, Jaroslav a Martin VŠETIČKA. Typy laserů. Encyklopedie fyziky [online]. © 2006 - 2015 [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: http://fyzika.jreichl.com/main.article/view/785-typy-laseru
12. ŠULC, Jan. Lasery a jejich aplikace [online]. 2002 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.plslaser.cz/pdf/lasery.pdf
• Excerpované ruské prameny:
1. МИНАЕВ, Александр Михайлович. Обработка металлов резанием: Учебно-методическое пособие [online]. 2-е изд. Тамбов: Издательство ТГТУ, 2008 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://window.edu.ru/catalog/pdf2txt/100/64100/34797
2. НЕВМЕРЖИЦКИЙ, В. И. Импульсно-периодический СО2 лазер [online]. Московский физико-технический институт, 2007 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://mipt.ru/dppe/upload/c3a/15-arpf38r8crk.pdf
3. ПОЛЯКОВ, З. И., ИСАКОВ, В. М., ИСАКОВ, Д. В., ШАМИН, В. Ю. Электрофизические и электрохимические методы обработки: Учебное пособие для студентов-заочников [online]. 2-е изд. Челябинск: Издательство ЮУрГУ, 2006 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://literstinuz.narod.ru/23/Elektrofizichesk_i_elektroxim_metod_obrabotki_POLYKOV_2006.pdf
• Slovníky:
1. KLOUDOVÁ, Bohumila. Rusko-český technický slovník: Russko-češskij politechničeskij slovar'. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1977, 2 sv.
2. Rusko-český, česko-ruský velký slovník. 1. vyd. Brno: Lingea, 2009, 1359 s. ISBN 978-80-87062-65-4.
3. Rusko-český technický slovník. 4. revid. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické literatury, 1986, 2 sv.
4. WAGNER, Petr. Rusko-český technický slovník. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 1999, 1102 s. ISBN 80-85780-96-8.
• Internetové slovníky:
1. Morfologija.ru [online]. 2012 [cit. 2015-04-15].
Dostupné z: http://www.morfologija.ru/
2. Slovari.yandex.ru [online]. 2001 [cit. 2015-04-15].
Dostupné z: http://slovari.yandex.ru/
3. Грамота.ру [online]. 2001 [cit. 2015-04-15].
Dostupné z: http://www.gramota.ru
|
